Začnu zpívat text písničky a čekám, jestli se přidá. Písničku dám ještě hlasitěji, jestli se třeba nestydí. A když do něj dloubnu, tak opravdu začne.

V té písničce se s Lokim vidím, což je docela flustrující, ale co...

Sice ho skoro neslyším, ale je vtipné, že se snaží. Několikrát chytnem oba záchvat. "No vidíš, že to jde!" Pochválím ho, aby se to jeho ego zvedlo.

"Kde budeme tentokrát přespávat?" To kdybych věděla, že?

"Netuším... Nevypadá to, že je poblíž hotel, či motel." Dopovím to a Loki prudce zahne do leva. "Ty nás zabiješ!" Vypísknu.

Loki se může potrhat smíchy, úsměv mu sluší, proč se nesměje častěji?

Zaparkuje před dobře vypadajícím barákem, ačkoliv bych nejradši řekla, že tady nás nenechají přespat. Tak nám dojde schodou okolností benzín.

Karma si tě našla Nicol!

Zaťukáme na mohutné dřevěné dveře, jakmile uslyšíš kliku. Narovnám se a nasadím milí úsměv, ten mi opadne, když se před dveřmi objeví holka. Zhruba v mém věku, hnědé vlasy, modré oči. A dost výrazný makeup, podle mě ho má až dost, ale kluci po těchto letí....

Na mě hodí zhnusený pohled, kterým říká, že vypadám jak odpad.
Na Lokiho hodí zářivý úsměv, tričko si poupravý, aby ji byly vidět kozy. Málem se pobleju, ale dokola si opakuji. Jednu noc.

"Ahoj, jmenuji se Nicol a tohle je Tom. Mohli by jsme zde jednu noc přepsat?" Snažím se být milá, ale Stárkovské geny lezou napovrch. Jak sopka.

"Ehmm... Co?... Jo, jasně. Pojďte." Už jsem myslela, že ji to budu muset opakovat. Kdyby nečuměla na Lokiho a dávala pozor co jí říkám.... To mi připomnělo, že je dost neslušné, když na ní mluvím, čumět někam jinam.

Kdyby to byla blondýna, tak nic neřeknu... Nemám nic proti blondýnám, klid!

"Rodiče jeli pryč, takže mám celý barák pro sebe." Nepamatuji si, že bych se ptala, nebo někdo z nás? Ne, tak zmlkni!

Barák mají hezký, moderně vybavený, ale hezčí je náš! Jo, už říkám náš.
To, že má postavu jak modelka se dá přetrpět, že strká kozy až k nám.... Dejme tomu.

Ale že báli Lokiho a on se nechá, to už je moc.... Počkat! Vlastně... Mně je to jedno.

"A vy jste?..." Chtěla jsem vykřiknout pár, ale Loki mě přeběhl.

"Kamarádi." Odpoví.

Proč mě to mrzí? Nemělo by mi to být u bagra?... Teda u zadečku.

Vyjdeme po schodech nahoru, kde se nachází několik místností. "Tady budeš ty..." Ukáže na dveře v rohu. "A tady ty, Tome." Usměje se na něj. "Kdyžtak, tady mám pokoj já." Skousne si ret.

Do sasanky! Já ji půjdu vykopat hrob! A Lokimu taky, jak to zatím vypadá....

"Budu dole, vy si zatím vybalte." Jakmile to dořekne, vlezu do svého pokoje, bez toho abych se na Lokiho podívala.

Batoh hodím na postel a skočím k němu. "Ahoj baťůšku." Trošku mi hrabe.

Po zjištění, že na stropu není nic zajímavého, zvednu svoje ctěné pozadí a vyrazím do koupelny, která vede chodbou. Hodím rychlou sprchu, hygienu a vyrazím zpátky do pokoje.

Tam se podívám do zrcadla, které visí nad stolkem. Opřu se o něj rukama. A prohlížím se. "To si to teda vypracovala...." Řeknu si pro sebe.

I přes nechuť vidět tu přemalovanou kravku, odejdu z pokoje. A mířím do obýváku, odkud je slyšet televize a její hlas. Loki už tam asi je.

Na sobě mám normální oblečení, takže pohoda.
Jsem ráda, že mám pořád namakané břicho. Se docela divím, furt žeru nezdravé jídlo.

Ale ono je tak dobré!!

😂Tak jo... Další kapča. 😀💕 Hrozně moc děkuji za podporu a ty úžasné komentáře 💞!

Vypadá to, že vás ještě čeká dost kapitol, protože můj "mozek" přemýšlel na plné obrátky. 😄

💕Luv You, anakondy 😂
(Neptejte se mě, kde jsem to vzala.😂)