Šla jsem chodbou do svého pokoje, když mě zastavila Frigga s Thorem.

"Byla si úžasná." Pochválila mě Frigga.

"Kde si se to naučila?" Thor koukal, jak když poprvé viděl počítač.

"Děkuji.....Když si tady nebyl, měla jsem nějaký čas." Odpověděla jsem oboum.

"Nicol, pozítří k večeru se budu vracet na Midgard. Půjdeš semnou?"

"Jo... Ehm... Jo, jasný." Docela mě to zaskočilo. Thor pozvedl obočí, ale hned ho zase vrátil na své místo.

"Dobře." Frigga s Thorem odešli.

....

V pokoji jsem neměla co dělat, proto mě napadlo, se jít podívat do kuchyně. A pokud bude mít Ali s Narcis čas, mohli by jsme pokecat.

Chtěla jsem se jít ještě podívat na Lokiho, jak mu je.

"Můžu?" Počkala jsem jestli odpoví. Uslyšela jsem jo, tak jsem tedy vešla.
"Ahoj, přišla jsem se zeptat, jak ti je?"
Loki ležel v posteli a četl si.

"Je mi dobře....Děkuji." Víte.... Že slova prosím a děkuji dělá Lokimu problém vyslovit? Ne? Tak teď vám to říkám.

"Jo..." Říkám mu, že to je dobrý. Vážně nebudu... "Pokud nic nepotřebuješ, tak já už půjdu." Konečně zvedl oči od knihy.

"Dobře si bojovala." Usmál se... Tentokrát to byl, ale pravý úsměv. Teda, alespoň myslím, furt je to Bůh lží, rebélie, falše.

Docela mi to udělalo radost, úsměv jsem mu oplatila. "Tak já jdu... Kdyžtak budu v pokoji." Chvilku bude trvat, než na něj budu zase drzá. Řekla bych, že to ani nebude možné, jelikož za chvíli jdu na svojí planetku.

"Ahoj Ali. Kdepak je Narcisa?" Obejmula jsem toho malého caparta.

"Ještě se převléká."

"Ahoj Nicol, co tu děláš?" Šla mě obejmout Narcisa.

"Přišla jsem se zeptat, jestli by jste nestrávili noc u mě." Oboum se zvětšily zorničky. "Tak co?"

"To myslíš vážně? Vždyť ten pokoj.... Je úžasný!" Rozplývala se Narcisa.

"Jooo! Bude dámská jízda!" Skákala radostí Ali.

....

"Vážně ti to nevadí?" Ptala se mě už asi po třetí Narcisa.

"Kdyby mi to vadilo, tak se vás neptám." Poklepala jsem ji na čelo. "Už ti to zapálilo?" Všichni jsme se začali smát.

....

"Teď já!" Holky si zkoušeli moje oblečení, jelikož takové tady nemají. Přišlo mi to dost vtipné, když v tom chodili jak modelky. "Sluší mi to?" Smála se Ali, které bylo moje oblečení velké.

"No úžasné!" Vyprskli jsme všichni smíchy. Někdo zaťukal na dveře. Ani nečekal na povolení vstoupit.

"Když už si se naučil ťukat, stačí ještě počkat na povolení vstoupit." Holky si vstoupili hned do pozoru. Chápu, že je to princ, ale asi i kdybych byla služka, tak se mu klanit nebudu. Ani nic podobného. "Co potřebuješ?" Povytáhla jsem obočí.

Loki koukal jako... Co tady dělají?
"Jsou to mé kamarádky." Odpověděla jsem, protože jeho výraz mluvil za vše. Oči odvrátil od nich a koukl se na mě.

"Můžu s tebou mluvit?" Ruce měl za zády.
Nejprve jsem se koukala na holky, ale pak přikývla.

Vyšla jsem z pokoje na chodbu, kde čekal Loki. "Co potřebuješ?" Přešla jsem rovnou k věci.

Ruce, které byli ještě před chvílí za zády. V nich momentálně dřímal krásnou kytici. "Děkuji." Přivoněla jsem k ní.

"To já děkuji..... Nicol.... Omlouvám se, vážně. Moc mě to mrzí. A děkuji ti." Tohle snad ani nemůže být Loki.

Udělala jsem malou vzdušnou kuličku, která byla velká asi jak hopík. A hodila ji po něm. Kulička se od něj odrazila a rozplynula se. Koukal na mě jak na blázna. "No co? Zkouším jestli tady vážně stojíš."

Jen se uchechtl. "Vím, že je to možná divné, ale změnila si mě." Z jeho očí jsem nemohla uhnout pohledem.

Loki mi stále koukal do očí. Chytil mi ruku, do té jeho.
Zase jsem se vrátila do reality. Rukou jsem cukla a vrátila ji zpátky podél těla. Loki koukal zmateně.

"Promiň, ale.... Nemůžu... Promiň." Zase ty proradné vzpomínky. Rychle jsem zaběhla do pokoje a zavřela je. Po dveřích jsem se svezla dolů.

"Nicol? Si v pořádku?" Zeptala se Narcis.

"Jo, ale ještě vám musím dát ochutnat moje oblíbená jídla!" Kazit náladu jim rozhodně nebudu.

Pomocí kouzel, které jsem se učila v knihách jsem si přičarovala- Hamburger, pizzu, kebab, zmrzlinu a další mňamky.

"Co to je?" Ukázala na všechno vykulená, ale přitom stále usměvavá Ali.

"Jídlo na Midgardu." Snažím se tady mluvit trošku jak oni, protože vysvětlovat jim, že Země se jí říká u nás, se mi opravdu nechce.

U jídla jsme se hrozně nasmáli, protože Ali nevěděla jak se pizza jí. A sledovat ji byla sranda. Nevím, jak člověk nedokáže sníst něco jako pizzu, ale ona prostě nevěděla kde má kousat.

Bylo už něco kolem jedenácté, tak jsme se rozhodli jít spát, protože Ali je furt malinká.
Ali ležela veprostřed.

"Dobrou noc." Řekli jsme všichni nastejno.
Ali se ke mně přitulila a hlavičku mi položila na hrudník. Pažema mě obejmula kolem pasu.
Byl to pro mě nezvyk, ale bylo to příjemné.

....

😄❤️ Tak.... Další kapča. 😃 Snažím se moc nespěchat, ale furt mi to přijde ohledně Lokiho, že moc spěchám. 😂 Přeci jenom.... Je to furt hajzlík 😃💞