CHAPTER XII
ASHES INTO DUST

2023, Amazonie

DRUIG OKAMŽITĚ VSTAL A BĚŽEL SMĚREM K VESNICI. Persefona taky vstala, ale než mohla běžet za ním, ztratil se jí v dohledu. Vydala se vstříc zvukům, které slyšela. Byly stále blíž a blíž. Vtom spatřila Sersi na zemi, jak se plazí po zemi.

„Sersi!" zakřičela, když se k ní zezadu rozběhl deviant. Zastavil se, když si všiml, že na něj střílejí vesničané, které měl Druig pod kontrolou.

„Do prdele, Druigu," zašeptala, když viděla jejich prázdné pohledy a zlaté oči. Natáhla ruce před sebe a rozhodla se vyzkoušet znovu řez, aby Devianta zabila. Okolo rukou se jí zformovaly stíny a jedním rychlým pohybem je vyslala před sebe. Devianta to rozpůlilo napůl, nehybný padl k zemi.

Druig na ni trochu šokovaně, stejně jako ostatní, koukal. Nikdo kromě Ikarise ji neviděl ještě, aby Devianta zabila úplně sama. Ze strany k Persefoně přiskočila Lilandra, protože se k ní blížil další.

Válečnice schovala svou dýku Valkýr a vzala Persefonu za ruku. „Společně?" zeptala se s úšklebkem. Jenom přikývla a už k němu letěla další rána, tentokrát silnější a smrtelnější než předtím. Jakmile další Deviant padl k zemi mrtvý, Persefona utíkala ke Druigovi.

„Druigu, prosím, nech je jít, zabijí je!" prosila ho, a skoro sama sebe nepoznávala. Druig v ní probudil její staré dobré já.

„Teď není čas, Percy," odsekl.

„Prosím, jsi mnohem lepší než tohle. Riskuješ životy nevinných lidí," přemlouvala ho naléhavě. Druig si povzdechl, ale nakonec spustil ruku a nechal je všechny jít. Věnoval jí zoufalý pohled.

„Jděte! Utíkejte k řece!" nařídil vesničanům, protože se další Deviant připravoval na útok. Persefona se už už připravovala, když v tom ji Druig popadl za ruku a odtáhl ji pryč. Během toho si všimla jeho paže, která za ta staletí rozhodně nabrala na svalech.

„Teď není čas, abys mě pozorovala, Percy," řekl drze s malým úsměvem. Persefona si pak všimla, jak Deviant běží jejich směrem. Vyslala proti němu lavinu svých stínů a Ikaris, který letěl nad nimi, ho skolil svými lasery.

„Jsi v pořádku?" zeptal se Druig své družky, když ji držel okolo pasu. Ona to ani nezaznamenala, ale lhala by, kdyby řekla, že jí to vadí. Přikývla a podívala se na Sersi, která s Deviantem bojovala. Než se stihla pohnout, už u ní byla Lilandra a probodla mu trup mečem.

Nakonec se od sebe museli milenci odtrhnout, protože Persefona šla na pomoc Ikarisovi, který na tom s bojem také nevypadal nejlépe. Dalším řezem Deviantovi utnula hlavu. Nakonec pomohla Ikarisovi vstát a oba dva se podívali na malou fontánu, ze které se nyní tyčil obrovský strom. Strom z Devianta.

O chvíli později se Sersi z oné fontány vynořila a v šoku zírala na stvoření před sebou. Ikaris už u ní byl a pomáhal jí ven.

VŠICHNI NÁSLEDOVALI DO HLUBOKÝCH LESŮ IKARISE. Persefona netušila, kam je vede, celou dobu byli všichni zticha, ale byli stále ve střehu, kvůli dalšímu potencionálnímu napadení. Držela se s Druigem za ruku a šla se svojí skupinou.

Nakonec je Ikaris dovedl na malou mýtinu. Tam našli klečící a uplakanou Thenu. Persefona se podívala, co se děje a měla pocit, že jí někdo sebral z plic všechen vzduch. Na zemi ležel Gilgameš, mrtvý.

Persefona se pustila Druigovi ruky a pomalu si klekla ke Theně. Ta ji hned objala a skončily v plačtivém objetí.

„Bude to v pořádku," pošeptala jí, aby ji alespoň trochu uklidnila, ale ani ona svým slovům nevěřila.

Později toho pochmurného dne spálili Gilgamešovo tělo a jeho ostatky daly do urny. Persefona celou dobu držela Druiga za ruku, Druig si opravdu přál, aby mohl odstranit všechnu její bolest, ale nemohl. Jediné, co mohl udělat, bylo utěšit ji.

Karun na obřadu recitoval písmo v hindštině. Bylo to dojemné, smutné. Skoro všichni plakali. Obřad se nacházel u jezera, kde Thena taky celou noc zůstala s jeho urnou v rukách. Druhý den brzy ráno je vysypala do vody.

Oba dva se stále drželi za ruce, ale seděli v trávě a pozorovali Thenu před nimi, pro případ nouze. Vedle Persefony seděla Lilandra, která si očišťovala meč.

„Odkud ho máš?" zeptala se jí Persefona. Žádný takový meč nikdy neviděla, nevypadal ani lidsky. Cosi na něm působilo magicky a Lilandře při boji dodával jistou majestátnost.

Lilandra se k ní otočila. „Z Ásgardu. Byl to dar od Lokiho," odpověděla a smutně se podívala do dálky, když její mysl zaplavily vzpomínky na něj.

„Tys ho fakt milovala, že jo?"

„Jo," hlesla jen. Pak se zpátky podívala na Persefonu. „Ale nebyli jsme si souzeni. Tak to prostě někdy je. Potkáš toho pravýho a než se naděješ, leží před tebou chladnokrevně zavražděný," na chvíli se odmlčela, hledala správná slova, „a pak ti nezbyde nic než hrozná díra v srdci, kterou jen tak něco nevyplní."

Persefona věděla, jak se cítí. Ačkoliv jí Druig nezemřel, ale po jeho odchodu se cítila prázdně, bez života. Ale teď ho měla zase u sebe. Oni si byli souzeni.

„Všechno má svůj důvod. Nebýt toho, kdo by Thanose zabil?" dodala. Druig se na ni nevěřícně podíval.

„Vždyť Thanose zabil Stark, pokud vím," opravil ji. Lilandra se na něj chladně podívala: „Toho z minulosti ano. Tomu před pěti lety jsem usekla hlavu, zrovna tímhle mečem." Po jejích slovech mu přeběhl mráz po zádech a raději dal ruce do obranného gesta.

Přišla k nim Sersi a také si k nim sedla do trávy. Sedla si vedle dvou žen a utvořily tak malý kruh. Druig se zhluboka nadechl a na Sersi promluvil: „Když jsem odešel, myslel jsem na to, že převezmu mysl každého člověka na této planetě. Násilí, strach, chamtivost, všechno bude pryč," řekl jí a podíval se na ni.

„Proč jsi to neudělal?" zeptala se ho Sersi.

„Protože bez jejich chyb by nebyli lidmi."

Sersi se na něj vážně podívala: „Prosím, Druigu. Tady už nemůžeš zůstat. Tihle Devianti se nás snaží zabránit v zabíjení jejich vlastního druhu. Mají teď svědomí. To je dělá nebezpečnějšími," snažila se ho přesvědčit.

„Ne, Sersi," zavrtěl hlavou, „to z nich dělá nás. Eternals a Devianti. Airshemovy děti. Ale ty mě žádáš, abych převzal kontrolu nad myslí Nebešťana. Jenomže já takovou moc nemám."

„Proto potřebujeme i Phastose," skočila jim do toho Lilandra. Druig si odfrknul. „No, s tím hodně štěstí. Ten to s lidmi už dávno vzdal," řekl jí.

„To snad my všichni. A podívej se na nás," přidala se do konverzace nepřítomně Persefona.