Thor mi, slíbil, že pokud se mi vrátí magie. A já ji budu moct ovládat, zase se vrátím zpátky na Zem. Na tu naši úžasnou planetu.

Musím počkat, ale až se Thor vrátí. Ach.

Napadlo mě, že bych se mohla jít podívat na Lokiho. A zjistit co se mu stalo.

"Friggo?" Uviděla jsem ji vycházet z Lokiho pokoje. Měla ubrečené oči. Co se sakra děje?

Podívala se na mě a trošku se usmála. "Co se stalo Lokimu?" Úsměv ji opadl.

"Loki našel knížku, která způsobuje velké bolesti. Špatné je, že to kouzlo je imunitní proti magií, takže ho nikdo nemůže tím vyléčit. Musí se zotavit sám, nikdo na Asgardu, ale neví co s ním. Bojím se nejhoršího...." Frigga začala plakat. Nikdy jsem ji neviděla brečet. Možná protože jsem tady chvilku.... Nevěděla jsem jak mám zareagovat. A hlavně... Co se tady smí a nesmí.
I přesto jsem ji obejmula.

"Můžu se pokusit nějak pomoct." Frigga přikývla.

"Máš dobré srdce Nicol. Na to pamatuj, si velice silná žena. I co se týče magie." Její slova mi vrtala hlavou. Neřekla bych, že by jsem byla nějak extra silná. Možná v pase....

Vešla jsem do jeho pokoje, nikdo tu nebyl. Jen on, ležel na posteli. Na čele měl pot a občas sebou škubal.
Nevěděla jsem, jestli mu vůbec můžu sáhnout na čelo. Hlavně to dělalo problém mé psychice, to co mi dělal. Mě dost poznamenalo. Ale je to ještě docela dobrý, narozdíl od toho. Kdyby se mě dotýkal on.

V koupelně jsem namočila hadr do studené vody. A přešla zpátky k němu.
Hadr jsem mu přiložila na vařící čelo. Měl horečku, dost vysokou.

Za chvíli byl, ale hadr zase teplý. Hrozně hřál, snažila jsem se mu hadr po pár minutách vždycky vyměnit.

Rozhlížela jsem se po pokoji, když jsem si všimla malé knihovničky. Vzala první knížku, která mi padla do oka. A začala ji číst, hledala jsem cokoliv by mu mohlo pomoct. Když jsem našla.

Thor mě trošku jejich jazyk učil, takže jsem se to snažila rozluštit. A bylo to vážně hard.

"Midgardský léky. Hmm.... Můžu zkusit." Jestli si myslíte, že je to nějak lehké. Tak ne! Není.
Snažila jsem se asi dvě hodiny a konečně!

Před sebou jsem měla injekční stříkačku. A 'sirup' na bolest. Do injekční stříkačky jsem dala tekutinu, která by měla zmírnit horečku a bolest.
A dala mu to do ruky, přesněji do žíly.Nejsem doktorka.... Ale jednou táta byl nemocný (momentálně nemyslím na hlavu) tak jsem mu musela píchat injekce, protože odmítl lékaře. A Ibalgin, Paralen mu nezabíraly.

Takhle to chodilo další tři dny. Loki se stále neprobral, já mu píchala injekce, ale už neměl takovou horečku a neškubal tolik sebou. Občas něco vykřikl, ale nebylo mu rozumět.
Thor se stále nevrátil, ale poslal zprávu, že je všechno v pořádku.

Do pokoje Lokiho chodila jenom Frigga, která mi plně důvěřovala. A nechtěla aby se mi tady pletly, za což jsem byla ráda. Celé dny jsem si četla knížky. A učila se nová kouzla.

Dokonce jsem sem dostala kapačky.

....

Už dlouho jsem se pořádně nevyspala, Lokimu měním hadr, třeba pětkrát do noci, takže na spánek moc nezbývá.

