Chào các bạn! Vì nhiều lý do từ nay Truyen2U chính thức đổi tên là Truyen247.Pro. Mong các bạn tiếp tục ủng hộ truy cập tên miền mới này nhé! Mãi yêu... ♥

13.Tanečnice

Došly jsme k limuzíně. Koukla jsem dovnitř. Tony si sedl za volant. ,,Tony, umíš řídit?" ,,Jasně." Na rtech mu pohrával úsměv a mě popadl blbý pocit. V tu chvíli se limuzína se zaskřípěním gum rozjela a zastavila o nejbližší lampu. A já se nestačila připoutat. Skončila jsem připláclá na sedadle přede mnou. Rychle jsem se připoutala. Ještě dvakrát vyboural lampu, pak vodní hydrant... Celá cesta byla styl brzda plyn, no ty jo. Takovou cestu jsem ještě nikdy nezažila. Když jsme vystoupily klimbalo to se mnou, jak s tím autem za jízdy. No upřímně, tohle už nikdy nechci zažít. Došla jsem k vysmátému Tonymu. ,,Ty jsi si šlehl?" Jen kývl hlavou a v ruce měl ruličku. ,,Chceš taky?" ,,Ne děkují, papírky neberu." ,,Noták, prosím, moc tě prosím." ,,Nedávej to ke mě." Odešla jsem od něj a od kusu čoudícího papírku dál. Když jsem se ohlídla, bral si to Endy. Nadechl se a vydechl kouř. Musela jsem se otočit. Při tom pohledu se mi dělalo blbě. Něčí těžká ruka mi dopadla na rameno. ,,Jsi v pohodě." Otočila jsem se a opřela jsem se zády o zeď. ,,Jo, jen jsem zažila tu nejkostrbatější cestu limuzínou, jelikož řídil Tony. Nevím jestli takhle řídí pořád nebo jen když si šlehne, šlehl si už před cestou a navíc už jen z pohledu na ten kouř, a na to jak to vdechují je mi blbě, ale jinak je mi fajn." Koukala jsem do země. Steve mi zvedl hlavu. ,,Já se ti za všechno z minulosti omlouvám, vím že si to měla těžký..." Nenechala jsem ho domluvit. ,,Tohle řekni někomu, kdo to slyšet potřebuje. Odpustila jsem vám všem, když jsem včera nastoupila do S.H.I.E.L.D.U." Odešla jsem od něj o kus dál. Odešel dovnitř, ale já asi zůstanu venku. Dovnitř se mi nechce. ,,Ahoj krásko, co děláš sama venku?" Z obou stran se ke mě postavily dva kluci mého věku. ,,No coby stojím ne?" ,,Nemusíš být hnedka kousavá, vždyť mi ti nic neudělaly." ,,Nojo, sorry, je toho na mě poslední dobou hodně a ještě musím jít sem." ,,Pojď s námi dovnitř." ,,Už letim."

