CHAPTER I
SPARKS IN THE SKY

„JAK JE TO MEZI TEBOU A DRUIGEM?"

„Jak je to mezi tebou a Druigem?" opáčila Persefona pohrdavě a zastavila se při chůzi, což způsobilo, že se zastavila i Lilandra. Zamračila se na ni a vyvolávačka stínů se jen vítězně usmála.

Jak je to mezi mnou a Druigem? Nic. Jsme jen kamarádi. Jsme jen přátelé, kteří se jednou políbili. To nic neznamená, bylo to kvůli spoustě alkoholu. Že jo?

Lilandra si založila ruce na hrudi. Persefona vzdorovitě strčila bradu. Lilandra se k ní někdy chovala arogantně, někdy se dokonce zdálo, že se k ní chová jako k malému dítěti. A to ji vytáčelo a uráželo zároveň. Lilandru měla ráda, opravdu ano, ale ona sama si to moc neusnadňovala. Nebyla tak přátelská jako Makkari, ani tak milá jako Sprite se Sersi, Lilandra byla ostrá jako břitva. Byla milá jen někdy, nevěřila lidem, se kterými zrovna žili, a nikomu se nesvěřovala, protože ve Eternals ještě nikomu natolik nedůvěřovala, i když spolu všichni strávili několik století a už se mezi nimi dokonce vytvářely i první vztahy (mapříklad Sersi s Ikarisem se k sobe měli, což upřímně nikdo moc nečekal)

Persefona byla naopak přátelská. V oni chvíli, kdy šla s Lilandrou tržnicí, se na nějakou malou holčičku usmála, když míjeli, a jemně se dotkla její tváře. Lidé v ně věřili, oslavovali je, hlásali jejich slávu a oni je chránili před Deviainty. Ale teď jich moc nebylo, brzy se zase přestěhují a Persefone se odtamtud nechtělo pryč. Babylon si velice oblíbila.

Lilandra už otevírala ústa, aby něco řekla, ale vyrušil ji rychlý pohyb a jemný vítr, který obě dva ucítily a hned věděly, kdo to je. Makkari.

„Co se děje?" zeptala se Persephone znakovou řečí, a když Makkari viděla, že se snaží, usmála se. Všechno to pokazila, ale snaha byla oceněna!

„Devianti," odpověděla a popadla obě ženy za ruce, aby se setkala s ostatními a oni na místě byly rychleji.

Zpočátku Persephone nebojovala s ostatními Eternals tak často, protože její síla byla jiná než u ostatních a zpočátku se ji bála použít, ale později ji nakonec přijala a naučila se ji ovládat.

Ajak jí pomohla s výcvikem, ačkoliv vyvolávačka stínů zpočátku pomoc odmítal. Jako jediná nemohla využít svých schopností a nelíbilo se jí to. Teď ale bojovala po jejich boku a byla velkou posilou. Podařilo se jí oslepit Devianty, uvěznit je a následně i usmrtit.

Zastavily se těsně před branami města Babylon. Persephone se rozhlédla a uviděla prchající, ječící lidi, jak utíkají zpět, a pak uslyšela řev Deviantů, ze kterého mrazilo v kostech.

Thena už stála před obrovskými modrými branami s Gilgamešem, Ikarisem a Kingem. Devianti zamířili k bráně, ale Kikgo předstoupil před ně a s pomocí lehkého zlatého výbuchu ho hodil ke Gilgamešovi a Lilandře, kteří mu rychlým pohybem paže podřízli hrdla a okamžitě se rozběhli k ostatním Deviantům. Černovláska ji ani nezaregistrovala, ale všímala si, že během staletí se párkrát přikradla k Persefone nebo někomu a nikdo si toho nevšiml. Byla opravdu tichá, jako opravdový predátor. Logika Devianty tiše a chytře.

„To je v pohodě," sarkasticky se usmála na Gilgameše a otřela si dýku o rukáv obleku. Gilgameš se na ni lehce usmál a přikývl. Thena ho sledovala s malým úsměvem, Persefona si všimla, že mezi nimi vzniká vztah. Ale ne romantický, čistě platonický.

Persefona poslala na jednoho z nich kouli stínu a oslepila ho. Stvoření se strašlivým výkřikem seskočilo na zem, ale ještě s ním neskončila. Zaťala pěst a prudce s ní trhla dolů, krev mu vystříkla z krku a postříkala část její tváře, protože se pozdě přikrčila. Ležela na zádech, obličej měla celý od krve a zhluboka dýchala. Otřela si obličej rukávem obleku. Na své schopnosti nebyla příliš zvyklá, snadno ji vyčerpaly. Vzala pomocnou ruku od Lilandry a vyskočila na nohy. Rozhlédla se a byla znechucená.

Devianti byli jen čtyři a tři z nich už byli mrtví. Tři jejich mrtvá těla ležela na bojišti a jejich otevřené velké rány ukazovaly zmutované kosti a krev zuřivě tekla ze všech možných částí jejich těl a špinila čisté území Babylonu.

Gilgameš bojoval jako poslední. Ani pomoc příliš nepotřeboval. Zvládne to sám. Spolu s Lilandrou viděla, jak udeřil pěstmi a pak se rozmáchl po posledním deviantovi. Jedna rána stačila k tomu, aby se stvůra zhroutila k zemi.

Ikaris šel ke skupině. „Jsou to všechni?" zeptal se a podíval se na ně. Persefona jen přikývla. Makkari na sebe upozornila, když mu poklepala na rameno. „Necítím jejich vibrace."

„Dobrá," odmlčel se dramaticky, "skvělá práce. Pokud máte nějaká zranění, vyhledejte Ajak." A pak se bez dalšího slova vznesl k výšinám a odletěl zpět do Babylonu. Lilandra se zmateně zamračila a kývla směrem, kterým letěl.

„Kam letí?" Zeptala se. Persefona se otočila a rozhlédla se po skupině bojujících.

„Za Sersi, samozřejmě," odpověděla s úšklebkem. Kingo se zasmál, Thena se jen slabě usmála a zbytek se pobaveně smál.

„V poslední době si jsou celkem blízcí," uvědomila si Lilandra lehce zamyšleně a usmála se. Makkari se obrátila k Persefone: „Jako Druig a Persefona."

„Počkej, počkej, počkej!" zastavila ji a překvapeně se k ní otočila, stejně jako všichni ostatní. „Já a Druig?" opakovala po ní nevěřícně. „Co je to sakra za blbost?" vyšilobala, mávala rukama, až Thenu málem udeřila do obličeje. „Nic mezi námi není, jasný?"

Thena se na ni rozpačitě usmála. „Nikdo to neřeší, Persefono. Uklidni se," řekla a položila si ruku na rameno. Potom s Gilgamešem odešli do města. Černovláska jen přimhouřila oči.

„Neboj, je to roztomilé," řekla jí Makkari s úsměvem.

DNEŠNÍ PŘÍBĚH VYPRÁVĚNÝ ILUZEMI SPRITE BYL KRÁSNÝ. Jejich nepříliš podobné postavy běhaly po obloze a bojovaly. Persefona seděla s dětmi, jedno z nich na klíně, aby dítě lépe vidělo, a Druig ji opodál pozoroval s malým úsměvem na tváři. Ona si ho ale nevšímala, byla ponořená do příběhu, který byl velmi odlišný od reality, ale přesto krásný. Odvrátil pohled od Persefony, když si všiml, že ho Sersi a Makkari sledují s drobnými úsměvy na tvářích.

Když příběh skončil, Sprite vytvořila jasný zlatý ohňostroj na noční obloze. Babyloňané tleskali a jásali a Sprite se široce usmívala. Milovala tyhle své výstupy, stejně jako její rodina a publikum. Vždy si získala obrovskou oblíbenost, zvláště u dětí a jejich rodičů, protože její představení byla vždy nádherná a nebylo to nic, co v životě viděli.

„Jsi opravdu nenápadný, víš to?" Za Druigem se ozval Sersi hlas a svištění větru zaznamenávající Makkari přítomnost.

„Prostě jí řekni, že jsi do ní zamilovaný," navrhla a Druig se na ně oba zmateně podíval. Zakroutil hlavou. „Tak to není. Mýlíš se."

„No, tak to si jen nalháváš. Očividně ji máš rád a ona tebe taky, i když to ani jeden z vás nepřizná," řekla mu Sersi a podíval se, kam se Druig díval - na vyvolávačku stínů. Právě zaplétala jedné dívce tmavě černé vlasy do malých copánků. „Tak za ní jdi a řekni jí, co cítíš."

Druig váhavě přikývl a většinu její řeči ani neposlouchal. Ale konec odpověděl: "Mám k ní prostě jít?"

„ANO!"

Makkari ho praštila do ramene a on se chytil místo, kde ho zasáhla, a věnoval jí zmatený pohled.

„Jdi za ní, nebo ti nakopu prdel," přikázala a tvářila se smrtelně vážně, „oba se máte rádi, tak nepromarněte svou šanci," gestikulovala stále rychleji, že jí skoro nerozuměl.

„Dobře, dobře, uklidni se, Makkari," Sersi položila ruce na ramena své přítelkyně a jemně ji odtáhla od Druiga. Makkari dokonce naznačila, že ho sleduje, a ukázala mu do očí a pak na ni. Jakmile obě odešly, nakonec tu kuráž sebral. Došel k y Persefoně, která tančila s Kingem mezi lidmi, a poklepal ji na rameno.

„Mohu požádat o tanec?" zeptal se. Persephone měla na tváři úsměv a tiše přikývla. Druig ji objal kolem pasu a ona mu dala ruce kolem krku. Lehce se pohupovali do pomalé hudby. Druig studoval její tvář, drobné detaily v její krásné tváři, kterou si chtěl navždy zapamatovat.

Ajak je oba pozoroval s malým hrdým úsměvem. Byla hrdá na obě své děti, že se rozhodly žít a být spolu obě šťastné.

Jediný, koho pohled na ně dva nebavil, byla Lilandra. S rukama položenýma na hrudi stála u sloupu a zírala na ně.

Nechtěla jim ale zkazit jejich krásnou chvíli, i když si to moc přála. . .

„JSI LEPŠÍ TANEČNÍK, NEŽ JSEM SI MYSLELA," řekla Persephone Druigovi upřímně. Bylo dlouho po oslavě a oba se drželi za ruce a procházeli se nočním Babylonem.

Zastavili se a Druig stál tváří v tvář před svou milovanou. Zvědavě se na ni podíval.

„Je něco špatně?" zeptala se a mírně naklonila hlavu, aby si ho dobře prohlédla. Byl vyšší než ona – stejně jako ostatní. Po Sprite byla druhá nejmenší, často terčem vtipů, zejména od Kinga. Druig se od ní mírně odvrátil.

Snažil se v hlavě zformulovat, co mu ženská část jejich týmu řekla, aby nevypadal jako naprostý idiot a neztrapnil se. Persefona mu položila ruku na loket a přitáhla si ho zpátky k sobě.

„Už dlouho se mi vyhýbáš," prolomila ticho a pustila jeho ruku. Chvíli mlčela, než pokračovala mírně roztřeseným hlasem. „Udělala jsem ti něco?"

Ano.

Jen zavrtěl hlavou a vyhýbal se jejímu pohledu. Zavládlo mezi nimi napjaté ticho. Nakonec zavrtěla hlavou a zamířila do města. Tiše zamumlala: „To je k nezaplacení."

Ale Druig ji vzal za ruku a přitáhl zpátky. Nyní byla uvězněna v jeho náručí a přitisknutá k jeho hrudi.

„Já. . .musím ti něco říct, Percy. . .," začal a nervozita z něj přímo sálala. Mírně přikývla, aby pokračoval. Z města se ozýval smích a hluk. Druig byl znovu nervózní, všechna slova, která si pro něj připravil, najednou padla. Jen si lehce povzdechla.

„Tak mě už polib, ty idiote," řekla mu a úplně ho vyděsila. Ale teď se na všechna ta slova, věty nebo jakoukoli řeč vykašlal a naklonil se, aby ji políbil na rty. Když se jejich rty dotkly, oba je zalila vlna. V podbřišku se jim usadilo teplo a příjemný vlající pocit. Motýli?

Persefona mu dala ruce kolem krku a Druig ji objal kolem pasu a přitáhl si ji blíž, oba se líbali více v lásce a vášni.

Nakonec se od sebe odtáhli i kvůli nedostatku vzduchu. . .„Víš, že tě mám opravdu ráda, že ano?" zeptala se ho nervózně.

„A víš, že se mi taky líbíš, že?" řekl a pak oba šli do svých pokojů na domovské lodi Domo.