WHY SO SERIOUS - 4.Kapitola
VAROVÁNÍ! :D Nyní přecházím do jiného stylu psaní, ve kterém už budu pokračovat do budoucna :)
,, Tik, ťak, běží čas a já mám chuť si hrát! Tik, ťak nastal čas, kdy já se jdu ti smát!''
HAHAHA
,, Zase se nehýbe a nemluví!'' pronesla mladá žena na psychiatra, který se přišel na mladou dívenku podívat. Po minulém střetnutí s mladou maminkou, které se holčička líbila, to nedopadlo dobře, avšak od té doby byla dívenka stále zticha a s úsměvem na tváři se dívala na protější stěnu. Nikdo se k ní nechtěl přiblížit, jelikož každý věděl, že by mohla něco udělat.
Pan doktor George Westminster zahodil všechny starosti za hlavu a začal se soustředit na tu jedinou bytost sedící ve vzdáleném koutě tohoto pokoje. V ruce svírat injekční stříkačku pro případ nouze. Čím blíže se k ní přibližoval, tím více měl větší obavy. Také byla větší zima a vzdálený kout páchl starou barvou a zatuchlinou.
Náhle se doktor zastavil. Dívka nepatrně kývla hlavou na stranu a hned poté se její tělo začalo nekontrolovatelně třást. ,, Hrát, chci... chci...si...si...hrát! Hry...smrt...krev...vnitřnosti...jídlo!'' šeptala.
Doktor naposledy polkl a hned poté se k ní přiblížil nebezpečně blízko. ,, Angeliko?'' zkusil na ní, avšak ona stále opakovala svá slova stále dokola, až najednou po minutě se zasekla jako film.
,, Pomůžete mi?'' nastavila posmutnělý, osamělý, bezmocný výraz, který doktor nemohl ignorovat. Usedl do dřepu a zadíval se do dívčiných očí.
,, Samozřejmě, že ti pomůžu!''
,, Opravdu mi pomůžete?'' optala se s nedůvěrou.
,, Slibuji, že udělám, co bude v mých silách, abych ti pomohl,'' odpověděl s úsměvem.
,, A můžeme si promluvit o samotě?'' Teď musel zaváhat. Bál se být tady s ní osamotě i když věděl, že je to jen ještě malá dívka.
,, Dobře...'' kývnutím poprosil ženu, aby na chvilku odešla. Tento samostatný pokoj patřil jenom jí kvůli bezpečnosti ostatních dětí, vzhledem k nedávnému incidentu. Když se konečně zavřely dveře místnosti, doktor vyslovil: ,, Už je to lepší?''
,, MNOHEM!'' Milý hlas dívky vystřídal ďáblův. Její oči zčernaly a její ústa se nelidsky zvětšila tak, že byly vidět špičaté tesáky, které se zaryly do doktorova hrdla. Jedním obratným trhnutím doktorovi vyrvala hlavu od zbytku těla. Tu odhodila daleko do kouta místnosti a zbytek těla rozpárala na malinké kousky, se kterými si začala hrát...
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro