Na minulou noc jsem druhý den nechtěla ani pomyslet. Pamatovala jsem si, že když jsem se vrátila do postele po tom zvláštním úkazu, odložila jsem notebook a zachumlala se do hlubin své peřiny a už nevylezla. 

Nyní, když světelné paprsky dopadaly přes mé střešní okno do mého pokoje, s odhodláním jsem se rozhodla podívat pod postel. Jistě že se tam nic nenacházelo. Jen prach, který mi dráždil nosí dutiny.

Rychle jsem sebrala svůj mobil a najela na facebook, kde kupodivu už nebylo žádné upozornění a všechny ty označení přes noc zmizely. Avšak jsem měla neskutečně zpráv, jež se mě dotkly.

Rose Grovers - Jak můžeš být tak bezcitný člověk? 

Elis GPD - Ty jsi zabila to štěně? Jsi jen zrůda! Proč se nejdeš zabít ty. Aspoň poznáš, jak muselo trpět to štěňátko! 

A bylo jich tam víc a víc. A teprve až na konci byla zpráva:

Jace Death - To jsi neměla!

Všem jsem začala odepisovat věty typu: Omlouvám se, ale to jsem nebyla já. Jen mě nějaký kretén označil. Opravdu ne! Já bych živému tvorovy neublížila :(

A hned poté se přesměrovala na Jace...

Holly L - Jak si to představuješ? Nebudeš mi říkat co mám dělat a co ne! Prosím... už mě nech být

Jace Death - Nemohu

Holly L - A proč? Co ode mě chceš?

Jace Death - Polibek

Zarazila jsem se. Existovalo tolik druhů polibku. Letmý polibek, vášnivý a nebo polibek smrti, což mi v této situaci připadalo nejlepší varianta.

Holly L - Počkej, co? :) Vždyť se ani moc neznáme...Navíc, za to co jsi udělal, tak se mi fakt nechce dávat pusu někomu, kdo si to nezaslouží -_-

Jace Death - Jen jeden polibek a nechám tě být...

Holly L - A jak to chceš asi udělat?

Jace Death - Uvidíš...

Srdce se mi znovu rozbušilo. UVIDÍŠ... znělo mi pořád dokola. UVIDÍŠ...

Jak to mohu vidět? 

Tak další díl je tady :D Snad se vám líbil :) Bude to napínavější a napínavější. <3