Když jsem se vzbudila, vstala jsem z postele. Hodila jsem na sebe sportovní legíny a bílé tričko s nápisem "I am redard, I know it" Zasmála jsem se. To triko by mě dříve perfektně vystihovalo, ale teď? Vykašlala je se nad přemýšlením o nápisu u trika a šla jsem se vysprchovat. Když jsem se dosprchovala požádala jsem Jarvise, ať vzbudí Jasona. Jarvis mi ale odvětil, že je dávno vzhůru a v kuchyni. Ještě k tomu dodal, že je deset ráno. No prostě perfektní doba na vstávání. Šla jsem dolu do kuchyně, přičemž mě Jarvis kontroloval, zda jdu správně. Už jsem jen pětkrát špatně zabočila. Nečekaně poprvé bylo, když jsem vyšla z pokoje a vydala jsem se na opačnou stranu. Jarvis je perfektní.

Když jsem došla do kuchyně, Jason tam stál a hádal se s Endym. Schovala jsem se za roh a poslouchala je. ,,Neměl by jsi jí chránit, radši odejdi." ,,Mám to nařízený, to za prvý a za druhý, já s ní ten čas chci trávit. A nehlídám jí proto, protože by byla neschopná, naopak, S.H.I.E.L.Du vadí to, že jí nemůže mít na očích, protože je hodně mocná tak mě za ní poslaly. A já zjistil, že trávit s ní můj volný čas je nejlepší. Stejně jsem nevěděl co dělat." Endy mě naštval, že se ode mě snažil Jasona odehnat, ale šla jsem zasáhnout. Vešla jsem do kuchyně. ,,Endy! O co se snažíš, já sama si s určím, kdo se mnou bude a kdo ne, a ty by jsi mi do toho neměl kecat. Nemáš na to právo, a ani důvod." Endy se o krok přiblížil. ,,Ale brzo ti budu rozkazovat, a nic s nim neuděláš, spíš nebudeš chtít, a ani moct." Odstrčila jsme ho dál. ,,Ty se mi snažíš vyhrožovat? Tebe bych jen tak neposlechla. Pokud to není mise, nikdo mi nebude rozkazovat a ty nejsi vyjímka." Odešel. Jason si mě podezíravě změřil. ,,Jak dlouho jsi nás poslouchala?" ,,Nic nevím, šla jsem si dělat snídani, a slyšela jsem vás hádat se, tak jsem zasáhla. Jo a na dnešek mám plán co budeme dělat, tak se připrav, za deset minut počkej na chvíli." ,,Jarvisi? Je tady nějaká tělocvična?" ,,Ano." ,,Děkuji ti." ,,Takže za patnáct minut v té tělocvičně, sportovně oblečený, jasně?" Jason kývl a mrkl na mě. ,,Takže za patnáct minut." Odešel. Zakývala jsem si nad jeho chováním hlavou a udělala si snídani.

O patnáct minut později
,,Zase jdete špatně." Rozběhla jsem se opačným směrem a v zatáčce vrazila do Endyho. Padla jsem na záda. On se zvedl ve stejnou chvíli jako já. ,,Promiň." Chtěla jsme běžet dál, ale on mě chytil za rameno a zastavil mě tak. ,,Kampak tak rychle běžíš?" ,,Do posilovny, co chceš?" ,,Aby jsi trávila nějaký čas se mnou." Zvážněl a přiblížil se ke mě. Couvla jsem. Nesmím si nikoho připustit k tělu. ,,A proč bych měla?" ,,Chci ti něco důležitého říct a nepočká to, co takhle, kdyby jsme si my dva zítra zajely na výlet." ,,Hele, bude to muset počkat, mám jeden úkol, a jen jak ho splním si udělám den volna, abych s tebou mohla někam jet, ujednáno?" Kývl a podal mi ruku. Potřásli jsme si, čímž jsme zpečetily dohodu.

Doběhla jsem do tělocvičny, kde už čekal Jason. ,,Kde jsi se zpozdila?" ,, Promiň, ty chodby jsou úplný bludiště, bez Jarvise bych tady nebyla ani za dvě hodiny. Asi bych pak jak navigaci potřebovala tebe." ,,No a proč si chtěla být tady?" ,,Máš schopnosti?" ,,Jasně že jo, ale neumím je pořádně ovládat, kdybych to uměl, tak bych mohl být jako ty. Avenger." ,,Jo, to je dobře, já jsem se totiž rozhodla, že bych s tebou mohla trénovat. Naučila bych tě ovládat tvou moc. Poté by jsem mohla apelovat na Furyho, a on by z tebe udělal jednoho z nás." ,,Máme hodně práce?" ,,Jasně že jo, chceš nejdřív zkusit kouzla, nebo boj rukama?" ,,Chtěl bych se nejdřív pořádně naučit kouzla." ,,Dobře. Budeme cvičit kouzla, ale občas si dáme i boj." ,,Tak sedni si do tureckého sedu a narovnej se." Udělal to. Začala jsem chodit kolem něj. ,,Zkus uvolnit svou moc, ať zjistíš jak jsi mocný." Zavřel oči a pomalu se uvolňoval, ale pořád byl napjatý. ,,Jsi pořád ztuhlý, uvolni se ještě víc." Pořád mu to nešlo. I tak byl docela mocný. Sice ne tolik jako já, ale daleko k tomu neměl. ,,Dobrý. Stoupni si a natáhni ruce kolmo k tělu." Udělal přesně jak jsem řekla. Zkus svou moc uvolnit z těch rukou. Z rukou mu vyšlehly modré plameny. Nečekala jsem to, vypískla jsem a uskočila jsem. On se lekl a plameny zmizely. ,,Tak jo, to by šlo zkus si představit, že je před tebou bariéra. A že jí držíš." Pomalu se kolem něj tvořila bariéra. Asi potají cvičil. A s magií to umí, ale neznal kouzla. ,,Ty jsi doma tajně cvičil, takhle to začátečníci nemají." ,,Jen jsem se snažil uvolňovat svojí magii a zároveň jí přitom ovládat." Usmála jsem se. ,,Bude to lehčí než jsem myslela, magii totiž ovládáš nádherně, jen tě naučíme nějaký kouzla. Přešla jsem za něj a začala ho učit, správné držení těla, pak je kouzlo silnější.

Z pohledu Jasona
Už jsem většinu uměl, ale bál jsem se reakce S.H.I.E.L.Du, nevěděli o mé moci. To ještě bude hodně těžký, ale ona to zvládne. To že jí mám hlídat jsem si vymyslel sám a agenti, to byly mí kámoši. Domluvily to. Chci s ní strávit co nejvíc času. Tohle je skvělá příležitost. A taky jí chci hlídat kvůli Endymu. Něco tají. Uvolnil jsem se a začal jsem poslouchat Eliz. Dávala mi rady, jak správně stát... Docela mě to zajímalo.

O týden později
,,Za ten týden jsme udělaly moc pokroků, jsem na tebe pyšná, kouzlíš skoro stejně dobře jak já. Tak dneska by jsme začaly s bojem rukama. Můžeš do toho i mírně zapojit magii." Usmála se na mě. Zdá se mi to, nebo se jí líbím. To se mi asi zdá, jelikož se mi líbí. Chci s ní trávit hodně času, v její přítomnosti jsem uvolněný, a veselý. Dokáže mě rozesmát, ale zároveň jsem se od ní hodně naučil.

Začaly jsme boj. Chtěla ozkoušet, jak na tom jsem. Jsem agent, bojový techniky znám a bojovat umím perfektně. Daly jsme se do boje. Parkrát jsem klopítl, byla vážně perfektní. Hnedka jsem odhadl její taktiku. Snaží se využít malost, pružnost a trošku se opírá o kouzla. Za chvíli sem jí dostal k zemi. ,,Aaggrrhh, ty si perfektní, za Furym půjdeme dneska, za půl hodiny před budovou." Zaúkolovala mě a odešla. Byl jsem smutný, už s ní nebudu cvičit. Budeme se spolu vlastně vídat?