6#
"Co to tady sakra děláte?!" Řval Stark.
"Za prvé.... Ptala jsem se první já. Kde je moje pizza?" Nadzvedla jsem spokojeně koutky do úsměvu.
"On tě tady škrtí, ty ho popálíš a ptáš se na jídlo?" Ozval se tentokrát Steve, který vypadal taky docela naštvaně.
"Nějaký problém?" Oni si snad myslí, že se z nich poseru. Hihi.... Až jim dám projímadlo do pití, tak uvidíme kdo se posere.
"Pojď s námi. Chce tě vidět Fury." Řekla v klidu Nataša.
"Proč mi přijde, že jediný kdo z vás nemá krámy. Je Nataša, Odinson a Banner? I když ty dva zatím nepromluvili. Jo.... Znám vás." Nikam jsem nešla, prostě jsem tam stála.
"Dělej, pojď." Otevřel Steve dveře.
"Kdo je Fury, to je ten pirát?" Odfrkla jsem si.
"Už mě to nebaví...." Tony šel pro mě.
"Dotkni se mě a já ti dám takovou bídu, že se před všemi ztrapníš." Ustoupila jsem o krok dozadu.
Loki celou situaci sledoval z postele.
"Prcek jako ty?" Tony se stále přibližoval.
Buď mu to nakopu po staru, nebo použiju magii. Ta první varianta je lepší, protože se ztrapní.
"Vždyť jsem stejně velká... Možná větší jak ty." To je idiot.
Tony už mě chtěl chytnout za rameno, tak jsem ho přehodila přes záda. Chvíli tam nehybně ležel.
"Co jsem říkala." Ostatní se smáli.
"Sakra! Pojď!" Zvedal se ze země Stark.
"Ne, Muflon to tady beze mě nezvládne." Mrkla jsem na Lokiho.
To už tam stáli ostatní vojáci S.H.I.L.D.u a mířili na mě.
Dva vojáci mě chytli. A já schválně spadla na zem. Aby mě museli táhnout. Semnou to hold není jednoduchý....
"Muflone.... Help me!" Křičela jsem se smíchem na Lokiho, který se zdrejmě taky bavil.
Dali mě do nějaké místnosti se stolem a dvěma židlemi.
Na jednu mě posadili a pak odešli.
"He said, "One day you'll leave this world behind,
so live a life you will remember."
My father told me when I was just a child,
"These are the nights that never die,"
my father told me...
When thunder clouds start pouring down,
light a fire they can't put out.
Carve their name into those shinning stars
He said, "Go adventure far beyond these shores,
don't forsake this life of yours.
I'll guide you home, no matter where you are."
Překlad: "Řekl, "Jednoho dne necháš tenhle svět za sebou,
tak žij život, který si budeš pamatovat."
Táta mi řekl, když jsem byl ještě dítě,
"Tyhle noci nikdy neumírají,"
můj táta mi řekl...
Když začne lít z bouřkových mraků,
Založ oheň, který nemůžou uhasit.
Vytesej své jméno do těchto svítících hvězd.
řekl, "Jdi za dobrodružstvím, které je za těmito břehy,
neopouštěj tento život
Dovedu tě domů, ať už budeš kdekoliv." Zpívala jsem si.
"Hmm... Na tohle jsem musela přijít sama, domu mě nikdo dovést nemohl." Povídala jsem si sama pro sebe, ale bylo mi jasné, že za tou stěnou jsou všichni Avengers.
To už do dveří vešel Fury a vypadal dost naštvaně.
Sedl si a dal si ruce před sebe na stůl.
Já si přehodila nohu na nohu a spokojeně seděla.
"Slečno Stárková....-"
"Nejsem Stárková!" Přerušila jsem Furyho.
Jen protočil okem a pokračoval dál.
"Máme o vás nějaké informace.... Ale chtěl bych vědět. Jakou magii umíte ovládat."
"Chtít můžete." Odbyla jsem ho.
"Nezahrávejte si!"
Musím říct, že z něho vyřazuje respekt.
"Oheň, minimálně vodu, umím udělat barikádu. A vzduch.... To můžu někoho vystřelit několik metrů ode mě. A léčit, ale to mi bere dost energie." Vychrlila jsem rychle ze sebe.
"Dobře.... Nechtěla by jste se přidat k S.H.I.L.D.u? Máte potenciál."
"Oj! Lichotka.... Vy lichokopytníku!" Když jsem tohle řekla, všichni se začali smát. Jak to slyším? Ty blbci nechali zapnutý mikrofon.
"Omlouvám se, to byl joke. No, mohla bych."
"Na to zapomeňte Fury!" Vtrhl do místnosti Stark.
"Starku uklidněte se!" Zastavil Starka Fury.
"Ne! Jsem její otec! Musíte mít moje povolení, není plnoletá!" Okřikl zpátky Furyho.
"Ty nejsi můj otec! Nebyl si tady pro mě nikdy, když jsem potřebovala pomoct, uklidnit. Nikdy si tady pro mě nebyl. Máma mě každý den doma mlátila.
Pak umřela a ty si mě vyhodil z baráku! Chápeš co má otec za povinnosti?! Starat se. A to si nikdy nedělal. Bylo ti jedno, jestli támhle někde ležím pod koly aut. Tak se teď nestarej!" Už to nešlo udržet. Slzy jsem měla na krajíčku.
"Beru to." Otočila jsem se zpátky na Furyho.
Všude bylo ticho a já už to neudržela. Slzy mi začali téct po tváři, proto jsem vystřelila z místnosti jak raketa.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro