Někdy jde všechno do háje.

Jsou takové dny.

Neboj se to přiznat.

Ne jiným, ale sama sobě.

Neboj se nadávat.

Pusť to ven.

Křič, jak je ten život blbej a pitomej a jak to nevychází, vybij se, vypadni z domu ven, jdi běhat, tancuj, piš, čti, zmiz, zpívej, pracuj, cokoli.

Protože i to znamená žít.