Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

10 - Utrpení s madam

JAISON:

„Už toho mám tak akorát dost, Jaisone. Pořád jsou s vámi nějaké potíže!" zařval na mě madam hned, co dívky odešli.

„Byla to nehoda. Už se to víckrát nestane, slibuju!" bránil jsem se. Madam však jen nevěřícně zavrtěla hlavou.

„To říkáte pokaždé." Zamumlala. Moc dobře jsem to věděl. Ale copak za to můžu? Všechno to byly nehody! Teda možná až na- Ne! Byly to nehody! Ale já jsem na průšvihy jak dělanej. Ať šáhnu na cokoli, pokazím to. No a co, že mám vysoké postavení, jsem idolem většiny holek na škole, ale ty moje ruce jsou k ničemu.

„Pochybuju, že mě Elen přeslechla s tím zasedáním."

Pokrčil jsem rameny. „A to vadí?" zeptal jsem se udiveně.

„Ovšem, že to vadí! Kdybyste dával v mých hodinách pozor, věděl byste, že Elen je člověk."

Vyvalil jsem na ni oči. „Tahle holka, že je člověk?!"

„Samozřejmě. Je to dcera Marka Whitnera, pokud jste to zase nepostřehl."

Máchl jsem rukou. „Prosím vás. To vědí všichni."
Ona je vážně dcera Marka Whitnera??

„Žádám vás tedy," začala, jako by mě neslyšela. „ abyste se snažil být diskrétní. Nemusí se vše dozvědět hned na začátku. Víte dobře, co by to s ní udělalo. Nenáviděla by nás. A navíc je tu na doživotí."

„A jste si jistá, že to bude za dlouho, Viktorie?" proťal místnost chladný a necitlivý hlas. Ředitelka se mírně uklonila.

„Ano, jsem si jistá, Vaše veličenstvo."

Muž vrhnul pohled na mě. Ego mi spadlo až do trenek.
Sakra...

„Buď zdráv..." zalkl jsem se. Musím to říct. Ztěžka jsem polkl. „Otče..."
Ano je to tak. Nenáviděný syn. Černá ovce. Hanba rodiny. Druhé dítě krále a královny. Jednodušeji řečeno - jeho výsost, princ James Luke Eliot Jaison Crioly. Jak směšné... - uchechtl jsem se v duchu. Naštěstí nejsem dědic trůnu. Tím je můj o rok starší bratr Jaimy. A pak je tu moje o rok mladší sestra Emily, která by převzala žezlo, kdyby bratr odmítl. To se ovšem nestane...

„Nazdar synu." Odsekl. Ale čekal jsem, že mě spíš bude ignorovat.
A on pozdravil... To není dobrý...

„Rád vás zase vidím, Victorie." dodal potom mile k ředitelce.
No ovšem... Já jsem jen tvůj syn...
„Přišel mi váš dopis a jsem hluboce zklamán." Kouknul se na mě. „Děláš naší rodině ostudu, Jaisone!" zahřměl. „Můžete se spolehnout, že bude tvrdě potrestán, Victorie."

„Smím vědět jak?" Zeptala se ředitelka. Na tváři jí tancoval ďábelský úsměv. Užívala si moje ponížení.

„Ovšem." Král začal pochodovat sem a tam. „Nesmí se zúčastnit nejbližších třech zasedání rady."

„Cože?!" vyjekl jsem. Ihned jsem si vysloužil dva káravé pohledy. „Vždyť jen upadla. Nic to nebylo!"

„Jen upadla?" řekla vyloženě dotčeně ředitelka. „Málem jste prozradil naši totožnost!"

„To né já. To vy." Zamumlal jsem.

„Jaisone! To stačí!" zahřměl otec. „Paní ředitelko, velice se vám omlouvám. Na odškodněnou vám dávám povolení ke školnímu trestu."

„Pfff!" odfrkl jsem si se smíchem.
Ty seš vážně dobrej...
Nejhorší trest, jakej si může princ přát a ještě školní trest. Moc dobře věděl, jak mě m. V. nenávidí. Tohle nebude jen vytírání chodeb jako minule...

„Smím se zeptat?" ozval jsem se.

