-Joker-

Znáte ten pocit osamění? Jistě ano. Možná jsem bezcitný vrah, kterému jde hlavně o pobavení, ale potřebuji kolem sebe společnost. Ať jsou to moji kumpáni či sladká Harley Quinn, která mě dokáže rozesmát, i kdybych byl sebevíc na dně. Bohužel zavřený několik dní, možná i týdnů, v jedné místnosti bez přístupu člověka, bez žádného pobavení či s vědomím, že jsem dlouho nikoho nezabil, mě činilo šílenějším, než jsem kdy byl předtím. Přicházet pomalu ale jistě o rozum je nejhorší věc, co se člověku, který už je svým způsobem psychopat, může stát. Nikdo potom neví, čeho je ten člověk schopný. 

Do místnosti náhle vstoupila osoba zahalená v černém. Neviděl jsem ji do tváře. Prohlížel jsem si jí ze všech stran a začal se smát. Hned na to jsem vstal z kouta, kde jsem doposud byl a usedl na židli ke stolu, kam si přisedl příchozí člověk. Ve svěrací kazajce jsem toho moc nezmohl, ale měl jsem nutkání utrhnout osobě na druhé straně stolu, hlavu. Prostě ukousnout, rozkopat...cokoliv. A také se to chystám udělat...

,,Ťuk, ťuk...'' zašeptám a olíznu si spodní ret. Čekal jsem na odpověď, ta ale nepřicházela. Proto jsem se naklonil přes stůl. ,, Kdo je?'' zaskřehotal jsem a zlomyslně se zasmál. 

,,Doktor...'' zašeptala osoba náhle. Byl to dívčí hlas, který mi byl dosti povědomí. Zavrtěl jsem se na židli a rozmýšlel si odpověď.

,,Doktor kdo?''

Osoba na druhé straně se začala smát a hned na to si odkryla svoji tvář. ,,Harleen Quinzel!'' Přede mnou seděla moje sladká Harley Quinn. Byl jsem mírně zaskočen. ,,Jdeme domů, puso!'' Vytáhla nůž a přetrhala mi kazajku. Pocítil jsem svobodu. Byl to takový lahodný pocit, který jsem potřeboval nutně cítit. Dala mi svůj nůž do ruky a táhla mě ven, kde se na zemi povalovala těla mrtvých lidí.

,,Úžasné!'' žasl jsem nad její prací. ,,Věděl jsem, že se vrátíš!'' Vytrhl jsem se z jejího sevření a začal se smíchem bodat do mrtvých těl. Už dlouho jsem to neokusil Tak moc mi to chybělo. Tentokrát jsem překvapil Harley já.

,,Hahahahaha!'' křičel jsem přes celou chodbu a skákal radostí. 

Další díl po X dní. Omlouvám se, je teď toho docela dost, i když mě to neomlouvá :D Snad se vám kapitolka líbila <3