Když jsem se probudila, do obličeje mi svítilo sluníčko. ,,Kdo roztáhl?" Převalila jsem se na druhý bok a zakryla si oči. ,,Chcete mít zataženo?" Jarvis. ,,Byl bys hodný." Fakt se v pokoji rozhostila tma. ,,Dík." Zůstala jsem ležet a odpočívala. Z postele mě ale začala vyhánět potřeba na záchod. ,,Jarvisi, kde je nejbližší záchod?" Dveře ve vašem pokoji. Zasekla jsem se a rozhlídla jsem se po pokoji a vážně, byly tady dveře. Vyskočila jsem z postele. Když jsem došla do koupelny, začala jsem hledat vypínač na světlo. ,,Kde to je?" ,,A co hledáte." ,,Vypínač." ,,Dvakrát tleskněte." ,,To je blbost." I přesto jsem to zkusila. Dvakrát jsem tleskla a ono se fakt rozsvítilo. ,,Tak to je boží." Zkusila jsem zase dvakrát tlesknout a ono se zhaslo. Klidně bych si hrála dál, ale můj močák si nedal pokoj. Potom jsem se koukla do zrcadla. Pořád jsem měla vlasy dlouhý po kolena a kabát. Došla jsem do pokoje. Začala jsem poslepu hmatat na zdi. Dávala jsem pozor, abych se nepropadla. ,,Kde je ten vypínač." Zavrčela jsem si pro sebe. Nemohla jsem ho najít. ,,Znova si zatleskejte." Dvakrát jsem tleskla. ,,Budiš světlo!" Zvedla jsem ruce a ono se rozsvítilo. ,,Tak jo, baví mě rozsvicet a zhasínat." Prohlídla jsem si pokoj. Došla jsem ke skříni. Otevřela jsem obrovitánskou skříň. Vykoukly na mě šaty, trička i trika, tepláky, legíny, džíny... Vykulila jsem oči. ,,To je boží, ale já fakt nevím co na sebe. Jarvisi, nevíš co je dneska v plánu?" ,,Dnes by jste se měla seznámit s ostatními členy Avengers." ,,A za jak dlouho." ,,Polovina vaší skupinky už si s nimi povídá." ,,A kolik je hodin." ,,Půl devátý." ,,Díky." No kdo si může popovídat jako já. Jarvis je perfektní. Vybrala jsem si džínový šortky, tmavě modrý barvy, do půli stehen a k tomu jsem vybrala modrý tílko, stejně modrý jako moje oči. Vlasy jsem si nechala po pas. Zalezla jsem do sprchy, zamkla dveře a pustila na sebe vodu. Když na mě dopadala teplá voda, pořádně jsem si umyla hlavu a pak si napustila vanu. Voda mohla mít čirou barvu s nádechem jiný. Dala jsem si tam nádech do modrý vody. Pořádně jsem se namydlila a ten sprchový gel fakt hezky voní. Když jsem se umyla a s velkým sklamáním opustila teplou vodu, usušila jsem se a oblíkla jsem se. Vypustila jsem vodu a zaskuhrala. Nejraději bych se tam válela déle. Vyfénovala a učesala jsem si vlasy. Vyšla jsem z pokoje. ,,Jarvisi, kde jsou ostatní?" ,,V obyváku, chtěla by jste navádět." ,,Nejdřív bych se podívala do kuchyně." ,,Kuchyň je hned vedle." ,,Tak naváděj." Rozešla jsem se doprava. ,,Jdete blbým směrem, nejdřív se otočte o 180° stupňů..."

Došla jsem před dveře obyváku a slyšela jsem hlasy. Potichu jsem na škvíru otevřela a nakoukla jsem dovnitř. Nikdo si mě nevšiml. Potichu jsem vešla a odebrala se do kuchyně. Tam mě vylekala Stephany. ,,Stephany? Tobě není vedro?" Stephany(viz obrázek) se otočila mým směrem. ,,A není tobě spíš zima?" Záporně jsem zakroutila hlavou. Uhla jsem jí z cesty a nechala jí projít do obyváku. Koukla jsem do lednice. Vzala jsem čokoládový křupínky a mléko. Křupínky jsem dala do misky... Sedla jsem si se lžičkou ke stolu. Celou dobu poslouchám nezáživnou konverzaci z obyváku. Seznamují se. No jasně, ale já na tohle nejsem. Když jsem dojedla, misku jsem dala do myčky. Šla jsem obyvákem. Chtěla jsem projít do pokoje, ale zastavily mě. ,,Ahoj Eliz, pojď si k nám sednout. Musíme se o sobě dozvědět víc." Nasadila jsem můj hraný úsměv a přisedla si. Začaly se o mě zajímat. Na většinu osobních věcí jsem neodpověděla. K ostatním jsem se chovala chladně. Endy nevypadal nadšeně. Taky jsme se dnes měly rozdělit. Někdo zůstane tady a někdo bude bydlet u S.H.I.E.L.Du. Mě to bylo jedno. Stephany se dala do skupiny s Bethany a Arthurem. K nim se slovně prorval i Leo, teda on a Stephany se budou střídat. Společně občas budou tady, ale většinu času stráví taky na základně S.H.I.E.L.Du. Já a Endy máme nejvíc zkušeností a jde nám to. Endy a Leo byly prý nejlepší v likvidovaní agentů. Já se zase osvědčila v boji s Avengers. No nevím, já a  dobrá, blbost. Já a Endy zůstáváme tady. ,,No tak jo, má někdo nějaký námitky?" Nikdo se neozval. ,,Stále se budete stýkat, jen budete bydlet jinde..."

Večer jsme se loučily. Usmívala jsem se, ale jaksi my to docela ani nevadilo. ,,Tak co podniknem?" Endy na mě pohlídl, celý nedočkavý, co mu odpovím. ,,Dělej si co chceš, ale já jdu odpočívat." Do chodby vtrhl Tony. ,,Za třicet minut vyrážíme na oslavu, tak šup převlíknout." ,,No já nevím jak ty, ale já se jdu převlíknout." Došla jsem do pokoje. ,,Sakra, jarvisi?" ,,Ano slečno" ,,Prosím tě, oslovuj mě Eliz a tykej my a za druhé, jak bych se měla oblíknout na dnešní oslavu?" ,,Nějaký plesový šaty." ,,No díky, tak já to nějak zkusím." Nakonec mám tmavě modrý plesový šaty. Oči mám stejného odstínu. Vlasy mám černý, ale ne po pas, ale po ramena. Šla jsem před zrcadlo. Nanesla jsem si řasenku, lesk na rty a tužkou jsem si jemně zvýraznila linky. V obličeji jsem byla bledule. Bála jsem se, že vypadám jak zombie, ale opravit jsem to nestihla. ,,Už by jste měla jít dolů, limuzína čeká." Sbalila jsem z postele černé psaníčko a letěla dolů. No upřímně, v podpatkách se blbě běhá a kort po schodech. Podlomila se mi noha a já spadla rovnou Endymu do náruče. ,,Ahoj." Hodil po mě okouzlujícím úsměvem. Pustil mě na zem. ,,Moc ti děkuji za oporu. Nedopadlo by to dobře."