„Ovšem."

„Těmi třemi zasedáními myslíš všechny, nebo jen ty naše?"

Naše velerada se totiž dělí na dvě skupiny. Světlý a Temný řád. A zasedání se tedy střídají. První týden je Temný řád, pak Světlý a nakonec společný. Na tom bývá největší sranda, protože Světlé a Temné bytosti se mezi sebou nenávidí. Nedokážou se navzájem vystát. A proto je sranda pozorovat mého otce - Temného krále, jak se hádá se Světlým králem, když se chtějí na něčem dohodnout.
A ano. Náš ostrov má dvě královské rodiny. První jsme mi jako zástupci Temného řádu. A pak je tu druhá rodina ze Světlého. Původní královská rodina byla víc komunikativní, než současná, ale při jejich cestě za vyslanci v Evropě se zřítilo jejich letadlo. Celý ostrov zachvátil smutek a panika, kdo bude následníkem. Král a královna měli sice dceru, jenomže ta se ještě válela v plenkách. Nakonec na trůn usedl královnin bratr a jeho manželka, kteří budou vládnout do té doby, dokud princezna nedovrší osmnácti let. Můj otec byl však zásadně proti. Následníkem prý může být pouze přímí potomek krále a královny. Tehdy chtěl nechat celé Světlé království upadnout v zapomnění. Naštěstí se mu to nepovedlo. A princezně už táhne na 15.

„Myslím, že už je vše jasné." Pleskl otec dlaněmi. „Přeji vám hezký zbytek dne, Victorie."

„Vám také, Vaše veličenstvo." Uklonila se ředitelka. Počkal jsem, než král odejde.

„Tak co?" založil jsem si ruce na prsou.

„Co jako?" divila se m. V.

„Ten trest přeci." Povzdechl jsem si.

„Ach, ano." Začala zase přerovnávat ty svoje papíry. „Za normálních okolností bych vám zakázala Výzvu. Ale dnes vaší neukázněnosti využiji." Šibalsky se usmála. „Jak již víte, slečna Whitnerová je jen obyčejný člověk." Začala.
Co s tím má společnýho Elen?
„Už od jejího příjezdu přemítám, jak zjistím, co umí. Potřebuji, aby se zařadila do jednoho z Legů."

„A co s tím mám co společnýho já?" divil jsem se.

„Nechte mě domluvit!" křikla. „ Ve středu budete zvoleni zvony. Budeš Elen dělat Chodce."

„COŽE??!!!" vykřikl jsem.

„Sdílím vaše nadšení, Jaisone." Zasmála se. „Doteď jsem si myslela, že vám na Elen záleží -"

„No právě že jo! Vždyť ji můžu zabít!"

„No tak, Jaisone. Nebuďte melodramatický. Víte moc dobře, že i když se při použití Chodce používají opravdové zbraně, nikdy nikdo neumřel."

„A kolikrát jsme Chodce použily, hmm? Nechci se chvástat, ale moc dobře víte, že jsem jeden z nejlepších!"

„Nepodceňujte tak Elen. Je toho v ní víc, než si myslíte. To vím naprosto jistě. A nemusíte mít obavy, to, že jste byl Chodec, se dozví až po skončení Výzvy."

„A nemůžu radši vytírat chodby? Nebo drhnout záchody??" škemral jsem.

„Ne. Už jsem řekla. Ve středu se utkáte s Elen Whitnerovou v přímém souboji jako Chodec." Řekla nakonec oficiálně.

No to potěš koště. Já té holce nedokážu ublížit! Tohle je můj (její) konec...

Ahojte! Tak je tu ta slibovaná část z pohledu Jaisona. Snad jste ho líp poznali. Co si o něm teda myslíte? Hodnej nebo zlej? Borec nebo nula? Těžko říct... Každopádně! Budu ráda za vaše rady a dotazy dole v komentech... ;p Děkuji také za ty minulé... :D Brzo bude další část - možná z pohledu Stefany. To je na vás. Ptám se tedy: Z pohledu Elen nebo Stefany?? Odpovědi by mi vážně moooc pomohly... o:)

Vaše Elen.. :)

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro