Felix stál před zrcadlem a zkoušel si již třetí svetr. Nemohl se rozhodnout. Nakonec si zvolil jistotu a vytáhl ze skříně svůj oblíbený, který nosil nejčastěji. V pozadí hrály písničky a blonďák si pobrukoval. Byl po dlouhé době doma sám. Jeongin zas u někoho přespával, poslední dobou ho skoro nevídal doma, a rodiče jeli na návštěvu tety, která se vrátila z Japonska. Felix mohl jet s nimi, ale raději dal přednost schůzce s účastníky Londýna. Hlavně když slíbil, že přivede návštěvu. Zkontroloval čas a vydal se do předsíně. Pořádně se oblékl, kolem krku obtočil šálu, na rukou rukavice a na hlavě čepici.

"Jdeš na severní pól, nebo co?" zasmál se Jisung, když blonďák opustil dům. Felix nad jeho poznámkou protočil s úsměvem očima a společně se vydali k autobusové zastávce. Cesta probíhala o dost zábavněji a rychleji, než si blonďák pamatoval. Brzy vystoupili na zastávce a proplétali se uličkami, než došli k restauraci.

"Mají tu to nejlepší Bossam, které jsem kdy jedl," říkal Felix, když vstupovali do podniku. Tradičně se ozvalo krátké cinknutí zvonku, které signalizovalo, že přišli noví zákazníci. Oba chlapci zamířili k největšímu stolu, který byl oddělen od ostatních, aby lidé měli více soukromí. U stolu seděly už dvě známé tváře. Netrvalo to dlouho a Felix byl uvězněn v drtícím objetí.

"Ah Seojune, nemůžu dýchat!" zasýpal, načež ho oslovený chlapec pustil se zářivým úsměvem na tváři.

"Jen tě moc rád vidím Felix hyung," mladšímu úplně zářily oči. Vzápětí si všiml dalšího příchozího, přičemž si Felix uvědomil, že je ještě nepředstavil.

"Tohle je můj nejlepší kamarád Jisung, chodíme společně do třídy. A toto je Seojun, můj nový kamarád z kurzu. Myslím si, že vy dva si budete rozumět. Jo a tohle je Minho hyung, pomáhal vedoucí," a usmál se na nejstaršího. Ten mu úsměv opětoval a ještě jednou se představil Jisungovi, který se zdál trochu vykolejený. Nerad se seznamoval s cizími lidmi. Brzy k nim přiběhla servírka, takže se chlapci usadili ke stolu a objednali si pití. Seojun hned rozvedl konverzaci, ale Jisung se spíše držel zkrátka. Poslouchal, aby se o nových lidech dozvěděl co nejvíce. Po chvíli se u stolu objevila Dahyun s Jonghem. Felix všechny bleskurychle představil. O této dvojici toho moc neřekl, vždyť je v podstatě nezná.

"Tak co Felixi, už si konečně popřemýšlel nad mojí nabídkou?" optal se Minho s lehkým úšklebkem na tváři, dávaje najevo, že si moc dobře pomatuje, že na to naposledy blonďák zapomněl. Tentokrát už byl ale připravený.

"Přemýšlel, ale musím odmítnout. Život kpop idola není nic pro mě."

"Kpop idola?" zarazil se Jisung, který pochopitelně neznal kontext této konverzace, proto se teď tvářil nadmíru zmateně. Jeho kamarád kpop idolem?

"Minho pracuje jako taneční trenér v jedné menší kpop společnosti, mimo to že taky studuje. Prý bych se jim líbil. Snažil se mě přesvědčit, ale opravdu si nemyslím, že na to mám," objasnil Felix. Minho se ho ještě naposledy pokusil přesvědčit, ale k ničemu to nevedlo. Blonďák byl pevně rozhodnutý. Konverzace plynula dál, Jisung vypadal, že už se začíná rozkoukávat. Zrovna k nim přišla servírka, zda už mají vybrané jídlo, když se ozval zvonek nade dveřmi. Osazenstvo stolu se otočilo a blonďákovi se rozšířil úsměv.

"Zase pozdě, pane Hwangu? Píšu si černý puntík," zasmál se Minho, vstávaje ze své židle, aby se mohl s nově příchozím přivítat. Hyunjin se jeho poznámce zasmál a společně se přesunuli ke stolu. Věnoval všem pozdrav, načež očima narazil na Jisunga. Vyměnili si zkoumavé, lehce podrážděné pohledy, než se starší podíval hned vedle sebe.

"Ahoj lásko," pozdravil laškovným hlasem Felixe a posadil se do čela stolu, mezi něho a Minha. Ten na dvojici překvapeně pohlédl, zatímco mladšímu zčervenaly tváře.

"Počkat, slyšel jsem správně, že jo?" otočil se nejstarší na Hyunjina s nadějí v očí. Vyšší protočil očima, ale přikývl.

"Já jsem to věděl!" zaradoval se, načež ani Felix ani Jisung nechápali, co se děje.

"Hyunjin mi řekl, co se stalo na vaší cestě domů z baru. Sluší vám to spolu," obeznámil nechápajícího chlapce. Felixovi se rozšířily zorničky při uvědomění, že to Minho celou dobu věděl. Pohlédl na Hyunjina, který dělal, že celou tuhle konverzaci neslyší a zkoumal nápojový lístek. I Jisung byl překvapený. Nečekal, že potká někoho, kdo bude skutečně rád za vztah těch dvou. A ještě že bude na straně Hyunjina. Naštěstí rozhovory plynuly dál. Jisunga si vzal na starost Seojun a opravdu našli společné téma, což blonďáka moc těšilo. Ten se především věnoval Minhovi a svému příteli po jeho levici. Jako minule si pochutnali na vynikajícím jídle. Restaurace nezklamala. Všichni si užívali atmosféru. Ozvalo se cinknutí zvonku a do restaurace vstoupil velmi mladý muž, který si to mířil k velkému stolu.

"Oppa, už jsi tady?" podivila se Dahyun a zvedla se ze svého místa. Začala sbírat své věci a oblékat se.

"Skončil jsem dřív, tak jsem přijel. Nemusíme jet, pokud nechceš, já si něco najdu," ujišťoval ji nově příchozí. Felix vyvodil, že musí jít o jejího přítele. Dahyun záporně zakývala hlavou a obmotávala kolem svého krku šálu.

"Hyung?" promluvil nevěřícně Seojun, hledě* na nově příchozího. Tomu, jakmile nejmladšího spatřil, se na tváři rozšířil úsměv. Seojunova tvář, ale vypadala spíše překvapeně a zaraženě.

"Junie, kde se tu bereš?" podivil se.

"Changbin oppa, odkud se znáte?" optala se též překvapeně Dahyun, která už stále vedle svého přítele, připravena odejít.

"Seojunie je můj bratranec, mladší bratr Suhyuna," řekl dívce, která vypadala, že pochopila. Ostatní u stolu, až na Minha, vypadali zmateně. Dahyun se se všemi rozloučila, než popadla svého přítele za ruku a začala ho táhnout ven.

"Ahoj Bine!" zavolal ještě Minho, načež mu oslovený mávnul rukou.

"Nevěděl jsem, že Suhyun je tvůj bratr," řekl nejstarší směrem ke Seojunovi.  Ten ale nevypadal moc vesele. Stále byl dost rozhozený. Felix si vzpomněl na jejich první, společně strávený den, kdy se mu nejmladší svěřil s tím, že nemá moc dobrý vztah se svým starším bratrem. Ne že by si nerozuměli, ale protože jeho starší bratr je ve všem lepší jak Seojun. A přítomnost ještě stejně starého bratrance nepomáhá a mladší je schován v jejich stínu. Felixovi to připadalo líto. Navíc, když teď vidí nejmladšího v rozpacích a zmateného, vůbec mu to nepřidává.

"Já už taky půjdu," ozval se Jongho a začal se též převlékat. Následovala ho Eunha i Seojun, načež Minho prohlásil, že to tedy ukončí. Domluvili se na dalším termínu, přičemž Jongho navrhl, že by příště mohli zavítat i jinam. Nakonec se rozhodlo, že se to probere na skupině i s těmi, co chyběli jako byla Hyewon, Minseo a teď už i Dahyun. 

"Dostanete se všichni v pohodě domů?" staral se Minho, který se cítil za všechny zodpovědný. Venku už dávno byla tma, ač nebylo zas tak pozdě. Bylo lehce po sedmé. Naštěstí již nesněžilo, přesto na chodnících zůstávala několika centimetrová vrstva sněhu. Všichni ho ubezpečili, že se nemusí obávat. Když ale Felix prohlásil, že pojedou s Jisungem autobusem, Hyunjin mu oznámil, že je vezme autem. Oba chlapce tím šokoval.

"Není potřeba!" vyhrkl až přehnaně rychle Jisung, kterému se představa, že by ho kamkoliv měl vést Hwang Hyunjin, příčila. Starší si ale stál za svým. Ne že by toužil po tom odvést domů Jisunga, ale bylo mu jasné, že Felix sám nepojde. Proto je musel vzít oba.

"Lixi, já k němu do auta nevlezu," šeptal směrem ke svému kamarádovi Jisung.

"Neblázni, prosím tě. Celou dobu tam budu s tebou a vysadíme tě první," prosil ho Felix. Menší chlapec si povzdychl a přikývl. Nutno dodat, že jeho výraz napovídal tomu, že snědl něco hodně kyselého. Když nastoupili, oba chlapci na zadní sedačky, což Hyunjina trochu zamrzelo, Felix nadiktoval Jisungovo adresu. Cesta probíhala na Jisungův vkus příliš pomalu, navíc se s nimi táhlo i trapné ticho. K jeho štěstí se Felix rozmluvil a básnil o tom, jak to bylo dneska skvělé. Snažil se, aby se jeho kamarád cítil pohodlněji. Tomu se ale příčilo sedět v luxusním autě s koženými sedačkami, sto krát raději by šel pěšky.

"Tady zastav, hyung," promluvil Felix. Hyunjin sjel ke krajnici a zastavil. Jisung rychle špitl 'ahoj' a nadzvukovou rychlostí vystřelil z auta. Práskl za sebou dveřmi, načež se staršímu zkřivilo obočí. Podrážděně pozoroval menšího chlapce, jak odemyká vchodové dveře do paneláku. Následně se ale otočil na blonďáka, který stále seděl na zadním sedadle.

"Půjdeš sem?" a poklepal na místo spolujezdce. Felix se usmál a opravdu vystoupil z auta, obešel ho a posadil se na místo vedle Hyunjina. Ten mezitím do navigace zadal mladšího adresu.

"Stále si nepamatuješ, kde bydlím?" zasmál se Felix. Hyunjin na to odpověděl, že zas tolikrát ho domů nevezl. Atmosféra v autě rázem byla lepší. Chlapci se v průběhu cesty smáli, Hyunjin pokládaje ruku na mladšího stehno. Sundal ji, až když zaparkoval před jeho domem. Felix pohlédl na dům, ale zůstal sedět. V hlavě se mu totiž v průběhu cesty vytvořil nápad. Nebyl si ale jistý, jestli to je vhodné, navíc neměl moc odvahu.

"Nechtěl bys... třeba na chvilku... zůstat?" vysoukal ze sebe mladší, načež Hyunjin povytáhl obočí.

"A co tvoji rodiče?"

"Nejsou doma," vyhrkl až přehnaně rychle. Do tváří se mu nahrnula červeň. Starší věnoval jeho domu ještě jeden pohled, než přikývl a vypnul motor. Felixovi se rozzářily oči a rozbušilo srdce. Rychle z kapsy vytáhl klíče, marně se trefuje do klíčové dírky. Po chvíli se mu to konečně povedlo a oba chlapci vstoupili do předsíně. Oklepali ze sebe sníh a svlékli své kabáty. Mladší záhy pocítil nervozitu. Je umyté nádobí? Není tu někde pohozené prádlo? Vyhodil Jeongin ten prázdný sáček? Přelétl pohledem přes kuchyň, následně i přes obývák, kam staršího dovedl.

"Útulné," zamumlal Hyunjin, když si prohlížel místnost. Rychle ale svůj pohled přesunul na mladšího, vyzývaje ho, aby se ujal slova.

"Mohli bychom se na něco podívat, nebo si zahrát hry na playstationu, jak chceš..." Felix nechápal, proč je tak nervózní. Možná za to mohl fakt, že si přivedl Hyunjina k sobě domů, jinak si to nedokázal vysvětlit. A staršího zkoumavý a pronikavý pohled mu rozhodně nepomáhal. 

"Klidně ty hry."

"Tak jo. Dojdu pro pití," a mladší zanechal v obýváku Hyunjina samotného. Dal dělat popcorn, vyndal chlazenou colu. Vše nandal na tác a odnesl do obýváku, snaže se nic nevylít. Postavil tác na konferenční stolek a vytáhl ovladače, jeden podávaje Hyunjinovi, který se posadil vedle něj.

"Výběr nechám na tobě," usmál se starší, když se ho Felix ptal, co si zahrají. Šáhl tedy po své oblíbené hře, motorové závody. Nejdříve musel Hyunjinovi vysvětlit, jak se auta ovládají. Je nutno podotknout, že ve vysvětlování není moc dobrý. První jízda tak i dopadla, když staršího vozidlo skončilo v příkopu. Na druhý pokus vyletělo z dráhy a na potřetí začal na startu couvat místo toho, aby jel dopředu. Felix se náramně bavil. Neustále se smál, až ho bolelo břicho. Desátý závod skončil dvou minutovým náskokem blonďáka, zatímco se Hyunjin nemohl dostat z bahna. Agresivně mačkal tlačítka na ovladači, ale bylo mu to nic moc platné. Nakonec to vzdal, pohazuje ovladač vedle sebe na pohovku. Felix ale ne a ne se přestat smát.

"Tak tobě to přijde vtipný, jo?" prohlásil podrážděně, vzápětí se ale ušklíbl, protože dostal nápad. Vrhl se na mladšího a začal ho lechtat na břiše. Do Felixova smíchu se přimíchal jekot, takže i sousedi věděli, že nejstarší ze synů je doma.

"Nee~ h-hyung... přestaň! Ne! Hyun... jine!" vřískal blonďák, marně se snaže uchopit staršího ruce. Dopadlo to ale tak, že Hyunjin uchopil obě jeho zápěstí a přitiskl je k opěradlu. Konečně nechal Felixe nadechnout, skláněje se s úšklebkem nad ním. Mladší se snažil uklidnit svůj dech, tváře ho bolely od úsměvu stejně tak i břicho. Staršího blízkost a celková jejich poloha na pohovce, kdy na něm Hyunjin v podstatě ležel, ho konečně uklidnila a zároveň nabila novými emocemi. Zahleděl se do jeho tváře, která se mu vždy zdála dokonalá.

"Budeš se mi ještě smát?" otázal se starší s laškovným pohledem a hlubším tónem hlasu. Felix záporně zakroutil hlavou. Chtěl ho obejmout, ale jeho zápěstí byla stále držena v sevření staršího. To opětovné uvědomění zavinilo, že se jeho srdce roztlouklo na poplach. Obzvlášť, když se Hyunjin sklonil k jeho uchu.

"To bych ti radil baby," zašeptal a skousl jeho ušní lalůček. Felix zalapal po dechu. Hyunjin pokračoval v polibcích na jeho krk. Nejdříve ho něžně opečovával, skoro rty přes něj pouze přejížděl, než nasál místečko těsně nad klíční kostí. Mladší hlasitě zasténal, rukama pohybuje do předu, což bylo k ničemu vzhledem ke staršímu pevnému stisku. Hyunjin očima vzhlédl k Felixově tváří, než udělal to samé na druhé straně krku. Ani tentokrát mladší nedokázal zastavit svůj hlas.

"Zníš tak krásně, zlato," zašeptal do jeho kůže, přesouvaje se k jeho tváři. Konečně políbil rty, které ho celé odpoledne lákaly. Nasál mladšímu spodní ret a nechal se pustit dovnitř. Felix byl zahlcen všemi různými pocity. Bylo mu hrozné vedro, bylo pro něj obtížné přijít s nějakou rozumnou větou. Všude byl prostě Hyunjin a cítil se naprosto dokonale. To bylo jediné, na co dokázal myslet. Najednou se starší odtáhl, pouštěje i mladšího zápěstí.

"Felixi... kde je tvůj pokoj?" jeho hlas byl hrubší než obvykle a zadýchaný. Felix se zvedl z pohovky, chytaje ho za ruku, a omámeně ho vedl po schodech nahoru. Felix rozsvítil světlo v pokoji, otáčeje se čelem ke staršímu. Hyunjin se hned přitiskl na jeho rty. Dychtivě se líbali, zatímco ho starší tlačil dál, až ho shodil na postel. Znovu se začal věnovat jeho krku. Felix mohl konečně zajet dlaní do delších vlasů, za které začal tahat, když mu Hyunjin vytvářel na krku další značku. Staršího ruce se ztratily pod jeho svetrem i tričkem. Hladil ho po břiše, zádech, všude, kam jeho ruce dosáhly. Postupně začal oblečení vyhrnovat a tím odhaluje mladšího bříško. V tu chvíli si Felix konečně uvědomil, k čemu se vlastně schyluje. Ne že by to předtím nevěděl, jen si to nechtěl připustit. Byl příliš zaměstnán Hyunjinovými rty.

"Hyung," oslovil ho a odtáhl ho za ramena od svého odhaleného břicha. Starší mu věnoval dychtivý pohled.

"Nezval jsem tě sem, abys..." stud mu nedovolil dokončit větu. Nehty zarýval do ramene druhého.

"Tak malá změna plánu," pronesl laškovně, skláněje se k jeho bradavce, kterou jednou olízl. Do mladšího těla to poslalo elektrický šok.

"Hyung, počkej," snažil se ho od sebe odtáhnout, ač jeho hruď dělala pravý opak. Prohýbal se v zádech, aby byl staršímu blíž. Hyunjin mu věnoval nechápající pohled.

"Já... jsem to ještě... nikdy nedělal," zašeptal skoro neslyšně Felix, pohledem uhýbaje do strany. Cítil se za to trapně. Všichni v jeho věku už s někým chodili, líbali se, určitě i spali. Strach ho ale drží zkrátka. Hyunjinovi se rozšířily zorničky. Putoval pohledem po mladšího obličeji, než se sklonil k jeho uchu.

"Snad se nebojíš, baby," řekl a skousl mezi zuby jeho ušní lalůček. Jeho tělo ale mělo jasno, toužilo po doteku. A když Hyunjin zavadil kolenem o jeho klín, skousl si silně ret s překvapeným uvědoměním, že mu stojí. Starší si toho také všiml a začal se kolenem třít o jeho naběhlý klín.

"Hyung," povzdechl si Felix. Sám nevěděl, jestli se ho opět snažil zastavit, nebo ho naopak pobízel. Byl sám ze sebe naprosto zmatený.

"Neboj se. Ukážu ti, co dělat," zamumlal do mladšího krku. Konečně mu vysvlékl tričko se svetrem a nic mu nebránilo ve výhledu. Alespoň co se horní části těla týče. Blonďák se začal stydět. Než však stihl cokoliv udělat, Hyunjin se přisál na jeho bradavku. Felix zasténal, oči se mu protočily dozadu stejně jako hlava. Tahal za staršího vlasy, což vyvolávalo to, že Hyunjin jeho bradavku nasával a kousal silněji. Po chvíli se přesunul na druhou. Zničehonic se postavil na kolena. Vytáhl z kalhot lem svého trička, které jistě stálo více než Felixův celý šatník, a odhodil ho na zem. Mladšímu se rozšířily zorničky, očima putuje po jeho hrudi. Pozoroval jemně vypracované tělo, jak se zatínaly jeho svaly, když se nad mladším zapřel.

"Líbí se ti, co vidíš?" Hyunjin uchopil mladšího dlaň a přejel s ní po svých břišácích.

"Jsi krásný," promluvil užasle Felix. Už tenkrát v šatně, na prvním společném kurzu, toužil po tom se ho dotknout. Konečně se to stalo skutečností. Hyunjin se sklonil k jeho rtům, a tak mladší prozkoumával staršího tělo sám. Přejížděl po jeho břiše a zádech, užívaje si dychtivých polibků. V kalhotách cítil těsno, které se stávalo více a více nepříjemným. Sám dlaněmi doputoval ke staršímu pozadí, které váhavě zmáčkl. Na krku ho polochtal Hyunjinův horký dech. Starší začal mokrými polibky putoval přes jeho tělo, zastavuje se na bradavkách, až k podbřišku. Několikrát nasál mladšího kůži, než s pohledem do blonďákových očí rozepl zip jeho kalhot. Stáhl je i s ponožkami a odhodil je. Odtáhl se a prohlédl si ho. Felix zakňučel, uhýbajíc hlavou do strany.

"Baby, jsi tak nádherný..." zamumlal Hyunjin dávajíc polibek na holeň, další ze strany na koleno.

"... a jen můj," políbil ho na stehně. Následně se tváří otřel o vystouplou bouli v mladšího boxerkách. Felix zalapal po dechu, ruku zaplétaje mu do vlasů.

"Hyunjinie~" povzdechl si mladší.

"Chceš abych ti ulevil?" Hyunjin přejížděl rty po jeho bouli. Blonďák mu stiskl vlasy silněji, jako by se ho snažil zastavit. Hlavu zaklonil dozadu a zavřel oči. Hyunjin miloval jeho reakce. A vědomí, že je blonďákův první, ho hnalo ještě dopředu. Chtěl mu vše ukázat, slyšet jeho hlas sténat staršího jméno, vidět jeho oči, které se díky slasti protáčejí. Mladší zakňučel a v tu chvíli už starší ztratil trpělivost. Uchopil lem jeho boxerek, nadzvedl mladšího a jedním prudkým pohybem mu je stáhl dolů. To, co viděl, ho mile překvapilo. Mladšího špička byla hezky růžová, leskla se díky prejakulátu. Nikdy neměl takovou potřebu ho pohltit v ústech. Sklonil se a začal ho líbat v tříslech. Záměrně se vyhýbal jeho penisu a tím zvyšoval napětí uvnitř mladšího. Dlouho to ale nevydržel.

"Ahh! Hyung~" zasténal hrdelně Felix, když jeho penis zmizel v Hyunjinových ústech. Oči měl vykulené, dech se zadrhl v hrdle. Hyunjin pomalu pohyboval svou hlavou, ale mladšímu to bohatě stačilo. Vystřelovalo to do jeho těla neuvěřitelnou slast. Prohýbal se v zádech, zakláněl hlavu. Starší ho celou dobu pozoroval, záměrně ho škádle**. Volnou rukou mu mačkal bradavku. Felix nezvládl krotit svůj hlas, ani nad tím moc nepřemýšlel. Bylo mu jedno, jestli ho teď slyší všichni sousedi. Soustředil se pouze na ten dechberoucí pocit, doslova. Uzel v jeho podbřišku se utahoval s tím, jak starší zrychlovat. Otíral si jeho penis až o mandle. Felix cítil, že každou chvíli bude. Snažil se Hyunjina odtáhnout, ale nedařilo se mu to. Pravdou je, že se ani moc nesnažil. Starší cítil, jak blonďákovi škube v penisu, najednou se zastavil a odtáhl. Felix na něj vytřeštil oči, absolutně nechápaje, proč přestal.

"Hyunjin hyung..." zamumlal prosebně. Hyunjin se polibky přes hruď dostal k jeho tváři a rtům.

"Oplatíš mi tu laskavost, zlato? Mám pocit, že prasknu," zašeptal smyslně do mladších rtů. Věnoval mu jeden krátký polibek, než se odtáhl s pozvednutým obočí. Felix několikrát zamrkal, aby si v hlavě urovnal, oč ho starší žádal. Nejistě na něho pohlédl. Nebyl si jistý, jestli něco takového zvládne. Hyunjin se posadil na kraj postele a za ruku mladšího přitáhl k sobě. Zatlačil na jeho ramena a donutil ho tím si kleknout. Když k němu Felix vzhlédl svými velkými nevinnými oči, staršímu škublo v rozkroku. Pohladil mladšího po tváři.

"Ani nevíš, co se mnou děláš," povzdychl si Hyunjin. Mladší se usmál a položil se do staršího dlaně. Jeho slova ho vnitřně zahřála. Cítil se s ním v bezpečí a spokojeně. Rukama staršího masíroval v tříslech. Obavy ho postupně opouštěly, spíše v něm převládala nejistota. Chtěl Hyunjina potěšit, ale sotva tušil jak. Odhodlaně se vrhl rozepínat jeho pásek. Ruce se mu třásly nedočkavostí. Stáhl je dolů rovnou se spodním prádlem, což tedy nebyl jeho záměr. Vyvalil oči. To se mu přece nemůže vyjít do pusy! Váhavě vzhlédl k Hyunjinovi.

"Nejdříve si ho osahej," vzal mladšího dlaň a přesunul ji na svůj penis. Felixovi se rozšířily zorničky, když ho ucítil.

"Až si budeš jistý, přiložíš k němu rty," Hyunjin ho neustále hladil po tváři. Blonďák pomalu přejížděl prsty se přes vystouplé žíly. Poslechl staršího a po chvíli se o něho otřel rty. Políbil ho u kořene, čímž Hyunjina lehce překvapil. Postupně polibky postupoval ke špičce. Starší ho drbal ve vlasech a s úsměvem pozoroval. Když k němu blonďák vzhlédl, hlavou mu pokynul, aby pokračoval. Felix se tedy zhluboka nadechl a nechal staršího penis zmizet ve svých ústech. Nejdříve pohltil pouze půlku, už tak měl ale pocit, že se mu tam nic dalšího nevejde. Vyndal ho a opatrně znovu strčil. Zvykal si na jeho délku a šířku, než si troufl jít dál.

"Ahh~ děláš to dobře, baby... pokračuj," pobízel ho starší. Spokojeně zakláněl hlavu a přivíral oči. Lákalo ho přirážet do toho tepla, ale zatím se držel. Bylo mu jasné, že by se to mladšímu nelíbilo. Držel ho za vlasy a postupně zrychlovat blonďákovy pohyby hlavou. Felix se zapřel rukama o jeho třísla. Penis mu narážel do hrdla, byl už na jeho vkus pořádně hluboko. Hyunjinova ruka ale nezpomalovala. Zakňučel, když se trochu zadusil, což poslalo do penisu staršího vibrace. Hyunjin zasténal a odtáhl Felixe od svého údu. Zbývalo mu málo k tomu, aby začal do jeho krásné pusinky přirážet a udělal se. Felixe brněly rty, zhluboka dýchal. Starší zaklonil hlavu a skousl si ret. Felix mu připadal tak rozkošný, měl chuť z něho vyšukat duši.

Vytáhl mladšího na nohy a vzápětí si ho přitáhl na klín. Felix mu obmotal ruce okolo krku, aby získal stabilitu. Projelo jím vzrušení, když se jeho kůže setkala s tou druhou. Penisy se o sebe otřely a oba chlapci si povzdechli do úst. Zapletli do sebe své jazyky, nemohli se odtrhnout. Hyunjinovy ruce doputovaly k blonďákovu pozadí, který zmáčkl. Uchopil ho za boky a začal jím pohybovat, aby se jejich údy o sebe více třely. Felix slastně zasténal, když staršího prst přejel přes jeho otvor. Intuitivně se k Hyunjinovi více přitiskl.

"Hyung... mhmm," zavrněl Felix do polibku, když starší do něho pronikl jedním prstem. Překvapivě to vůbec nebolelo, pouze cítil nepřirozený pocit. Hyunjin ho perfektně zaměstnával rty, že si mladší ani nevšiml, že už má v sobě prsty dva. Starší ho začal roztahovat a po chvíli přidal i třetí. Když narazil do Felixova slastného místa, mladší se prohnul v zádech a zasténal. Hyunjin se ušklíbl a začal tohle místo dráždit. Mladší zabořil hlavu do jeho ramene, snaže se utlumit svůj hlas. 

"Ahh baby, už to nemůžu vydržet," zavzdychal Hyunjin a povalil blonďáka pod sebe. Vměstnal se mezi jeho nohy, pod zadek mu strčil jeden z menších polštářků pro větší pohodlí. Ukradl si ještě jeden vášnivý polibek, zatímco se otíral o mladšího vstup. Felixův mozek se na malou chvíli probudil a začal pokládat otázky ohledně zdraví a ochrany. Než však stihl cokoliv říct, Hyunjin do něho znenadání přirazil. Jakékoliv myšlenky o ochraně se vypařily a nahradila je bolest. Blonďák tiše vykřikl, oči pevně zavíraje k sobě. Měl pocit, že ho starší roztrhá zevnitř. Oči se mu začaly plnit slzami.

"H-Hyung... bolí t-to..." zakňučel Felix a kolem staršího se natolik stáhl, až Hyunjin též sykl bolestí.

"Zlato... shhh... za chvíli to přejde. Teď se...mhm... u-uvolni, ano?" šeptal mu do ucha. Hladil mladšího po celém těla a začal pokládat něžné polibky na jeho klíční kost a krk. Felix ale jako kdyby zatarasil, víc a víc slz se začalo objevovat na jeho líčku. Panikařil. 

"N-Ne... pro-sím..." mladší chlapec záporně kroutil hlavou, stahujíc se ještě více. Hyunjinovi se zatočila hlava. Musel okamžitě ven, jinak by ho blonďák rozdrtil. S námahou se vysunul ven. V tu chvíli Felix propukl v pláč. Byl sám ze sebe zklamaný.

"Ne neplakej... shhh... Lixi," snažil se ho utěšit. Slíbával slzy z jeho tváře, hladil ho, mazlil se s ním. Felixův pláč se začal mírnit. Tvář zabořil do staršího ohbí krku. Hyunjin si povzdech, hladě blonďaté vlasy.

"P-Prom-miň..." ozvalo se tiše.

"Za co se omlouváš, zlato?" podivil se Hyunjin.

"Z-Zkazil jse-sem to," fňukl a vzhlédl ke staršímu nad sebou.

"To není pravda. Musíš se jen... více uvolnit. Pak to bude příjemné pro oba," chlácholil ho a pohladil po líčku. Jemně se přitiskl k jeho rtům. Byl to pomalý a dlouhý polibek, při kterém se Felix znovu dokázal uvolnit. Vzájemně se líbali po tvářích a na krku, než se Hyunjin odtáhl.

"Zkusíme to ještě jednou?" zeptal se ho opatrně, nevěda***, jak na to mladší bude reagovat. Felix váhavě přikývl. Hyunjin mu daroval polibek na tvář, než  se sehnul k jeho podbřišku. Chytil ho pod stehny a vysadil si je na ramena. Nad touto pozicí Felixovi zrudly tváře. Zalapal ale po dechu, když ucítil jazyk na svém vstupu. Opět propadl do té extáze rozkoše. Jeho tělo toužilo po orgasmu, po slastném vyvrcholení. Prohýbal se v zádech jako tětiva luku, zatímco v prstech drtil prostěradlo. Po chvíli se starší znovu narovnal, přitahuje si mladšího za boky k sobě. Začal pokládat polibky a nasávat jeho kůži na krku, když do něho začal opět pronikat. Felix hlasitě zasténal. Bolest již nebyla tak intenzivní jako předtím, ale stále tu byla. Hyunjin mu dal spoustu času na to, aby si stihl zvyknout. Líbal ho kam dosáhnul, masíroval mu boky. Zkusil poprvé přirazit a k Felixově překvapení jeho tělo pohltila obrovská vlna slasti.

"Hyunjinie~" zasténal Felix, když do něho starší přirazil podruhé. Udržoval na jeho vkus pomalé tempo, ale stále si chtěl být jistý, že se mladší cítí dobře. Chtěl mu ukázat, jak dokonalý pocit to je. Felix se prohýbal v zádech, krčil obočí, zarýval nehty staršímu do zad. Hyunjin miloval ten pohled. Konečně mohl zrychlit své boky.

"Ahh! Hyung~ Mhmm...." křičel mladší. Bolest už dávno necítil. Jeho tělo přirozeně odpovídalo Hyunjinovým přírazům. Prohnul se v zádech, když se starší strefil do jeho slastného místečka.

"Hyung, prosím, tam!"

"Jak si přeješ, baby," a rozpohyboval své boky na maximum. Felix sténal jako pominutý, absolutně nevnímal dění okolo sebe. A když se Hyunjin k němu sklonil a začal mu vzdychat přímo u ucha, myslel si, že se zblázní. Oba chlapci začali proplétat své jazyky, aby se alespoň trošičku utlumili. Felix ale přerušoval jejich polibky steny a povzdechy, jak Hyunjin přirážel do těch skvělých míst.

"Ahh... Lixi.. zlato~" zasténal hlasitě Hyunjin, který už cítil, že se blíží k vrcholu. Jeho přírazy se stávaly trhavějšími. Mladší byl na tom úplně stejně. Své rty spojili v procítěný polibek, když Hyunjin naposledy přirazil a oba přivedl k vrcholu. Jejich těla ovládla úleva a euforie. Starší zabořil obličej do Felixova ohbí krku a hlasitě dýchal. Trvalo to, než se dokázali alespoň trochu zklidnit. Felix byl unavený, ale cítil se naprosto dokonale. Hruď se mu rychle zvedala a srdce se chtělo probít z hrudi. Objal staršího a začal ho jemně hladit po zádech. Když k němu Hyunjin vzhlédl, vypadal tak roztomile vyčerpaně, až to mladšího dojalo. Jemně ho políbil na rty.

"Kde máte koupelnu?" optal se, když opustil Felixovo nitro. Blonďák se s námahou posadil a řekl mu, že se koupelna nachází hned vedle jeho pokoje. Hyunjin ho tedy vzal do náruče a odnesl do vedlejší místnosti. Posadil mladšího na pračku a začal napouštět vanu. Felix mu ukázal, kde najde pěnu. Pak se Hyunjin otočil k blonďákovi a objal ho.

"Můžu tu dnes přespat?" optal se vtiskl mladšímu polibek na tvář. Felix se zhrozil nad představou, že by teď starší odešel. Rychle přikývl a přitáhl si ho do polibku.

... Fall in Love in London ...

Můj osobní rekord, 4458 slov! Určitě jste si někteří z vás všimli, že používám přechodníky (dívajíc se, poučujíc, líbajíc se). Dnes jsem zjistila, že je celou dobu používám špatně. Variantu, kterou jsem doteď používala, je pro ženský a střední rod. Mužský přidává příponu -je. Tohle je první kapitola, kde je to správně podle pravidel. Je tam ale spoustu výjimek a některá slova se mi zdají divná. Tři jsem dokonce musela dát do vysvětlivek. Pravděpodobně se jejich používání vyvaruji. Jinak omlouvám se všem, kteří četli kapitolu hned po vydání, bylo zde spoustu překlepů, protože jsem psala na telefonu. Love U! *Annie* 

* hledě = hledět/dívat se na někoho

** škádle = škádlit

*** nevěda = nevědět