4.Dovolená
S mámou jsme dojely domů. Okamžitě jsem přivítala tátu. ,,Ahoj Eliz!" Táta mě objal a mě se z oka vykutálela jedna neposedná slza. ,,Konečně doma." Odešla jsem do pokoje. Noha se docela rychle zahojila. Lehla jsem si do postele a poddala se sladkýmu spánku v mé posteli.
O dva dny později
,,Budíček!!" Zakřičel táta, ale mě se nechtělo z postele. Převalila jsem se v posteli a zavrčela něco na způsob mě se nechce vstávat. Hned nato se dostavil nával ledové vody. Vylítla jsem z postele. ,,Běž!" Nebezpečně jsem to zavrčela. Hned nato jsem vyskočila a skočila tátovi na záda. Táta neměl takovou výdrž a odporoučel se i se mnou na zem. Na poslední chvíli jsem stoupla na nohy. ,,Já tě varovala, to za prvé a za druhé mám nastavený svůj budík a ten má lepší metodu než křik a vodu."Byla jsem nakloněná u jeho ucha a pronesla jsem to hravě s neskrývanou radostí. Vzala jsem kýbl a zbytek obsahu vylila na tatínka. Usmála jsem se a v tu chvíli mi začal hrát budík. Tu písničku zbožňuju. Jmenuje se "Light it up od Majora Lazera (viz média)". Zbožnuju jí. Budík jsem nechala zapnutý a užívala si své vítěztví. Táta vstal ze země a objal mě. ,,No jo prcku, máš talent, ale za půl hodiny už musíme vyrazit tak se sbal." Odešel. Zpod postele jsem vytáhla již sbalený kufr. Ze skříně jsem vytáhla světle modrý tílko a k tomu tmavě modrý šortky. Začátek srpna, největší vedra. Jo jedeme na dovolenou do Itálie k moři. Vešla jsem do sprchy a nechala na sebe dopadat horké kapky. Pálily mě na kůži ale nevadilo mi to. Naopak, bylo to příjemné. Když jsem vylezla ze sprchy, nandala jsem si oblečení a rozčesala své dlouhé vlasy. Ještě jsem je vyfénovala a byla jsem připravená. Sešla jsem dolů a rychle snědla snídani. Když jsem dojedla, přišla máma s tátou a autem jsme vyrazily na letiště.
Když jsme doletěly ovál mě teplý vítr a zacuchal mi vlasy. Upravila jsem si sponku a vydaly jsme se do hotelu. Všichni jsme sem jely hlavně kvůli moři. Bylo odpoledne. Tak půl druhý. Došli jsme do hotelu u pláže. Máma s tátou zařídily pokoj. Já čekala v hale. Přišel ke mě kluk asi o rok starší. Řekl na mě něco neznámou řečí. Vykulila jsem oči. ,,Jojo úplně vím co říkáš." On si nade mnou pokroutil hlavou. ,,Ahoj, neznáme se odněkud? Nejmenuješ se Elizabeth." Zašklebila jsem se nad svým jménem a výhružně mu řekla. ,,Pokud se chceš dožít zítřka už mi tak nikdy neříkej." O krok couvl a zvedl ruce nad hlavu. ,,Jojo, dobrý, nechci mít problém, ale co si budem namlouvat, někdo jako ty mě nepřepere." Zasmála jsem se. ,,Hele, já bych tě přeprala kdykoliv." Usmála jsem se úsměvem já nic, já andílek. ,,Tak za hodinu tady na pláži." ,,Tak jo, domluveno." Odešel. Usmála jsem se a zamávala mu na pozdrav.
