"Do you want to add?" optala se laskavě paní Poppy s pánví ruce. Felix rychle záporně zakýval hlavou. Byl plný až k prasknutí. Dnes měla paní domu volno, proto se rozhodla chlapců připravit speciální snídani. Párek s volským okem a fazolemi. Felix musel uznat, že to bylo moc dobré. Vypadalo to ale, že Hyunjinovi se toto jídlo moc nezamlouvá. Obzvlášť párku se ani nedotkl. 

"I will make dinner tonight. We will eat together, okay?" oznámila, když si přebírala od blonďáka jeho talíř. Felix se zářivě usmál a přikývl. Naposledy to bylo skvělé. Manžel paní Poppy není moc výřečný, ale je milý. Navíc jíst jídlo od tak dobré kuchařky je radost sama. Felix se odebral o poschodí výš, kde zavítal rychle do koupelny. Dnes je čeká první sdílený kurz. Trochu se toho bojí. Upřímně mu to doteď vyhovovalo a představa toho, že bude dělat něco, co mu nejde před ostatními, ho stresovala. Přesto se před zrcadlem uklidnil, že všechno bude v pořádku a nemusí se ničeho bát. Se sebevědomým úsměvem vzal svůj batoh a přesunul se před dům, kde už paní Poppy startovala auto. Museli ještě počkat na Hyunjina, který si dneska dával obzvlášť na čas. 

Mířili do tanečních studií, což byli dva kilometry od jejich domu. Paní Poppy ani nepotřebovala navigaci. Ač to není zrovna blízko, není to poprvé, co tam veze zahraniční studenty. Se společností spolupracuje už pěknou řádku let. Blonďák byl docela rád, že se začínalo tancem. Když byl malý, dělal taekwondo, takže pohyb mu nebyl cizí. Občas si tancoval ve sprše nebo v pokoji. Jednou ho načapal Jeongin a dělal si z něj srandu další měsíc. Kvůli tomu si mladší nebyl jistý. Nepovažoval se za úplný prkno, přesto se bál, že se ztrapní. Auto zastavilo na blízkém parkovišti a chlapci se s rozloučením vydali k budově.

Dveře byly otevřené. Hned je upoutala cedule, která je zavedla do druhého patra, kde se nacházelo hledané studio. Felix byl ohromen tímto prostorem. Obvod celé místnosti lemovala zrcadla. Strop byl bíle vymalovaný a tím místnost ještě rozšiřoval. Musel uznat, že toto místo bylo zajímavé. Všiml si Minha, který se protahoval na druhé straně místnosti. Překvapilo ho, že je zde dřív než obvykle. Navíc tu nikde neviděl jeho kamarádku Dahyun. Jakmile si nově příchozích Minho všiml, ustal v protahování a narovnal se. 

"Běžte se převlíknout. Pánské šatny jsou hned první dveře vlevo," a ukázal jim směr. Felix přikývl a vydal se do šatny. Nacházelo se zde několik velkých červených skříněk. Blonďák si zabral hned první volnou od okraje. Z batohu si vyndal sportovní věci a už se chystal chytit lem svého svetru, který měl v plánu i s tričkem přetáhnout přes hlavu, když se zarazil. Hyunjin kolem něj nezáživně prošel, pokládajíc si věci na druhou stranu řady. Felixe najednou polil stud. Ve škole se vždycky převlíkal na záchodech, nebo počkal, až všichni odejdou. Nerad byl ve stísněném prostoru s polonahými lidmi, přičemž většina mu připadala alespoň trošku atraktivní. Občas se nedokázal odtrhnout od břišních svalů jeho spolužáků, kteří denně navštěvovali posilovnu. Jediný, před kým se zvládal převlíknout, byl Jisung. Ne že by jeho nejlepší kamarád nebyl hezký, ale též byl hubenější postavy a nepřitahoval ho. Kdyby posiloval, jak sám vždy Jisung tvrdí, tak by mu možná připadal atraktivní.

