"Kde máš Toma?" Pozvedne tázavě obočí Lucas.

"Ještě v pokoji." Mávnu nad tím rukou.

"A jak si se vyspala?" Podepřel si ruku o stůl.

"Tři hodiny spánku, nejsou úplně ono." Uchechtnu se.

"To máš pravdu." Odkýve mi to Lucas.

"Tady drahoušci." Položí postarší paní na stůl chleba se sýrem a šunkou.
Následně vloží tři hrnky na stůl s ovocným čajem, který provoní celou jídelnu. "Jdu na zahradu. Tak to tady nezbořte."

Zakousnu se do chlebu a chleba odtáhnu od pusy. Lucas se rozesměje. A já nechápavě pozvednu obočí. Je na drogách?

"Choje." Promluvím s plnou pusou. Lucas se začne ještě více smát. A já se rozesměji také, nebylo to kvůli tomu, čemu Lucas, ale jeho smích byl hrozně nakažlivý.

"Počkej.... Utřu ti to." Natáhne se přes stůl Lucas. A sáhne mi pod nos, kde mám sýr.

Do jídelny vkročí Loki, který 'omylem' udělá hluk.

Lucas ruku stáhne pod stůl. "Snad neruším." Řekne s velikou dávkou sarkasmu Loki.

"Rušíš." Řekne pod vousy Lucas.

"Říkal si něco?" Nahne hlavu na stranu Loki. A z jeho pohledu nejsou vidět žádné emoce, má nic neříkající pohled. Lucas zakroutí nesouhlasně hlavou. "Správně." Usměje se vítězně Loki.

"Vlastně.... Vlastně jo." Narovná se sebevědomě Lucas.

"Hoši, klid!" Snažím se je uklidnit. "Já radši jdu zpátky nahoru." Zvednu se ze židle. A tentokrát spočinout jejich pohledy na mě.

"Počkej, promiň..." Zvedne se Lucas.

"Máš za co." Zkříží si Loki ruce na prsou.

"Jo.... Jdu!" Řeknu sama sobě a vydám se pryč.
Nahoře si naházím věci do tašky, abychom mohli vyrazit.

Dole uslyším ránu. "Doufám, že nepořádají býčí závody?" Zasměju se nad tou představou. Rozejdu se rychle dolů. A spatřím Lokiho, který drží u stěny Lucase. A u jeho krku dřímá nůž. "Loki!" Rychle doběhnu k němu. "Pusť ho!" Snažím se ho odstrčit.
Loki rukou cukne dozadu, což zapříčiní mojí ztrátu rovnováhy. A já dopadnu na zem, přičemž se praštím hlavou o roh židle.

Naštěstí neomdlim.

Moje vidění se rázem rozmaže. Vidím siluety postav, ale nikoliv zaostřeně.
Sáhnu si na místo, kam jsem se praštila. A na ruce ucítím něco mokrého.
Ruku si dám před sebe a spatřím po chvíli mžourání, že to není voda, ale krev.

"Nicol." Někdo si ke mně klekne.

"Proč ti říká Loki?! Počkat.... To... Někde jsem to slyšel." Zamyslí se postava o kus dál.

"Jedem." Ucítím silné paže, které se omotají kolem mého těla. A já se rázem cítím, jak kočičí klubíčko.
Proběhne mi husyna, když se ocitneme venku.

Uloží mě do sedaček v autě. "Hned jsem tady." Loki zavře dveře od auto.

Čím víc je pro mě těžké, nechat oči otevřené.
Moje únava přeroste a já usnu.

"Já-á se mus-ela zd-unit." Promnu si spánky. A pokusím se sednout.
Mojí hlavou projde silná bolest. A já se následně svalím zpátky do sedaček od auta. "Shit!"

Pokusím se zaostřit a to se mi konečně, po nějaké době povede. "Co se stalo? Kde jsme? Proč jsme v autě?!" Začnu chrlit jednu otázku za druhou.

"Uklidni se." Zastaví moje otázky Loki.

"My little pony!" Ani nevím proč to říkám, ale proč ne.

"Cože?" Pobaveně se zasměje.

"Nic.... Ehm.... Mám... Sakra!" Snažím se zamyslet, abych si vybavila co jsem dělala.

"Promiň, neudělal jsem to naschvál." Sevře Loki volat ve svých rukou.

"Super.... Takže jsme sjetí oba."
Náhle se mi to začne všechno vybavovat. "Proč si ho chtěl zabít?!" Vyjeknu.

"Byl to hajzl." Zhnuseně procedil skrz zaťaté zuby.
Divím se, že mu někdy nevypadnou.

"Ke mně se choval hezky." Koukla jsem na ubíhající krajinu za oknem.

"Než by se s tebou vyspal." Skoro vyplivl Loki.

"Všichni takový nejsou. A počkat.... Vážně si myslíš, že bych s ním spala?!" Dělá si prdel?! Já ho asi přizabiju.

💞No.... Snažím se to prodloužit, tak doufám, že se mi to podaří. 😄❤️ Zase vám moc děkuji 😊