Popravdě.... Nebaví mě se probouzet pokaždé na jiném místě. Jednou se ocitnu někde na Sahaře.

Otevřu oči a rozhlédnu se kolem sebe. "Konečně.... Už jsem umíral nudou." Ozve se hlas za mnou. Otočím se a uvidím, jak Loki sedí v druhé cele, která nás dělí.

Nic mu na to neodpovím a radši se rozhlédnu kolem sebe. Ihned se zorientuji, protože tohle místo znám. S.H.I.L.D.

Nahlas si povzdechnu. Ležím na né moc příjemné posteli, která jediná leží v mé cele.

Zamračím se nad vzpomínkuou, co se stalo. "Byla jsem na dovolené!" Zařvu. "A relaxovala!"

Po chvíli, kdy zjistím, že se asi nic nezačne dít. Svojí pozornost začnu věnovat bohu lsti, který ukradl mé srdce.... Zloděj!

Loki sedí na zemi, jelikož jeho cela postelí vybavená není. Má nadzvednuté jedno obočí, vlasy má dokonale sčesané. A jeho oči si mě prohlíží. "Možná byl lepší ten klid."

"Pfff..." Odfrknu si. Já mu dám klid!

Na Lokiho krku se leskne, kovový obojek, který asi neslouží jen pro psy. Ruku dám před sebe, ale než něco stihnu udělat. Loki opět promluví. "Je proti magií."

Zavřu oči, nohy si dám do tureckého sedu. A opřu se o prosklenou stěnu za mnou. "Furyáši! Plechovko! Zmrzlino! McQueene! Legolasi! Čarodějko! Hulčinko! Zrzko! Hromotluku!" Místností se ozve opět můj pronikavý hlas.

Loki se ve vedlejší cele uchechtne. Stojí na nohou a vypadá opět vyrovnaně. Stačilo by, aby mě nebo kohokoliv jiného začal urážet. A byl by to zase ten starý egoistický Loki.

Ale tohle je nový Loki, který je k zulíbání. "Co na mě tak koukáš?" Optá se pevným hlasem, ale v jeho očích je ta jiskra pobavení.

"Nedělej, že ti to vadí, nejraději by si byl furt středem pozornosti." Mrknu na něj.

Přistoupí co nejblíže ke stěně, abych byla k němu co nejblíže. Zvednu se a dojdu ke stěně cely, která nás od sebe odděluje. Nejradši bych si zalezla do jeho náruče, ale místo toho. Trčím tady a vůbec netuším, co mají v plánu.

"Nejradši bych si tě tady vzal." Pošeptá tak, abych to slyšela pouze já.

Ucítím, že moje tváře začnou nabírat červený odstín. Zkousnu si ret, nad čímž se Loki spokojeně uculí. Zdrejmě mu vyhovuje, když někoho dostává do rozpaků.

To co mi Loki dříve udělal. Si budu pamatovat, ale miluju ho. A tím si sem více, než jistá.
Už to není ten necitliví Loki, který zabíjel bez mrknutí oka. Neměl soucit.... Ale změnil se. A já ho miluju.

"Zdrejmě je naše šuškání naštvalo." Usmál se.

Nechápala jsem, co tím myslel, ale jakmile se otevřeli dveře. A dovnitř vtrhl táta, pochopila jsem.

"Drž se od ní dál!" Ukázal na Lokiho, který z toho neměl žádný haló. "Nicol... Si v pořádku? Musel tě ovládnout." Zděsil se táta. Přistoupil k mé cele. "Tohle nebyl můj nápad." Poukázal na celu.

"Loki mě neovládl.... Věděla jsem přesně co dělám!" To že ho z tohodle natřknul. Mě naštvalo.

"Přestaň ji ovládat!" Zařval na Lokiho.

"Tentokrát v tom prsty nemám, plechovko." Och, on to ode mě pochytil.

"Starku, uklidněte se." Ve dveřích se objevila postava tmavší pleti. S páskou přes oko. "Viděl jste kamerový záznam."

"Proč si se na Muflona lepila!?" Jeho tvář byla rudá od vzteku. A já byla ráda, že mě před ním něco chrání.

Tohle byla vážně trapná situace, proto jsem zvolila možnost schovej se. Ačkoliv nebylo kde. "Ne! Řekni, že ne!" Začal se tahat za vlasy, div mu všechny nevypadali.

Dopadneš jak Fury!

"A co když jo?" Otočila jsem se na něj, stejně jako to dělá Loki.

Navzájem se kazíme. Hihi.

"Máš zaracha!" Ohradil se na mě.

"Jak vidíš, tak ten zdrejmě už mám." Ironicky jsem se uchechtla.

"Muflona už neuvidíš." Vrátil mi. Zněl potěšeně, že mi vyrazil dech.

Pomalu jsem otočila tělo k němu, abych mu viděla do očí. Fury už tam nestál, pochopil, že tohle nemá konce.

Prsty jsem zaryla do své kůže, jak jsem je dala do pěsti. Tonyho úsměv z tváře zmizel, jakoby mu ho někdo rázem vygumoval. "Jestli se ho jenom dotknete, tak slibuju, že udělám vše proto, aby jste se mnou měli problémy! Dostanu se z každého místa, kam se mě jen pokusíte dát, zničím vše, co by se mě jen pokusilo zastavit!" Blížím se ke zdi.

Nikdo nic neříká, tak se opět ujmu slova. "Co by si dělal, kdyby se mi Pepper nezamlouvala? Hmm?! Pravdu!!" Zařvu, aby věděl, že svoje slova myslím vážně.

😄 Další kapitola je zde... Jinak, mamka chtěla vědět co píšu, tak jsem jí dala přečíst jednu kapitolu. 😁 Docela jsem se bála, jak bude reagovat, protože moje oslovení a občasné nadávky, nejsou zrovna nejlepší 😂, ale vzala to kupodivu dobře. 😅❤️