Alex

Když jsem scházela schody do přízemí, abych se přidala k Aaronově rodině, cítila jsem ho jen pár centimetrů za sebou. Měla jsem zvláštní pocit v břiše. Nebylo to nic vyloženě nepříjemného, ale taky jsem se necítila bůhvíjak spokojená. Samozřejmě mě těšilo, že jsem Aarona tak překvapila. Jak by mě to taky mohlo netěšit? Nicméně jsem se bála, jak si tuhle mou změnu názoru vyloží. Možností bylo přece hned několik a on si byl schopen vymyslet určitě ještě další.

,,Tak tady vás máme," usmála se Senna, když jsem vstoupila do jídelny a Aaron hned po mně. Na stole už bylo několik hrnců, talíře byly připravené v řadě a příbory úhledně srovnané podél nich. Aaronova mamka byla bezpochyby perfekcionistka.

Když jsme se usadili na libovolná místa, položil mi Aaronův táta otázku, na kterou jsem nebyla bohužel vůbec připravena.

,,Copak vám můj syn nedal prsten, Alex?"

Pohlédla jsem na Aarona ve stejnou chvíli, kdy on na mě, a třebaže se tvářil naprosto neutrálně, jako bych z jeho očí vyčetla prosbu, abych ovládla svůj šok.

,,A-ano, dal, jenže jsem nějaké dva tři dny předtím dostala vyrážku, takže mi doktor řekl, abych na chvíli přestala nosit šperky."

,,Ty jsi poslední dobou u lékařů jako doma, viď?" zasmála se Senna shovívavě.

,,Bohužel ano."

,,To víš, vztah s mým bratrem je zabíračka."

,,Sydney," zamračil se Aaron, ale jeho sestra se jen zaculila a pustila se do jídla.

Koutkem oka jsem pohlédla jeho směrem, ale on mi pohled naštěstí neopětoval. Jen se díval před sebe a zamyšleně přežvykoval. Patrně mu to vůbec nebylo, a přitom se Sydney svým vtipkováním trefila krásně do černého. Možná právě proto mu to nebylo. Nechtěl, abych o něčem takovém vůbec uvažovala, když teď měl možnost udržet mě i nadále ve hře. 

Chvíli jsme jedli v tichosti, načež se opět ozvala Sydney: ,,Vážně nechceš začít s plány na svatbu už teď? Věř mi, jediný důvod, proč jsme z dnešního oběda neudělali něco jako zásnubní večírek, byl Aaron. Řekl, že zatím neplánujete v podstatě nic."

Spolkla jsem sousto. ,,Ano, to je pravda, zatím na to nechvátáme. I když, jak se to vezme."

Sydney se hlasitě zasmála a plácla dlaní do stolu tak silně, že si její táta málem vybryndal omáčku na košili. ,,No právě, jak se to vezme! Vážně by mě nikdy nenapadlo, že tahle situace vůbec nastane!"

Neodpustila jsem si jeden významný pohled Aaronovým směrem. ,,To já taky. Ani v tom nejbláznivějším snu."

,,Já vím, že jsi z toho teď určitě nervozní, ale je to naprosto normální. Já byla jako smyslů zbavená, když mě Mason požádal o ruku."

,,Taky jsem byla jako smyslů zbavená," řekla jsem se a znovu pohlédla na Aarona, který mi tentokrát pohled oplatil.

,,A ten Obraz Doriana Graye máš s sebou proto, aby ses víc přiblížila Aaronově vášni k literatuře?" zeptal se Aaronův otec a usmál se na mě.

,,Ne, tu jsem našla v knihovně. Aaron mi řekl, že prý nebude vadit, když si ji půjčím."

,,Vůbec to nevadí, aspoň se ty listy trochu provětrají."

,,Vás taky baví literatura a umění?" zeptala jsem se, protože podle Masonova výrazu to na mě tak působilo.

,,Nejsem do toho zapálený tolik jako Aaron, ale taky se o to zajímám. Když si sem tam přečtu nějakou klasiku, uklidní mě myšlenka, že můj syn nemohl přečíst tolik významných knih, aniž by si z nich neodnesl ponaučení."

Doufejme.

 **

Krátce po obědě se u prahu dveří objevil Aaronův bratr Sebastian a tentokrát přijel i se svou ženou Hally, se kterou jsem se krátce přivítala, načež mě Sydney odtáhla k sobě do pokoje se slovy, že teď nemůžeme zůstávat dole, když budou dávat fotbal.

Její pokoj byl jako posledně čistý a upravený. Pamatuju si, že když mi bylo stejně jako Sydney, měla jsem tendenci dělat všude hrozný bordel. 

,,Alex?"

Spustila jsem pohled z její sbírky knížek a otočila se. ,,Ano?"

Změřila si mě opatrným, možná bych řekla až skeptickým pohledem a posadila se na kraj postele. ,,Asi jsem blázen, že mě něco takového vůbec napadlo, ale není ten tvůj vztah s mým bráchou trošku jiný, než jak nám ho prezentujete?"

Nepříjemně se mi zvedl žaludek. 

Sakra...

,,Jak to myslíš?"

,,Tak, jak to říkám. Prostě už jen to, že když tu byl Aaron posledně sám, působil, že je úplně mimo. Bylo na něm vidět, že spoustu věcí, které řekl, nebylo pravdivých."

Pokrčila jsem rameny. ,,Nedokážu posoudit, co se s ním dělo, když jsem u toho nebyla."

S úsměv mi pokynula, abych se posadila vedle ní. Když jsem tak učinila, chytila mě za ruce a pozorně si je prohlédla. ,,A ta vyrážka? To je další věc. A to nemluvím o tom, že jsi sem přijela taxíkem. Když pak přijel Aaron, neměl nejmenší tušení, že jsi tady, že?"

Nechávala jsem oči upřené na své ruce a snažila se potlačit slzy. Bylo mi tak neuvěřitelně trapně! Někdo, a ještě ke všemu zrovna Sydney, mě přistihl, že lžu.

,,Ne, to nevěděl. Trochu jsme se spolu chytli a já se s ním pár dnů nebavila. Byla jsem rozhodnutá, že to ukončím."

,,Ale proč? Kdy došlo k tomu zlomu?"

Teď už pravdu neupravuj. Je jedno, že si poneseš následky, rozhodně budeš mít čistější svědomí, než ho máš teď.

Vzhlédla jsem k ní. ,,Já... já mu dala najevo, že ho miluju, jenže on mě nemiluje. Řekl mi to."

,,Prosím tě, on kecá! Proč by tě žádal o ruku, kdyby-"

,,Nepožádal mě. Ne v pravém slova smyslu," trhaně jsem se nadechla. ,,Aaron mi nabídl, že mi bude dělat přítele, aby srazil sebevědomí mému ex, který se na mě po šesti letech vykašlal a... a já mu za to slíbila, že mu budu před vámi hrát partnerku, aby pro vás nebyl i nadále jen větroplach, který není schopný trvalého vztahu."

Sydney na mě překvapeně zamrkala.

,,Ale udělal to jen proto, že vám nechtěl ublížit. Moc dobře ví, že vám záleží na tom, aby žil plnohodnotný život."

,,Ježíšmarjá, ale my to nikdy takhle moc nehrotili! Ať už měl kdokoliv z nás jakékoliv připomínky, vždycky jsme to zakončili tím, že je to jeho věc a... Bože, tohle je celé jen jako?"

Znovu jsem si pohlédla na ruce a už jsem s tím nedokázala bojovat. Zavřela jsem oči, zkroutila obličej v bolestivé grimase a začala brečet. ,,Je mi to tak líto! Aaron má naprosto báječnou rodinu, nechtěla jsem vám lhát!"

Chvíli se nic nedělo, ale pak mě Sydney jemně objala kolem ramen a to mě rozbrečelo ještě víc. 

,,To je přeci vůl... Další holka, které těmi svými ukvapenými činy zraňuje city."

,,Jenže tohle není jen jeho chyba. Oba na tom máme stejný podíl. Problém je, že já z tohohle vztahu vyjdu rozhodně zraněnější než on. Vůbec nevím, co mám dělat. .... Víš co? Hned teď za ním půjdu a-"

,,A co?"

,,Ukončím to."

Sydney mi rychle zatarasila cestu. ,,Já se s tím nějak vyrovnám, ale máma lži nesnáší a bojím se, že tohle by mohlo pěkně pokazit vztahy mezi ní a Aaronem. Je sice chápavá, ale jsou určité věci, pro které toleranci nemá a podvod je jednou z nich."

Poraženě jsem svěsila ramena. ,,Takže si mám Aarona vzít? Vždyť to je... A co potom?"

,,Teď neřeš svatbu, je tu něco mnohem důležitějšího. Věděla bych způsob, jak přimět Aarona, aby ti projevil skutečné city."

Nechápavě jsem zavrtěla hlavou. ,,Jak?"

Sydney na mě zakmitala obočím a zaběhla do nějaké zadní místnosti, což byla dost pravděpodobně její koupelna. Když z ní o chvíli později vyšla, znovu se mi zvedl žaludek. Držela totiž v ruce těhotenský test.

,,Než to budeme moct vůbec začít zvažovat, musím něco vědět. Už jste spolu spali?"

Jen jsem přikývla.

,,S kondomem?"

,,Ne, beru prášky."

,,Fajn, ty přece taky můžou selhat. Takže na, vezmi si ho. A neboj, je falešný. Dostala jsem ho jako vtípek od kamarádky. Funguje tak, že ať už jsi v jináči nebo ne, on ti vždycky ukáže dvě čárky."

Váhavě jsem se pro krabičku s testem natáhla. ,,Kde se to, proboha, kupuje?"

 ,,Normálně na internetu."

,,Jenže já pořád nechápu, jak by to mohlo Aaronovi pomoct s-"

,,Jemu ne, ale tobě to pomůže. Ze začátku bude asi pěkně mimo. Důležité ovšem je, jak se k tobě zachová, až se mu to rozleží v hlavě. A věř mi, pak poznáš, co k tobě opravdu cítí."

Přikývla jsem a trochu přehnaně tu krabičku stiskla. ,,Takže další lež?"

,,No co? Když se něco dělá, má se to dělat pořádně. Aaronovi zatím neříkej, že něco vím. Mohl by prohlédnout, že ten test je jen past."

,,Bože, Sydney, vy to snad máte v genech!" zasténala jsem tiše a schovala tu věc do malé kabelky, kterou jsem měla hozenou přes rameno. 

,,Jo, nejspíš mu nemůžu nic vyčítat. A tobě taky ne, protože jsi jednoduše zamilovaná," řekla a spojila dlaně. ,,Dobře, to bychom měly, teď pojď probrat tu svatbu. Bylo by fajn dohodnout se s Aaronem na soukromém obřadu i na soukromé hostině, jen malý okruh těch nejbližších. A až bude po svatbě, budete sem prostě jednou za čas jezdit a hrát si na manželský pár. Pokud to na tebe bude po nějaké době už moc, vždycky je tu možnost falešného rozvodu."

,,Jenže jak chceš udělat falešný obřad?"

,,Najmete si herce."

,,Heh, páni... Najednou se necítím tak špatně, když se ukazuje, že se dá lhát tolika způsoby. Pravděpodobně lže hodně lidí, co?"

,,Jo, lže hodně lidí," přitakala vážnějším tónem a přistoupila ke mně blíž. Pak mě chytila za ramena. ,,Jenže existují dva druhy lží - milosrdné a nemilosrdné. Vy dva se nemáte za co stydět."

Nadzvedla jsem obočí. ,,Skutečně?"

,,Ano."

S povzdechem jsem ji objala. ,,Mám strach."

,,Neměj, chce to jen čas. Kdoví, třeba jednou opravdu budete stát před oltářem."

Bezděky jsem se hlasitě zasmála, protože mi to přišlo absurdní. 

Ale s tím testem bych to mohla zkusit...