Katie se skláněla nad mrtvolou... No mrtvolou... Jejich tělo se nacházelo kompletně v kapalném stavu... Rozmixované ve vodní nádrži. Vedle zbytku plic plavaly dva nádherné safíry, které ale Katie odmítla Andrewovi vyndat a on sám se do toho štítil sáhnout i naběrákem vedle něj. Takže tam stál jako pecka s levandulově fialovýma vlasama.

Dle jeho názoru vypadala Katie při práci nádherně a zároveň děsivě. Její výrazné lícní kosti se s každým semknutím čelisti prohlubovaly... A pak tam byla ona. Rudovlasá rockerka, která momentálně dost krutě seřvávala jakéhosi pracovníka, který zapl promíchávání vody v nádrži, takže ta kapalná věc byla ještě kapalnější a nechutnější. Ta byla dle jeho názoru naprosto perfektní. Od jejích zubatě sešmikaných vlasů po konec čelistí až po nádherné modré oči.

„Naše oběť byla zcela zjevně zastřelena” Vyrušila Andrewa v přemýšlení Katie, která se napřímila. „Ale chybí tam pozůstatky ledvin...” Než se Andrew stihl zeptat jak to ví a znovu se pokusil zasnít do ladných křivek dívek okolo, když v tom se přihnala doslova a do písmene smršť. Sally zabrzdila se sportovní černou motorkou smykem, třicet centimetrů od Katie a aniž by se jakkoliv obtěžovala pozdravit, pokračovala v jeku na Brandona, který se krčil za ní. Narozdíl od černovlásky měl helmu a ochranné oblečení a ve tváři byl silně zelený.

„Tenhle idiot si spí s hlavou v kávovaru zatímco by měl filtrovat mrtvolu! Zasloužil si seřvat.” Sally byla pěkně škodolibá.

„To mi pověz, obtěžuješ se někdy přijít včas?” Laura měla mladé gothičky plné zuby.

„Měla jsem na práci důležitější věci, než uspokojovat tvůj smysl pro dochvilnost.” Zašklebila se, jako vždy opilá Sally, a vztekle kopla Brandona do holeně.

„Brandone, zatím na to nesahej...” Ozvala se Katie, jako by se nic nedělo a vyhrnula si rukávy. „Potřebuju vytáhnout ty drahokamy dřív, než se do ostatků zapletou úlomky... Navíc je tam někde na dně kulka. Bylo to dost srozumitelné?” Laura stojící naproti blondýnky se zhrozila.

„Katie... Vážně chceš lézt do toho... Hnusu?”

„Ne, chci aby mě někdo nad tím podržel a já mohla dosáhnout na dno. Není to hluboké.” Odpověděla jí a sundala si kabát, což znamenalo, že to myslí opravdu vážně. „Je někdo ochotný?”

Po dvou minutách ticha, které kazily jen zvuky zvracícího Brandona do místnosti vešel muž, který naprosto připomínal ruské zabijáky. Byl vysoký asi jako Katie, což znamenalo dva metry. Blond vlasy po straně vyholené  s delším pruhem uprostřed, který jednu ze zmíněných stran zakrýval. Tvář měl dost ostře řezanou a jeho obličej s přísným výrazem by vzbudil respekt v naprosto každém. Jeho mohutně vypracované tělo bylo napresované do černého trička a hnědé kožené bundy pod boky která spolu s maskáčovými kalhoty a boty na silné podrážce moc neladila.

„Zdravím... Katie, proč si mě sem volala?” Dobře... Respekt vzbudil v každém kromě Katie, která si dál směle vyhrnovala rukávy.

„Tohle je Ragnor Krajewsky, expert na balistiku... Pomůže nám dořešit tenhle případ, protože všechny oběti až na dvě byly zastřelené podle důkazů stejnou zbraní až na tuhle. Nejsem si zatím stoprocentně jistá, ale podle fraktur na lebce soudím, že jí zabila přesná rána mezi oči. ” Katie se trochu pousmála. Milovala když si mohla všechny důkazy složit jako skládanku. A to i v případě, kdy tomu tak bylo doslova. Její oči těkaly po všech ostatních, kteří si drželi značný odstup od nádrže. „Tak podrží mě někdo? Namočím se tam maximálně po boky.” Tahle představa Brandona za ní zjevně úplně dorazila, protože z něj vypadla další palba zvratků.

„A kam si mám stoupnout?” Ragnor si sundal bundu a přešel ke Katie. Ostatky mu sice zjevně dělaly problém, ale ze zvláštního důvodu se to rozhodl udělat. Patoložka  to nechápala.

„Prostě mě zvedni, chyť za nohy a ponoř tam tak, abych dosáhla na dno. Až kopnu, tak mě vytáhni.” Ragnor neměl problém s tím Katie zvednout, ale podstatně zezelenal po tom, co se blondýnka ponořila do nádrže s rozmixovanou mrtvolou. A zjevně všichni kolem něj ovládali stejnou touhu nezvrátit oběd, jako on. Tedy... Až na děsivě vypadající dívku v rudých šatech s korzetem, která chytila Kateinu druhou nohu pro případ, že by mu nějak vyklouzla...

O hodinu později všichni sešli, včetně osprchované a převlečené patoložky na pitevně. Sledovali naprosto nepopsatelný výjev. Scarlett, zjevně pod vlivem omamné látky tančila na stole s už zoufalým Brandonem na nějakou k-popovou písničku z Andrewova mobilu.

„Tohle dělají obvykle?” Ozval se Ragnor, který stál u stěny s naprosto zmateným výrazem.

„Sally, si si jistá že ta tvá protilátka na alergickou reakci funguje naprosto dokonale?” Zamumlala Katie a podívala se na dívku vedle ní. Laura se mezitím zoufale snažila přesvědčit Scarlett aby toho nechala.

„Přiznávám,” prohlásila Sally „Že má nějaký mouchy...”

Konečně... Eh, víc výstižné slovo jsem nenašla... Ze spisovatelského bloku jsem se hned ponořila do dalšího a tak kapitola vznikala pomalu a za velké pomoci mých přátel... No mám předepsaných pár dalších, takže nebojte, že by teď nevycházely... Pokusím se alespoň třikrát do týdne, ale jelikož teď jedu na dovolenou... (A jak všichni asociální milovníci knížek a příjemné normální teploty v oblasti gauče a postele ví... Dovolené jsou zlo)

Za ilustraci neskutečně děkuji a skládám poklonu blackstories31...