Z myšlenek o stavbě těla svého nejlepšího kamaráda vyvedla Felixe menší rána. Pohlédl do strany, kde Hyunjinovi spadl na zem jeho hřeben. Starší se pro něho natáhl a začal si česat vlasy do culíku. Až v tu chvíli si blonďák všiml jeho odhalené hrudě. Zrudly mu tváře a rychle uhnul pohledem. Zhluboka se nadechl a co nejsvižněji se snažil převléknout, aniž by pohledem utekl ke staršímu. Neudržel se a párkrát očima uhnul do strany. Ano, Hyunjin se rozhodně řadil mezi jedince, kteří ho přitahovali. Byl vysoký, měl přirozeně vypracované tělo, jeho obličej byl ideálem krásy a dlouhé vlasy mu přidávaly na atraktivitě. Felix sjel staršího pohledem, ale rychle ucukl, když se Hyunjin podíval jeho směrem. Okamžitě si natáhl kalhoty, zatímco zaslechl tiché uchechtnutí. Již se neodvážil podívat. Rychle popadl své pití a opustil šatnu.

"Dobrá. Nejdříve se musíme protáhnout. Rozcvičku povede Eunha," oznámil Minho, když už byli v místnosti všichni. Felix byl překvapen, když se dozvěděl, že Minho povede jejich společný taneční kurz. Nic ale neříkal a protahoval se tak jako dívka před ním, jejíž jméno dnes slyšel poprvé. Vlastně na ni i několikrát zapomněl, vůbec ji neslyšel mluvit. Měla černé vlasy stažené do culíku a na její postavě bylo rozhodně poznat, že sportuje. Jakmile byli všichni řádně protaženi, posadili se na zem.

"Zajímalo by mě, jestli někdo z vás má s tancem nějaké zkušenosti?" optal se jich nejstarší a každého prolítl pohledem. Do vzduchu vyletěli čtyři ruce. Jongho, Minseo, Felix a Hyunjin. Minho se usmál a něco tiše řekl k směrem k dívce, která seděla vedle něho.

"Moc jste mě potěšili. Dnešní cíl je se naučit jednu základní sestavu. Nemusíte se bát, je opravdu jednoduchá. Nejdříve vám ji ukážu a pak se vrhneme na jednotlivé kroky," všichni se posunuli ke kraji, aby měl Minho prostor. Pustila se hudba a nejstarší začal předvádět nacvičenou choreografii. Měl pravdu, nebylo to náročné. To dodalo Felixovi trochu sebevědomí. Jakmile nejstarší dotančil, ozval se místností krátký potlesk. Následně je Minho pobídl, aby se postavili a našli si svůj prostor. Když tak každý učinil, vrhl se na vysvětlování jednotlivých kroků.

Felix měl po celou dobu úsměv na tváři. Zapomněl na jakýkoliv stud a užíval si atmosféru. Pomohlo mu, když viděl ostatní, kteří k tanci blízko nemají. Říkal si, že na tom není až tak špatně. Minho ho několikrát pochválil, což mu lehce zvedlo sebevědomí. Po hodině poměrně intenzivního tréninku začali někteří odpadat, že už nemohou. Překvapivě mezi nimi byla i Minseo, která se předtím hrdě hlásila, že má s tancem již nějaké zkušenosti. Minho tedy rozhodl, že si dají dvaceti minutovou pauzu. Blonďák se hned utíkal napít. Posadil se na zem, opírajíc se o zrcadlo vedle Bory a Seojuna. Ten vypadal unaveně, ale šťastně. Za to starší dívka vypadala, jako by každou chvíli měla vypustit duši. Zatímco Bora mluvila o svých pěveckých schopnostech a jak je zklamaná, že zpěv není součást sdíleného kurzu, Felix putoval očima po tanečním studiu.

Zasekl se na opět na Hyunjinovi, ale tentokrát z jiného důvodu než předtím v šatně. Zaujalo ho, jak si celou pauzu povídal s Minhem a Eunhou, která tedy nic neříkala, ale jejich konverzaci poslouchalo. Vypadalo to, že o něčem vášnivě diskutují. Nikdy snad neviděl staršího s někým tam zapáleně mluvit. Docela by ho zajímalo, o čem se baví. Jejich konverzace však ustala, když k trojici přišla Minseo . Ta skoro odstrčila Eunhu a postavila se v těsné blízkosti vedle nejstaršího, kterému začala něco říkat. I na tu dálku Felix viděl, jak se Minho zamračil a protočil očima. Jen slepý by si nevšiml, jak po nejstarším Minseo pokukuje a snaží se flirtovat. Minho jí zatím ale rázně odmítá. Ač tu dívku vůbec neznal, byla natolik otravná a vlezlá, aby si k ní vytvořil averzi, kterou Felix s nejstarším sdílel. Maximálně ho ještě zvládla vytočit Hyewon, která se zas v jednom kuse motala okolo Hyunjina. Připadalo mu zvláštní, že se o to tolik zajímá. Jindy by byl rád, že si ho Hyunjin nevšímá, ale tentokrát je tomu jinak. Bohužel si tuhle změnu nedokáže vysvětlit.

"Tak konec pauzy, pokračujeme!" zavelel Minho a rychle se vzdálil od Minseo. Všichni se vrátili na své pozice, nutně podotknout, že někteří s úsměvem, jiní s otráveným výrazem. Pokračovalo se v tréninku další půlhodinu, kde se kroky začali komplikovat. Někteří to začali postupně vzdávat a posedali si podél místnosti. Nakonec na tanečním parketu zůstalo pouze pět lidí. Minho, Eunha, Jongho, Hyunjin a Felix. Tato pětice dál pokračovala v učení se choreografie.

"Co studuješ, Minho hyung?" optal se Jongho, když opakovali předchozí kroky.

"Digitální marketing na Newton univerzitě," odpověděl a rozešel se pro své pití.

"Takže kancelář? To bych do tebe neřekl," promluvil Hyunjin a otočil se jeho směrem. Minho se nad tím zasměje.

"To neslyším poprvé. Mohl jsem jít ještě studovat pedagogiku a stát se učitelem tělocviku. Přivydělávám si ale jako taneční trenér v jedné menší společnosti."

"Jakože trénuješ budoucí idoly? U jaké společnosti pracuješ Oppa?" přisunula se k němu Minseo s nadšením v očí.

"Tu bys neznala, je příliš malá," odbyl jí a rozhlédl se po místnosti, "a vy ostatní, co netancujete, se alespoň protáhněte, nebo vám ztuhnou svaly."

Blížil se čas oběda a to znamenalo i konec tanečního kurzu. Minho ještě všechny donutil si to zkusit, pak už jim ale dal volno. Nechal Eunhu, aby předvedla své taneční schopnosti, zatímco si ostatní posedali po obvodu místnosti. Felixovi se její tanec moc líbil. Byl plynulý a plný energie. Jde vidět, že se tanci už nějakou dobu věnuje. Když dotancovala, zvedl se z svého místa Hyunjin a zeptal se na něco Minha. Ten s úsměvem přikývl a začal hledat požadovanou skladbu na telefonu, který byl připojený k repráku. Brzy na to se Hyunjin pustil do tance.

Blonďák od něho nemohl odtrhnout oči. Starší se pohyboval tak ladně a svůdně. Tancoval i svým obličejem. Felix nevěděl, že Hyunjin umí tak dobře tančit. Bylo mu jasné, že kdyby se to dozvěděla jejich škola, staršího obdivovatelé by se ještě rozšířili. V tuhle chvíli se mezi ně přidal i blonďák. Pozoroval ho celou dobu, dokud hudba neskončila a Hyunjin nezaklonil hlavu s unaveným povzdechem. Tenhle zvuk s mladším udělal nevídané věci. Cítil, jak se mu krev hrne do tváří a rychle sklopil zrak. Proč musí být Hyunjin tak krásný? Najednou mu připadalo v místnosti horko. Natáhl se pro pití a napil se až do dna. Moc mu to ale nepomohlo. Pohled na staršího byl prostě úchvatný. Z čela mu stýkal pot, tričko se mu lepilo na hruď a zvýrazňovalo tak jeho postavu. Bylo mu jasné, že pokud si bude staršího ještě chvíli prohlížet, bude mít problém.

"Felixi, nechtěl bys nám taky něco předvést?" oslovil ho zničehonic Minho a tím blonďáka vrátil do reality. Ten se zmateně rozhlédl kolem sebe, jako by hledal další osobu, co se jmenuje stejně.

"Já?"

"Samozřejmě. Viděl jsem, jak tancuješ a líbilo se mi to. Chtěl bych od tebe taky něco vidět. Už nám stejně zbývá deset minut do konce," usmál se nejstarší a pobídl Felixe, aby se za ním vydal. Ač ještě chvíli váhal, nakonec se zvedl a rozešel se za ním. Nechtělo se mu tancovat před ostatními a už vůbec ne před Hyunjinem. Bylo mu jasné, že si ho bude dobírat a posmívat se mu, protože jeho tanec vůbec nevypadá tak elegantně jako ten jeho. Upřímně byl Felix rád, že se Hyunjin nechová tak jako ve škole. Tady je klidnější a většinou se hledí svého. Kdyby ho tady viděl poprvé, vlastně my si o něm nemyslel nic špatného.

"Tuhle?" ptal se pro ujištění nejstarší, když ukazoval Felixovi skladbu, o kterou si požádal. Už to bude přes rok, co jí naposledy tančil a nervozita se v něm stupňovala. Píseň začala hrát a blonďák začal v hlavě pátrat po krcích. Nejdříve jeho pohyby byly nejisté a plaché. Felix se ale brzy vžil do hudby a zapomněl, že na něho někdo kouká. V tu chvíli se jeho tělo začalo hýbat automaticky, už ani nad tím nemusel přemýšlet a prostě si to užíval. Když skladba skončila a setkal se s pohledem Minha, na tváři se mu objevil široký úsměv. Nejstarší ho pochválil, což Felixe potěšilo. Spokojeně, ale unaveně se odebral na své předchozí místo. Když se posadil, navázal krátký pohled s Hyunjinem, který si ho zkoumavě prohlížel. Blonďák rychle sklopil zrak, protože pohled na staršího v něm vzbouzel trochu jiné emoce, než by měl.

"Dobrá, to je konec dnešního tanečního kurzu. Doufám, že jste si z něho něco odnesli. Běžte se převléknout a vysprchovat. O patro níž je společenská místnost, kde se můžete najíst," oznámil jim Minho s úsměvem a sám se přesunul do pánských šaten. Všichni se postupně zvedli ze země a šli se převléknout. Jakmile Felix vstoupil do šatny, věděl, že tu bude problém. Malá místnost se rychle zaplnila vůní zpocených mužských těl, což by za normálních okolností bylo nechutné, ale v tuhle chvíli měl Felix úplně jiné myšlenky. Vystřelil z šatny jako blesk a vrátil se do studia. Hned si stoupnul k oknu a snažil se rozptýlit pozorováním dění venku. Když už si myslel, že by všichni mohli být hotoví, vrátil se do již prázdné šatny. Pobral si své civilní oblečení a přesunul se do sprch. Slyšel ještě téct jednu sprchu, což ho utvrdilo v tom, že tu není sám. Rozhodl se nad tím nepřemýšlet a vstoupil do nejvzdálenější sprchy. Vysvlékl se ze zpoceného oblečení a nechal na sebe padat příjemné kapky vody, pod kterými se hned jeho tělo uvolnilo.

... Fall in Love in London ...