Zvedla jsem poraženecky ruce a cupitala s nimi. Vešli jsme dovnitř. Čekala jsem, že mě do nosu uhodí kouř, ale bylo to tady hezký. Měly tady nabělalý kouř, který voněl po vanilce, blikaly tady světla a hrály tady moderní písničky. Zrovna začala hrát Freaks od Timmy Trumpet. ,,Jůů, tu zbožňuji." Oba dva mě vzali do pole a začaly jsme tančit. Vlnila jsem se do rytmu. Všichni jsme hopsaly, ale za chvíli jsem zapojila gymnastický prvky a začala se bavit. Člověk nemusí nutně brát drogy, aby se začal bavit. Chodila jsem do roztleskávaček a na moderní tance. Chodila jsem tam tři roky tajně. Nechtěla jsem, aby to máma věděla. Fakt mi to šlo. A nyní se to ve mě probralo a já začala předvádět skvělý taneční kreace. Kolem mě se utvořil kruh a všichni začaly tleskat. Skončila písnička a začala hrát GDFR flo rida (viz média). Na tu jsme nacvičila skvělý tanec, který mi utkvěl v paměti. Začala jsem tančit. Všichni na mě pískaly a povykovaly. Tanec byl rychlejší, ale stíhala jsem to. Ani jednou jsem se nezasekla. Byla jsem prostě talent. Když písnička skončila, do pole vstoupil kluk, který vypadal nádherně(viz obrázek). Už od pohledu se mi líbil. ,,Hezký tanec kočko, ale nejsi jediná. Pusť to!" Začala hrat skladba Do the right thing- Scooter. Ta písnička je boží, stejně jako on. Když dotančil s úsměvem na mě koukl. ,,Já se tak snadno rozhodit nenechám. Máte tam..." chvíli jsem se zamyslela, který tanec je tak boží, že ho porazím na plný čáře. Jsem docela soutěživá, co se týče tančení. A pak mě to napadlo. ,,Major lazer light it up?" Odpovědí mi byly první tóny. ,,Uhni z cesty." Usmála jsem se a rozjela tanec. Bylo na co se dívat. Měla jsem skvělý taneční schopnosti a hodlala jsem je zapojit. Nechala jsem se unést tancem. Když jsem skončila, roznesl se místností hromadný potlesk a výskání. ,,Tak jsi mě dostala, tak dobrý nejsem. Znáš Lush live od Zara larsson?" ,,I tanec umím." ,,Já taky, dáme duet." Zeptal se hlubším hlasem a o krok se přiblížil. ,,Jasně" Hned nato začala hrát písnička. Vedl mě, a já se nechala vést. Předvedly jsme i nejtěžší kousek, který teda málem zkazil, ale já to vyvážila a povedlo se to. Když to skončilo, strhl se potlesk. Plácla jsem si s ním. ,,Chtěl bych se provětrat, jdeš se mnou?" ,,Jasně."

Kývla jsem a vyrazily jsme ven. Venku jsem si sedla na lavičku. Nandala jsem si boty, který jsem mimochodem před tancem sundala. V botách, ve kterých nesejdu schody, asi moc nezatančím. ,,Šlo ti to, a na videích ze školy jsi vypadala úžasně, ale o prázdninách si zmizela, ale pak si se se smrtí tvé matky vrátila a se smrtí otce jsi zmizela. Můžu se optat, jak se to stalo?" ,,No, to je na dlouhý vyprávění, ale nechce se mi o tom mluvit." Z oka mi vypadla slza. Odvrátila jsem obličej a otočila hlavu, aby to neviděl. On si ke mě přisedl a natočil mi hlavu tak, aby mi koukal do očí. Chtěla jsem se uzavřít do sebe a chovat se chladně, ale on mě objal. Nebránila jsem se. Bylo to příjemné, ale najednou se za ním objevily ti dva, co mě odvedly dovnitř. ,,Ty už sis s kočičkou užil a nebo ti máme pomoct." Cítila jsem jak se napnul. Smály se a bylo vidět, že si pořádně šlehly. On si stoupl. ,,Nechte nás na pokoji." Jeden z jich mu ale vrazil pěstí, až spadl na zem. Sundala jsem si boty a došla těsně před ně. ,,Okamžitě odejděte, jinak to dobře nedopadne." ,,Ale kočičce narostly drápky. Co nám asi můžeš udělat." Chytil mě za zápěstí a druhou ruku  na zadek. Dovolil si moc. Kopla jsem ho kolenem do rozkroku a uštědřila mu ránu pěstí. Uhnula jsem se ráně druhého a udeřila ho do břicha. Spadl k zemi. ,,Kdyby jste alespoň nebyly takový padavky, ulovily by jste něco a páánové, dva na holku je přesila." Nazula jsem si boty, vzala mého kamaráda za ruku a odešli jsme. Teda, on za mnou klopítal, ale já věděla kam musím jít.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro