Aaron

Sebastian mi už potřetí vzal brambůrky přímo z hrsti a já se pomalu zhluboka nadechl, jako bych chtěl potlačit premenstruační syndrom. 

,,To už bylo naposledy, bráško, slibuji," zacukroval a poplácal mě po hlavě.

,,Kde jsou doby, kdy jsem byl rád, že mám mladšího sourozence..."

,,A pak se ta monstra narodila ještě dvě, viď?" znovu mě poplácal a já se po něm tentokrát už ohnal, takže jen taktak nerozlil pivo. ,,Ty- Seš normální? Představ si, že bych kvůli tobě musel pít u fotbalu vodu!"

,,Víš co, radši se dívej a dělej si srandu z někoho jiného," zabručel jsem a Sebastian se uchechtl. ,,Jenže to by tu někdo jiný musel být."

Jako by ji svým prohlášením přivolal, najednou jsem v odrazu masivního skleníku zahlédl Lexiinu siluetu a jako zvědavé štěně jsem se na ni otočil.

,,Alex, moc gratuluju k zasnoubení!" řekl Sebastian nadšeně a natáhl se přes kraj gauče, aby si s ní potřásl. ,,Promiň, jsem líný se zvedat."

,,To je v pohodě," ujistila ho se vstřícným úsměvem a trochu rozpačitě pohlédla mým směrem. 

,,Je ti něco?"

,,Ne, jen jsem nějaká unavená."

,,Aha. No, jen dokoukáme ten zápas a můžeme jet, zlato," řekl jsem a věnoval jí úšklebek, protože jsem věděl, že se nikdo nedívá.

,,Tak fajn, půjdu ještě na chvíli za Sydney."

,,Dobře," usmál jsem se na ni a opět zabořil záda do opěradla gauče. 

,,Nevybral sis vůbec špatně, jen tak mimochodem," řekl Sebastian a pořádně si lokl piva.

**

,,Tak se mějte krásně!" řekla mamka těsně předtím, než jsem nastartoval. Samozřejmě nás ani ne o minutu později zastavila další dopravní zácpa, takže mi bylo jasné, že je dostatek času na všechno, co jsem chtěl Lexie říct.

Ztlumil jsem rádio a natočil se osou těla víc k ní. Nešlo přehlédnout, jak ztuhla, když jsem se k ní naklonil. ,,Poslyš, v první řadě ti chci opravdu moc poděkovat. Nemáš tušení, jak moc se mi ulevilo, když jsem tě našel v té knihovně. Vím, že jsem podvodník a mizera, protože tě nutím lhát, ale to, že jsi nakonec opravdu přijela, ukazuje, jak jsi nesmírně férová a že nenecháš nikoho ve štychu. Opravdu ti moc-"

,,Ježiš, Aarone, jestli mi vlezeš do zadku ještě hlouběji, budu mít do konce života hemoroidy."

Hlasitě jsem se zasmál.

,,Nesměj se, já to myslím vážně! Nesnaž se mi jakkoliv zavděčit. Udělala jsem to čistě proto, že jsem ti nechtěla způsobit nepříjemnosti, ale o moc lépe se teď necítím."

,,Já vím, Lexie, ale ber to tak, že ses postarala, aby má rodina byla spokojená. Lež občas pomůže ke štěstí."

Podívala se na mě a já měl chvíli dojem, že mi chce něco říct, jenže nakonec to spolkla a jen nepatrně zavrtěla hlavou. 

,,Prostě ti děkuju. A teď... chceš odvézt domů? Teda, jestli se vůbec někdy rozjedeme."

,,No, vlastně bych ti byla vděčná, kdybys mě odvezl k doktoru. Od té noci, co jsem... utekla, mě v chodidle nějak divně pálí."

Jen jsem přikývl a potlačil nutkání vynadat jí. ,,Jo, dobře, pojedeme k doktoru."

**

Když jsme se vrátili do auta a opět se zařadili do provozu, který už naštěstí nebyl tak tragický, došlo mi, že Lexie nechci odvézt do jejího bytu ani za nic. 

,,Proč odbočuješ? .... Aarone, odvez mě domů a nevymýšlej kraviny!"

,,Já tě ale vezu domů," odvětil jsem trochu napruzeně, a když mě zastavil semafor, pohlédl jsem na ni. ,,Lexie, prosím."

Klimatizace jí odfoukala ofinu na stranu, takže jsem viděl, jak na mě naštvaně vyklenula obočí. ,,Prosím co? Aarone, vyhověla jsem ti, takže teď ty vyhovíš mně, protože tak je to fér!"

,,Jenže já nejsem férový. A chci dohlédnout, že si tu nohu znovu neporaníš. Jestli ti to nedošlo, prodloužila sis léčbu o další dva týdny minimálně."

,,To není tvoje starost! Právě proto jsem ti řekla, ať se mnou do té ordinace nechodíš, protože ti do toho nic není! Nic ti není do mě, ani do mého zdravotního stavu!"

,,Lexie dost!" okřikl jsem ji. ,,Tohle je ubohý! To, že se neprojevuju tak otevřeně jako ty, co se citů týče, ještě neznamená, že ze mě budeš dělat necitu, kterému je úplně u prdele, co s tebou je!"

Jen na mě oněměle mrkala, ztuhlá jako vosková figurína.

,,Na," zastavil jsem u obrubníku a dal jí klíče od auta do dlaně. Pak jsem se chopil kliky od dveří na místě řidiče. ,,Až se tu dostatečně vymrkáš, tak mi zamkni auto a hoď klíče do schránky. Já si je pak vezmu, až půjdu večer běhat."

Když jsem vystoupil z auta a prudce za sebou práskl dveřmi, připadal jsem si, jako bych chtěl jednou pořádnou ránou uhodit do celé téhle zasrané planety. Až překvapivě moc mě totiž vytáčelo, že to Lexie opravdu viděla takhle. Že pro ni, stejně jako pro většinu žen, byla ,,Miluji tě" ta jediná cesta k plnohodnotnému životu, a proč vlastně? Pokud vážně považovala mé mám tě rád za totální lhostejnost, tak už jsem ženám nejen nerozuměl, ale hlavně jsem ztrácel chuť jim vůbec porozumět, a to dokonce i Lexie. 

Když výtah zastavil ve správném patře, vyndal jsem z kapsy kalhot klíče od bytu a opět je za sebou rázně zabouchl, abych nějak ventiloval vztek a frustraci. 

Do prdele, zatracený mezilidský vztahy!

Došel jsem k lednici, abych z ní vytáhl čerstvě vychlazené pivo, kterého jsem se hned nato zhluboka napil. Když jsem pak cítil, jam mi chlad stoupá do hlavy, dovolil jsem si malinko se zklidnit. Jenže o sekundu později někdo zaklepal a můj pokus mít cokoliv pod kontrolou přišel vniveč. Odebral jsem se ke dveřím, a když jsem shledal, že je to vážně ona, zapomněl jsem, že nějaká kontrola vůbec existuje. Nechtěl jsem, aby existovala. 

Lexie mnula mezi prsty klíče od auta a koukala na mě zpod řas. Když se pak nadechla k mluvení, popadl jsem ji za látku šatů a uvěznil všechna její slova v polibku. Popadla mě za ramena a zasténala. Poslepu jsem nahmatal kraj dveří a zabouchl je, abych o ně mohl Lexie opřít. Když jsem se jí natlačil rozkrokem do klína, znovu zasténala a pustila klíče i s kabelkou na zem. Tahal jsem ji za vlasy jako smyslů zbavený a líbal ji při tom na krku.

,,Do ložnice," vydechla. ,,Chci do ložnice."

S radostí, ozvalo se mé podvědomí. Chytil jsem ji za zadek a s jejíma nohama omotanýma kolem pasu jsem ji poslepu donesl až k posteli, na kterou jsem ji nechal z výšky padnout. Když s vyjeknutím nadskočila a vlasy se jí rozprostřely po polštáři, blaženě jsem se usmál. Sehnul jsem se k ní a jedním plynulým pohybem jí stáhl šaty, při tom jsem si prolíbával cestičku od lemu kalhotek až ke špičce brady, do které jsem ji nakonec jemně kousl. Když se mi hned nato natlačila ztuhlými bradavkami na látku košile, nedočkavě jsem ji ze sebe svlékl a znovu se nad ní naklonil.

,,Počkej," řekla zadýchaně a zatlačila mi do boku, takže jsem se převalil na záda a s dravým úsměvem se díval, jak si hází tmavé vlasy za ramena, aby jí nepřekážely.

,,Ty jsi teda neposedná, prdelko."

,,Možná se pěkně ztrapním, ale komu na tom sejde," řekla si spíš pro sebe a sjela mi po těle níž. Trochu nešikovně mi rozepnula pásek, poté zip a stáhla kalhoty společně s boxerkami. Když ke mně zvedla oči a bylo v nich jasně vidět, jak je nejistá, věnoval jsem jí povzbudivý úsměv ,,Vím, že se ti to bude líbit."

,,A tobě? I když budu nešikovná?"

Zavrtěl jsem hlavou a natáhl se pro polštář, abych si podepřel hlavu a mohl ji při tom sledovat. ,,Nebudeš. Prostě to udělej tak, jak ti to bude vyhovovat."

Nepatrně přikývla a znovu se mi zahleděla do rozkroku. ,,Tak jo."

Se zrychleným dechem jsem sledoval, jak si mezi rty opatrně umisťuje lehce načervenalý žalud a pomalu se sune dolů po žilnatém povrchu. Jakmile na první pokus dojela až ke kořenu a rychle se vytáhla na horu, přepadla mi hlava dozadu.

,,Jo?" zeptala se a já místo odpovědi jen hlasitě zavzdychal, což byla podle mě dostatečná odpověď.

Vytrvale pokračovala ve své práci, a protože na ni moje délka byla příliš, začala mě třít u kořene dlaní. Postupně si ho začala vytahovat z pusy úplně a na špičce mě několikrát za sebou obkroužila jazykem, načež to celé zopakovala. 

,,Panebože, Lexie, ty jsi dokonalá. Dokonalá!" 

Třebaže jsem měl ochablé svaly, donutil jsem se zvednout hlavu, abych na ni zase viděl. Abych viděl, jak pečlivě a důkladně si mě bere.

Vyjela opět až ke špičce, uvolnila doteď vtažené tváře a začala mě třít pouze rukou, přičemž se do mě propalovala pohledem. ,,Chutnáš mi. Vážně."

,,Já ti to věřím," zašeptal jsem a začal jsem pumpovat proti její dlani, protože jsem cítil, jak už to na mě jde. ,,Chci do tebe, Lexie."

,,Do mě?"

,,Jo, do tebe." 

Donutil jsem ji uvolnit stisk, popadl ji za pas a stáhl jí kalhotky jako nic. Pak už jsem byl v ní.

,,Ach!" 

,,Jo, Lexie, ať tě slyším. No tak, zakřič si." 

Vyšla mi vstříc, a jako by se mi tím ještě víc otevřela. V tu chvíli jsme si už nemohli být blíž.

,,Aarone! Ach můj..."

Posunul jsem pravé koleno dál po matraci, a protože mi bylo jasné, že už oba balancujeme na kraji srázu, dal jsem do toho úplně všechno a začal si ji brát bezohledně a tvrdě. 

,,Bože!" vykřikla a zaklonila hlavu prudce dozadu. Hned nato se kolem mě sevřela a já ji o další dva přírazy tiše následoval. Byl jsem v ten okamžik naprosto oddaný síle orgasmu, že už jsem ani nedokázal vykřiknout. Jen jsem se na Lexie bezvládně složil a oddechoval jí do zpocené kůže na krku.

**

,,Zkusme to. Myslím, opravdu to zkusme," zašeptal jsem do tmy, třebaže jsem neměl tušení, jestli mě Lexie vůbec slyší. Oddechovala totiž poměrně pravidelně a nejspíš proto jsem se nebál říct něco takového nahlas. Možná jsem si podvědomě přál, aby tu byla možnost, že mě neuslyší.

,,Zkusme co?"

Hlasitě jsem vydechl nosem. ,,Být spolu. I když vůbec nevím, jak se to dělá."

,,No, já taky ne. Nedá se říct, že bych měla s Joshem nějaký idylický vztah, což už víš."

,,A šla bys do toho? Prostě... nechala tomu volný průběh a neřešila, co bude zítra?"

Trochu se mi zavrtěla na hrudi a pak mě nehty poškrábala na kůži. ,,Zítra bude neděle."

Zasmál jsem se. ,,Víš, jak to myslím."

,,Jo, vím."

,,A?"

,,A mám hlad. Uvařím večeři."

Když se zvedla a vystrčila nohy zpod deky, chytil jsem ji za kotník, takže ke mně otočila hlavu. 

,,Nevyhýbej se tématu. Nabízím ti to, po čem toužíš, ne? Něco víc. Tak neutíkej."

Krátce si povzdychla a pohladila mě po hřbetu té ruky, kterou jsem jí svíral kotník. ,,Já mám ale vážně hlad. Strávili jsme celé odpoledne sexem."

Triumfálně jsem se usmál a pustil ji. ,,Tak jo, nejdřív se najíme. Udělám tousty, ty budou rychlé."

,,Dobře, to budeš hodný. Já se skočím opláchnout."

Alex  

Zavřela jsem za sebou dveře od koupelny a položila kabelku, která se doteď válela v předsíni, na pračku. Když jsem z ní vytáhla ten test od Sydney a posadila se na záchod, nehonilo se mi hlavou v podstatě vůbec nic. Byla jsem na to opravdu až moc unavená. Se zavřenýma očima a hlavou lehce přepadlou dopředu jsem se vyčůrala na tyčinku a položila test na kraj umyvadla. Když jsem pak vylezla ze sprchy a omotala si ručník kolem těla, abych měla volné ruce, uběhlo už dobrých pět minut, možná i víc, takže jsem předpokládala, že tohle by byla normální doba na zjištění těhotenství u skutečného testu. 

Zavrtěla jsem nad sebou hlavou a pošeptala si sama pro sebe: ,,Proč to tak dramatizuješ?"

,,Už to za chvíli bude, prdelko!" ozvalo se z kuchyně a já sebou trochu trhla, ale rychle jsem se ovládla. ,,Ano, pane kuchaři, hned jsem u vás!"

Vzala jsem do ruky návod a do druhé test. Samozřejmě vyšel pozitivní, přesně jak slibovala Sydney. Jenže mě najednou došlo, že na Aarona nic takového hrát nechci. Stále jsem se cítila provinile z toho, jak jsem se ho dotkla v tom autě. Přilívat olej do ohně nemělo cenu. Navíc to, že mi před ani ne deseti minutami nabídl vztah, byl dostatečný důkaz toho, že mu opravdu nejsem lhostejná. Chtělo to zřejmě jen víc času.

Rychle jsem vrátila test zpátky do krabice a strčila ji do neprobádaných hlubin své kabelky bod staré účtenky, náhradní silonky, obaly od žvýkaček a bůhvíčeho ještě. Byla jsem ráda, že jsem v tomhle Sydney neposlechla.

Ten test by mohl všechno pokazit.