Lokimu jdu zase vyměnit hadr, zase je teplý. Jsou momentálně tři hodiny večer. Hadr namočím a jdu ho dát Lokimu na čelo. Nejprve mu, ale na čelo sáhnu, není už tak vařicí, konečně.

Hadr mu dávám na čelo, když otevře oči. Sice bolestivě, protože několikrát zamrká. Odstoupím od jeho postele. Lokiho oči lítají po celém pokoji, snaží se zaostřit. Až si všimne mě.
Dost hlasitě polknu.

"Měl bys odpočívat." Promluvím po nějaké době.

"Proč mi pomáháš? Za to co jsem ti udělal." Vlastně.... Já nevím. Asi mi na něm záleží, nebo prostě nechci kvůli Thorovi a Frize.

"Chceš něco k pití či k jídlu?" Na jeho otázku odpovídat nebudu, ani nemůžu. Sama nevím.

"Vodu." Jednoduše odpoví.
Jdu do jeho koupelny, kde už sklenička je. Napustím do ní vodu a vracím se. Skleničku mu podám. Opatrně si ji vezme.

Sednu si zpátky do mého křesla. A čtu si. Chvíli si všímám, že mě sleduje, ale pak usne. Stejně jako já.

Ráno se probudím dřív než on. Rozhodnu se, že mu dojdu pro snídani. A ještě se stavím u Friggy.

"Friggo? Loki se večer probudil." Informuji ji. Frigga se usměje.

"Nicol, děkuji moc, za to co děláš. Co za to budeš chtít?" Zeptá se mě. Bedlivě čeká na mojí odpověď.

"Chci se vrátit.... Až Lokimu bude o dost lépe, chtěla bych zpátky." Hlavu sklopím a koukám se na svoje boty.
Frize je to líto, ale já už chci zpátky.
Stále se bojím Lokiho, furt mám z něho strach. Až bude v pohodě, může mě zase znásilňovat. Sice bych se už asi dokázala ubránit, ale furt má jeho čáry máry.

S Friggou se rozloučím a jdu do kuchyně.

"Ahoj Narcis." Narcis je jedna kuchařka, je to moje kamarádka. S kterou jsem se za tu dobu skamarádila.

"Ahoj Nicol, co si dneska dáš?" Hned ke mně přistoupí.

"Dneska snídani beru Lokimu..." Narcis je jediná, která to ví. Co mi dělal. Takže se naštěstí na nic neptá.

"Hned to bude." Otočí se a jde připravit snídani.

"Nicol!" Ze zadu mě obejme Ali. Ali je šest a její sestra je Narcis. Je to malá roztomilá holčička, která pomáhá v kuchyni. Musím říct, že je moc šikovná.

"Ahoj princezno." Vezmu ji do náruče.

"Já jsem princezna a ty budeš královna!" Její představivost nezná meze. Je to vtipné.

Jednou řekla, že si zahrajem na draka, který se zamiluje do sudu.... Jo, bylo to zajímavé.

"Ali, slez z tety!" Přijde s jídlem Narcis. "Tady." Podá mi tácek se jídlem.

"Zase přijdu." Ali položím na zem a rozejdu se do Lokiho pokoje.

Potichu vstoupím, ale Loki je už vzhůru.

"Nesu ti snídani." Poukáži na tácek, který držím v ruce.
Tácek položím vedle něho na stůl.
"Děkuji." Divné..... Myslela jsem, že už zapomněl co to poděkování je.

Sedla jsem si zpátky na gauč. Loki se natáhl pro snídani, ale drkl do skleničky, která začala padat. Vzduchem jsem ji zastavila před nárazem. Loki docela vykulil oči.

"Vidím, že se ti magie opět vrátila."  Neznělo to nijak hnusně, ani povrchně.

"Vidíš dobře." Skleničku jsem položila na stůl.

Tato kapitola má 1020 slov. 😊❤️

Protože vaše podpora je neskutečná! 😇💞

mirkajuskova66 děkuji za komentáře a hlasy. 😊