"Já ale patřím k Avengers! Mám právo chodit na mise. A už mě nebaví dělat chůvu!" Otočila jsem se na Lokiho. "Sorry." Loki jen kývl. "Steve jdeš? A Tony pokud nechceš chodit, tak tady zůstaň a pojďte někdo jiný..... Jó! A ahoj Thore a Loki."

Otočila jsem se na podpatku s vyrazila pro auto. Souřadnice, kde by to mělo nějak být. Jsem už měla.
Nakonec autem asi nejedem, když předem mnou stalo 'letadlo' S.H.I.L.D.u.
Vevnitř už byl pilot a já pouze čekala na ty dva.
Došlo mi, že ale nemám kluzák. Proto jsem se ještě rozhodla vrátit.

Loki mi bude hodně chybět, ale nechci, aby si toho někdo všiml.

Tony
Byl jsem dost vytočený.... "Proč je tak tvrdohlavá?!" Nadával jsem před ostatními.

"Je po tobě." Ten Clint si koleduje.

"Jdem.... Ale vymyslím něco, aby zůstala vevnitř.... Alespoň." Se zmrzlinou jsme šli vedle sebe, když jsem si všiml Nicol, která vybíhala ven. Hmmm... Asi si něco zapomněla.

"Dělej zmrzlino! Jdeme!" Oblek jsem měl už na sobě. S Rogersem jsme vběhl dovnitř.

"Startujte!" Poručil jsem pilotovi.

"Ale nejste všichni. Slečna Stárková si ještě pro něco běžela." No právě.... Proto musíme letět. Nejradši bych ho vykopl.

"Sakra! Dělejte." Už mě to štvalo.

"Starku, měli by jsme počkat. Fury bude naštvaný." Snažil se mě překecat.
Nemá šanci.... Musím Nicol chránit.

Pilot už neodmlouval a nastartoval. Konečně. Začali jsme vzlétat.

Nicol
Vracela jsem se tentokrát už s kluzákem.
A viděla jak loď začala stoupat. Beze mě! Chápete to?! V tom má prsty Stark. Jo... Když jsem naštvaná, říkám mu Stark.

Tak to ne! Kluzák jsem si hodila před sebe a stoupala si na něj.
Poletím prostě za nimi, když jinak nedaj. Proletěla jsem kolem ostatních, který se ještě zdrejmě loučili s Thorem. Všichni na mě překvapeně koukali. A pak mi zazvonili hodinky.

"Co to mělo znamenat?" Mluvila do 'vysílačky' Nat.

"Já jsem se totiž rozhodla, že lepší je za nima letět. Protože mi vůbec neuletěli! A mít mouchy na ksichtě je příjemné!"Poslední dvě věty jsem zařvala. Bylo těžké mluvit, když fouká vítr jak prase. A vy letíte na kluzáku.
Ve vysílačce jsem ještě slyšela jak se tam někdo směje. Haha.... Moc vtipné.

Kluzák letěl pomaleji, takže jsem je už ani neviděla. Ale souřadnice jsem měla.

Tony
Vím, že mě za to bude nenávidět, ale prostě ji budu chránit. Je to moje jediná dcera.

Na místo jsme dorazili tak po hodině. Nebylo moc těžké to najít, ale něco se mi nezdálo.
Hydra tady nikdy moc agentů nemá, ale něco mi přišlo divné.

Šel jsem s Rogersem potichu. I když bych nejradši pustil songy.

Několik agentů jsme zpacifikovali.

Místnost, kde měli být zbraně a dokumenty. Jsme stále nenašli, než jsme uviděli ty dveře. Konečně.

Žádné zbraně a dokumenty tu, ale nebyli.

"Je to past!" Vykřikl Rogers. To už tu vtrhli jejich agenti.
Chvíli to vypadalo nadějně pro nás, ale pak už začínal být problém.  Dokonce i pro mě to vypadalo bledě.

Nicol
Tak jo... Byla jsem konečně na místě. Moje přistání, ale bylo tak špatné, že se mi kluzák doslova posral. Teda ne úplně doslova. Na chodbě byli zpacifikování vojáci, ale odněkud vycházeli rány a střeli. Z chůze jsem se dostala do běhu.

Viděla jsem Steva a Tonyho, které skoro už dostali.

"Překvapení!" Zařvala jsem a odhodila je vzduchem. "Záchrana PŘILETĚLA." Na poslední slovo jsem dala jasný náznak.

Steve a Tony vypadali, že je za chvilku klepne. Koukali na mě, jak na boží zjevení. "Tak jdeme? Nebo spíše já.... Vy vypadáte na pokraji zhroucení." Moje rýpání jsem si neodpustila.

"Já jdu s tebou!" Tony zahodil svoji přilbu, která stejně byla rozbitá. Stevovi jsme jasně naznačili, že se má vrátit.

Šli jsme před prázdné chodby. A hledali onu místnost. "Neměla si sem chodit..." Okomentoval Tony.