Chvíli po jeho odchodu přišli rodiče. ,,S kým si to mluvila?" ,,Nevím, ale za hodinu bude ležet na pláži na zemi." Usmála jsem se a šli jsme na pokoj. Měli jsme 27. Vybalila jsem si a pak koukla na hodiny. Už půjdu ven. Oblíkla jsem si plavky a na to šortky a tričko. Vyšla jsem ven a procházela se po pláži. Rozpustila jsem si vlasy a gumičku si dala na ruku. Vítr mi čechral vlasy. Někdo mi poklepal na rameno. ,,Elizabeth tak co nerozmyslela jsi si to." Vyskočila jsem na nohy. ,,Jak jsi mi to řekl?!?" Zasmál se. ,,A jak se jmenuješ ty?" ,,Jsem Eddie." ,,Tak jo Eddíku, jdeme na to." On se rozzuřeně a otočil a já vyprskla smíchy. Svalila jsem se na písek. On na mě udiveně koukal. Zvedla jsem se a svázala si vlasy do copu. ,,Dáme kompromis, ty mi neřekneš Elizabeth a já tobě Eddíku, domluveno." Napřáhla jsem ruku. On mi jí stisk. Měl pevný stisk. Došli jsme na písek dál od lidí. Kousek od nás stály nějací jeho kamarádi. ,,Do toho Eddie!!" Super. Postavila jsem se do základního postoje a on zaútočil. Spadla jsem, ale hnedka jsem se vyšvihla do stoje. Chtěl mi dát skosku, ale já jí ustála. Začal boj a musím uznat byl dobrý. Skoro jsem nestíhala. Nakonec jsem ho dostala k zemi. ,,Jojojojo!! Vyhrála jsem!!!" Skákala jsem jak blázen. Ti jeho kamarádi za mnou přišli. ,,Jsi dobrá, co cvičíš?" ,,Já nic a nejsem dobrá, já jsem lepší!!" Znova jsem si zaskákala. Eddie se zvedl ze země. ,,Dobrý boj Eliza... oou. Sorry." ,,Říkej mi jen Eliz." Usmála jsem se a potřásla jsem si s ním rukou. ,,Taky si říkám že to byl dobrý boj. Ty cvičíš karate, nepletu se?" ,,Jo jak si to poznala? A co vlastně cvičíš ty?" ,,Jak jsem to poznala, to ti neprozradím a jinak asi tak všechno možný." Usmála jsem se. ,,A odkud že se to známe?" ,,Jo, chodíme do stejný školy, ale já jsem o třídu níž." Usmála jsem se. ,,Zdáš se mi sympatická, nechceš se mnou chodit." ,,No, já, no. Já ráda bych ale..." ,,Pořádně to promysli, za chvíli odjíždím, ve škole si tě odchytím a zeptám se tě. Snad mě tvá odpověď potěší." Přitáhl si mě do polibku. ,,Miluju tě." Odlepil se ode mě a utekl. Koukala jsem za ním a nevěděla co udělat.
O tři dny později
,,Mamí, slíbila si mi že do tý vody půjdeš. Zítra odjíždíme nóták." Máma se věnovala opalování. Vzala jsem kýbl a vylila na mámu vodu. Máma vyskočila z lehátka a já se rozběhla po pláži. Máma mě ale za chvíli chytila. Vzala mě a hodila mě do vody. Spadla jsem do mělký vody stylem placka. Zvedla jsem se. Měla jsem obličej od písku. Chtěla jsem si ho umýt ale máma mě chytila a strčila mě do vody. ,,Notak braň se." Začala na mě stříkat vodu. Umyla jsem si obličej. Vyhoupla jsem se na nohy a odrazila mámin útok. Odrážela jsem její útoky a snažila se i zasazovat, ale máma taky jakýkoliv můj pokus odrazila. Nakonec jí táta zezadu nečekaně strčil. Máma spadla na mě a obě dvě jsme skončily ve vodě. Stihla jsem nabrat kyslík. Pod vodou jsem byla schopná vydržet dvě minuty. Máma se ze mě rychle zvedla. ,,Nedusíš se?" Vytáhla mě z vody. ,,To je dobrý." ,,Jsem vítěz!!" Táta skákal dokola. Máma se na mě koukla pohledem alá srazíme ho k zemi a já přikývla. Vrhly jsme se na tátu a ten za chvíli ležel v písku. Začala jsem poskakovat, ale máma mě srazila k zemi a začala se radovat sama." Začaly jsme se prát.
Po dvou hodinách sedíme všichni tři v písku. To řádění nás unavilo. Už jsme měly skoro sbaleno, teda já nevybalovala, je jsem si vytáhla to co jsem potřebovala. Šli jsme spát.
Další den dopoledne jsme nasedly na letadlo a odlítly domů, na zbytek dne jsem měla v plánu se zavřít do pokoje a nebo jít ven.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro