Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

55#

"A co ti do toho vůbec je?!" Čekám co z toho sexy blbečka vypadne.

"Řekl bych, že dost." Jo? Že o tom nevím!

"Stejně jsem ti ukradená." Docela mě to zamrzí.

Loki autem zastaví. A vyjde ven, následně mi otevře dveře. Z kterých vyskočím na pevnou zem. Pod mýma nohama. Venku je nádherně, svítí sluníčko, které příjemně a slabě hřeje.
"Proč jsem tě teda předtím zachránil!?" Podívá se mi zpříma Loki do očí.

"Proč?" Zeptám se ho.

"Vy jste tak primitivní..." Promne si kořen nosu.

"Kdo my?!" Opřu se o auto.

"Midgarďané." Znechuceně se zakření.

"Neříkej to furt!" Já na to slovo jsem snad alergická! Uh.

"A to proč?" Vysměje se mi Loki.

"Protože všechny házíš do jednoho pytle! Každý je jiný! Stejně jako ty, tak to slovo přestaň říkat!
Někdo má rodinu, někdo ne. Někdo má to štěstí, že žije krásný život, jak v pohádce, ale někdo to takhle nemá. Každej je prostě jinej!" Odkopnu šutr na zemi.

"OH, jak rozkošné." Naznačí slzu.

Z kufru vydám batoh, který si přehodím přes rameno. "Kam jako jdeš?!" Stoupne si přede mě Loki.

"Pryč." Obejdu ho a mířím do lesa.

"Nikam nejdeš!" Chytne mě za paži.
Snažím se mu vytrhnout.

"Pusť mě!" Jeho ruka ještě více zesílí sevření.

"Řekl jsem, že nikam nejdeš." Přitlačí mě k autu. Jeho oči byli děsivé, museli vyděsit snad každého.
Jen já z nich cítila i něco jiného, než lhostejnost a necitlivost.

"Ty mi nemáš co přikazovat!" Pokus o odstrčení mi byl k ničemu. "Idiote." Loki semnou trhne dopředu a následně dozadu. To zapříčiní můj náraz do auto. "Au." Vydám ze sebe.

Loki jeho tvář přiblíží k té mé, dělí nás pár centimetrů. "Vol moudrá slova."

V ruce nechám objevit plamen, ale než stihnu něco udělat. Loki moji ruku zkroutí za mými zády. "A moudré kroky." Dodá.

"Pusť mě!" Nemůžu se ani hnout. Moje nohy drží koleny a ruce drží jednou rukou. Takže druhou má volnou. Stejně jako předtím Cristian.

"Důvod?" Vysměje se mi přímo do obličeje.

"Chci právníka!" Idiote... Idiote... Co to sakra melu?

"Co?" Zatváří se nechápavě a jeho stisk povolí, díky tomu ho od sebe rychle odstrčím. Rychle dosáhne rovnováhy a zamračí se na mě. Jediné na co čekám je, že mě na místě zabije, ale to je hold risk.

"Už nepotřebuju." Pokračuji ve svých detektivních sračkách, kterým jsem nikdy nerozuměla, protože tam mají několik chyb. Pche!
Proč by měl mít vrah právníka? Jo... Klid! Neřvi.

"Nechtěj mě naštvat." Pokud jsem ho ještě nenaštvala, tak bude horší jak Hulk, až se naštve.

"Jo? Připadáš mi jak Thor, zachvilku budou lítat blesky." Rukama dělám názornou ukázku, jak blesky vypadají.

Rychlími kroky se rozejde ke mně. A mě nenapadne nic jiného, než zdrhnout do auta. Sáhnu po klice a rychlostí Thorova namydleného blesku, skočím do auta.
Rychle se plazím na druhou stranu, ale něco... Teda...Spíše někdo mě chytne za nohu. A tahá mě zpátky.

Začnu křičet a škubat sebou. "Kousnu tě, jestli mě nepustíš!" Vážně jsem se asi uhodila hodně, co?

Cukám sebou, jak kapr na suchu, který dostal steroidy. Sáhnu po klice, která je na druhé straně, tedy... Přímo přede mnou. Otevřu dveře a snažím se vyškrábat, ačkoliv mě drží, docela se mi daří. Do té doby, než se objeví přede mnou. Zmateně se podívám na místo, kde byl... A on tam stále je! Iluze!

😄Tak... Teď vám chci, něco vtipného říct. 😂

Každý den otravuji tátu, aby mi vyjmenoval Marvel postavy. A táta dokáže říct maximálně pět.... I to už je pokrok! 😄 Jeho výslovnost je úžasná, takže se vždy začnu smát, protože místo "Black Widow," řekne "Windows." 😂 A já v ten moment brečím smíchy.

No, ale co táta neudělal. 😂 Jeli jsme do obchodu pro pečivo a další nějaké věci, když jsem se vrátila domů. Na stole, stěně, okně, kytce, skříňce. Všude byli ukryté papírky, kde bylo napsané třeba. "Iron man, Hawkeye, Spiderman, Hulk, Loki, Thor, Doctor Strange, Groot..." A dále.

Se sestrou a bratrem, jsme vzali papírky. A přepsaly je na postavy od DC. Táta si toho nevšiml a když jsem řekla. "Tati, Marvel!" Tak táta 'nenápadně' přešel k papírkům. A začal je číst, nepoznal, že to není jeho písmo. 😂

"Batman, Superman...." A my dostali záchvat smíchu, dokonce i mamka. A když si to táta uvědomil, tak na nás. "Dělat si prdel z táty, to vám jde!"

😂 Chcete, abych sem třeba psala moje příhody?

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro