,, Nevím, co jí to včera popadlo. Chovala se divně a nevypadala náměsíčná,'' pověděla Carmen svému manželovi, když dělala vafle.

,, Tak má imaginárního kamaráda nebo kamarádku. To většina dětí v jejím věku má. Já jsem měl prý Píka a Bebu. To mi vyprávěla máma,''

,, Ale tohle bylo něco jiného.'' trvala si na svém Carmen.

Do místnosti náhle vstoupila Jessica ve svém růžovém pyžamu a s ospalými očky.,, Dobré ráno mami a tati,'' zvolala se zívnutím a ihned usedla ke stolu.

,, Dobré ráno,'' Carmen nastavila radostný úsměv. ,, Jak ses vyspala?'' Pokusila se nemyslet na večerní zvláštní incident s její vymyšlenou kamarádkou.

,, Výborně! A mami? Můžu si jít, až se najím , hrát do svého pokojíčku?'' Zeptala se ještě.

,, No...samozřejmě, ale nikdy tě to samotnou nebavilo,'' Carmen si nemohla pomoci.

,, Teď nejsem sama. Mám Angeliku. Je úžasná.'' Maminka položila talíř s vaflemi před svoji dceru s otevřenou pusou dokořán. ,, Děkuju, já si to vezmu nahoru, ano?'' Jessica popadla talíř a s radostnými poskoky odskákala pryč z místnosti.

,, Vidíš to? Tohle není normální.''

,, Je to normální. Jen ale nemůžeš uvěřit, že má imaginárního kamaráda, protože ty sama si ho neměla.'' odpověděl Hanry s plnou pusou výborně udělané snídaně, kterou zapíjel horkým zeleným čajem.

,, Půjdu se tam za chvilku podívat.''

,, Nech ji prosím tě klidně dýchat!''

,, Vždyť to dělám!''

***

,, Dáš si ještě trochu čaje?'' Optala se Jessica šťastně své nové kamarádky. ,, A ještě moje mamka udělala vafle, dáš si? Jsou vynikající! Ty nejíš vafle? To je škoda! Opravdu jsou výborné...'' Nastal tenký smích, který se roznášel po celém pokojíčku. ,, Já vím, že mám od kakaa vousy, ale miluju to!''

,, Jessico?'' Maminka právě vstoupila do pokoje. Na obličeji se ji dělali vrásky, které naznačovaly znepokojení. ,, S kým si tady povídáš?'' zeptala se a hned nato se rozhlédla po místnosti, kde nikdo jiný nebyl.

,, Dávám si čajový dýchánek s Angelikou. Pozdravuje tě.'' pověděla a zasmála se.

,, Pozdravuje jo?''

,, Ano...'' pověděla holčička zaraženě. ,, Taky říká, že mi nevěříš, je to pravda?''

,, Páni...nějaká moc inteligentní, ne?'' odfrkla si Carmen.

Dívka se mírně zarazila a otevřela ústa dokořán. ,, Ne...to jí neřeknu!''

,, Co mi nechceš říct!?''

,, Nenuť mě jí to říct, prosím!''

,, Jessico!'' Holčička se podívala na svojí maminku a nadechla se k tomu jí zdělit vzkaz...