Aaron

Zbytek dne se nesl v duchu práce. Dokonce jsem v kabinetu i přespal, protože se mi ani v nejmenším nechtělo domů. Připadal jsem si jako naprostá nicka a ten pocit mě užíral. Lexie na mě byla posledně vážně hnusná, ale jeden se jí nemohl divit. Člověk by řekl, že to ona je ten větší oříšek, ale tak to nebylo. Ona byla jen zmatená mladá holka, která se snažila zorientovat ve světě a já ten, co jí možná chtěl pomoct, ale rozhodně ne za cenu, že z toho nebudu nic mít. 

Když jsem se ve čtvrtek ráno probudil, bylo ještě dost času, takže jsem zůstal ležet a nepřítomně zíral do zdi, když mi asi pět minut nato začal zvonit telefon.

,,Ano?" zachraptěl jsem.

,,Dobré ráno, nespíš?"

,,Ne. Copak?"

,,Lexie mi přistoupila na příští neděli."

Při jejím jméně jsem se zvedl do sedu. ,,Jako na oběd?"

Na druhé straně nastalo ticho. ,,Ne, na svatbu. Už to podle všeho řekla i svým rodičům."

Vyvalil jsem rozespalé oči a postavil se. ,,Počkej, chceš mi říct, že je ochotna dotáhnout to se mnou do konce?"

,,Jo, je. Řekla, že ti to dluží."

Několikrát jsem nasucho polkl a přešel k oknu, abych ho otevřel dokořán. ,,Vážně to udělá?"

Po tom víkendu jsem byl přesvědčen, že už se mnou nebude chtít mít nic společného. Sice říkala, že tu svatbu naplánujeme, abychom to už mohli ukončit, ale to bylo ještě předtím, než jsem jí řekl, aby vypadla. Logicky jsem předpokládal, že to byla už poslední kapka a že mi rozhodně nepomůže. Upřímně, nedokázal jsem si představit, že se spolu postavíme před oltáře, budeme si zamilovaně hledět do očí a zakončíme to polibkem, když je mezi námi takové dusno. Bylo to vážně absurdní.

,,Ano, udělá. Rozhodně ale nepůsobila, že by chtěla... no... zpátky."

Přikývl jsem. ,,Hodně bych se divil, kdyby to chtěla ještě zkusit."

,,Ale zase to neházej všechno na sebe. Na každém konfliktu mají podíl minimálně dva."

,,Jenže já se choval jako blbec."

Zasmála se. ,,Víš, co se říká? Když se rozumný dohaduje s blbcem víc jak pět minut, nakonec se hádají dva blbci."

,,Páni, tys Lexie nazvala blbkou? Vždyť jsi z ní byla úplně hotová."

,,To jsem pořád, protože je to skvělá ženská. Jen jí hodně ublížil její ex a hned nato jsi jí do života vstoupil ty, a to daleko dřív, než měla šanci vzpamatovat se a uspořádat si život po svém. A teď ke všemu možná čeká tvé dítě."

Aha, takže holky si povídaly.

,,Co ti k tomu řekla?"

,,Nevím, proč bych ti to měla prozrazovat, to je mezi námi."

,,Sydney..." 

Zafuněla. ,,Vím jen to, že jde dneska ke gynekoložce, aby měla jistotu, že není v jiném stavu. A prý už dostala menstruaci, takže je trochu klidnější."

Až ve chvíli, kdy jsem hlasitě vydechl, mi došlo, že jsem zadržoval dech. ,,Dobře, díky."

,,A asi sis všiml, že zmizely její věci z tvého bytu, že?"

To mě bůhvíproč nepříjemně zaskočilo. Co jsem si jako myslel?

,,Ne, to nevím. Spal jsem v kabinetu. Kdy tam byla?"

,,Byly jsme spolu na čaji, a když jsme se loučily, řekla, že se musí stavit pro své věci a já jí řekla, že budeš nejspíš v práci, což ji nějak popohnalo."

,,Hm, bezva, to opravdu pořebuju slyšet."

,,Je mi to líto, brácho. Ale ono není od věci tu bolest zažít. Třeba pak narazíš na někoho, koho si budeš po zkušenosti s Alex víc vážit."

Hlasitě jsem zavřel okno a opřel se o něj. ,,Vy mě opravdu máte jen za necitelného blba, co? Já si Lexie vážil, a k tomu, že jsem ji vykopl z bytu, jsem měl pádný důvod. Najednou jsem si totiž uvědomil, že to ona si neváží mě."

,,A to proč? Protože ti naznačila, že jsi pořád jen proutník? Vždyť je to pravda, Aarone. A i kdybys cítil něco víc, tak bys do toho musel vložit všechno, protože pětadvacetiletá holka se zlomeným srdcem nechce chlapa, kterému vyzná lásku a on na ni bude jen čumět. Já vím, že je to pro tebe složité, ale pochop, že ani ona to nemá lehké."

,,To ale nikdo, ne? Tak proč z toho dělá takovou vědu?"

Mlaskla a v pozadí se ozvalo rachocení. ,,Něžné pohlaví bere věci vážněji."

Zvedl jsem oči v sloup a přešel k počítači, který jsem v rychlosti zapnul. Nedokázal jsem vydržet na jednom místě. ,,Kdybyste, dámy, neodsuzovaly naše pohlaví už z principu, bylo by to mnohem snazší, protože bychom se vyhnuli předsudkům a pitomým předpokladům na základě subjektivních dojmů."

Sydney se opět na několik vteřin odmlčela. ,,Víš co? Nebuď tak chytrej a taky se spousta věcí usnadní."

,,Nejsem chytrej, jsem blbec."

,,Přesně tak, bráško. A teď už mě omluv, slíbila jsem Lexie, že jí zarezervuji svatební šaty, které si odpoledne vyzkouší, s mou asistencí samozřejmě."

,,Počkej!"

,,Ano?"

,,Dej mi prosím vědět, jestli je... no..."

,,Promiň, ale to ne. Tohle se musíš dozvědět od Alex. A mimochodem, strýc mého známého vám zahraje kněze."

,,Zahraje kněze?"

,,Jo. Bere tři sta padesát dolarů za hodinu, takže bych to neprotahovala. A Alex se domluvila s kamarádkou, že jí půjde za svědkyni, tak by ses měl taky s někým domluvit, pokud nechceš, abych najala další herce. A naši ví, že to bude jen rodinný obřad, takže žádné přátelé nesháněj."

,,To se neboj, chci do toho zatáhnout co nejméně lidí. A co se týče toho svědka, Dawe to určitě neodmítne. Je obeznámen s celou touhle bláznivou situací."

,,Dobře, tak fajn. Eh, já to raději nebudu komentovat. Nemůžu uvěřit, jakou budu mít příští týden neděli!"