5.Unešená
Ráno jsem se vyštrachala z postele a vzala si na sebe krátký šortky a tílko. Po snídani si půjdu zaběhat. Udělala jsem si snídani a snědla jí. Vyběhla jsem, běžela jsem lesní cestou do parku. Lesní cesta byla krásné místo. Běžela jsem lesem a zaposlouchala se do zpěvu ptáků. Nedávala jsem pozor na cestu, zakopla o kmen a svezla se po zemi. Zvedla jsem se a oprášila jsem se. Vypadala jsem v pohodě a ani mě nic nebolelo. Dopadla jsem dobře. Doběhla jsem do parku. Všude bylo plno dětí. Šla jsem dál. Kousek od parku byl lesík, kde nikdo většinou nebyl. Sedla jsem si na lavičku, kam svítilo slunce. Zasnila jsem se do zpěvu ptáků, který občas narušil to nádherný ticho. Nevím jak dlouho jsem tam odpočívala, ale slunce začalo zapadat. Vstala jsem a koukla se na mobil. Šest. No a já nikomu neřekla, kde jsem. Rozešla jsem se zpátky domů s úmyslem sem ještě někdy zajít. Procházela jsem parkem, kde se seskupovaly skupinky dospívajících. ,,Ahoj!!" Uslyšela jsem ještě neznámý hlas. Otočila jsem se a stál tam Eddie. ,,Ahoj Eliz, nechceš si s námi popovídat." Pokynul hlavou ke skupince jeho kamarádů, přičemž, každý u sebe měl nějakou holku. ,,Copak, nechceš tam být sám." Kývl hlavou a chtěl mě odvést. ,,Počkej." Vzala jsem mobil a napsala mámě SMS.
Ahoj, jsem venku, jsem v pořádku, ale ještě se zdržím. Papa ;-)
Obratem mi přišla odpověď.
Jj, ale do desíti doma a papa:-)
Mobil jsem schovala do kapsy a šla s nim ke skupince ostatních. Byl tam se čtyřmi kamarády.
Ten první byl stejně vysoký jak on, černý vlasy a pronikavě hnědý oči. Vedle něj se culila blondýna o hlavu menší. Vlasy měla po ramena. Na sobě měla krátký tričko a sukni.
Druhý byl o půl hlavy nižší, měl blonďatý vlasy skoro do mikáda. Na sobě měl jen sportovní tričko a šortky. Vedle něj stála hnědovláska, byla stejně vysoká, vlasy měla v mikádu. Na sobě měla taky sukni a tílko.
Třetí měl černý vlasy krátce sestřižený. Modrý oči a na sobě taky šortky a tričko. U něj se motala zrzka, která nebyla jako dvě předchozí úplně pohublá. Vlasy měla krátký.
Čtvrtý se tulil k brunetce, která byla taky pohublá. Byla sportovně oblečená, vlasy měla po pas.
Eddie byl o kousek vyžší jak já. Vlasy měl černý, oči zelený. Docela krásná kombinace.
Povídali si mezi sebou a nás holek si nevšímaly. Rozhodla jsem se odejít, ale nemohla jsem. Jeho ruka byla omotaná kolem mích ramen. Nechtěla jsem vzbuzovat pozornost, tak jsem se radši moc nehýbala. Pak se jejich řeč přesunula k nám. Holky se smály všemu co řekly, až na brunetku, která byla sama sebou a normálně s nimi mluvila. Jejich pohledy se přesunuly na mě. ,,Máš krásnou kočičku, kolik jí platíš, taky bych chtěl." Zamračila jsem se. ,,Jediný, čeho by ses v nejbližší době mohl ode mě dočkat je nakládačka za to na co myslíš." Ostatní po mě hodily obdivnými pohledy. ,,Nojono, kdo se umí prát, ten se bát nemusí." Eddie se mě zastal. ,,Tvoje kočička má drápky." ,,A taky jméno." Obořila jsem se. Jeho přezdívka mi vadila. On se zasmál a přešel ke mě. Odstrčil Eddiho a chtěl mě políbit. Uhnula jsem hlavou a dala mu kolenem. Když se chytil za postižené místo, skopla jsem ho na zem. ,,Patří ti to." To jsem si nemohla odpustit. Všichni krok ucouvli. Na mě nikdo sahat nebude. Otočila jsem se a odešla. Došla jsem domů v půl devatý. Dala jsem si večeři a zalehla do postele.
Ráno jsem vstala a došla dolů. Máma se na mě usmála a sedla si ke stolu. Poklepala na židli. Kývla jsem a udělala jsem si snídani. Sedla jsem si. ,,O čem jsi se mnou chtěla mluvit?" ,,Kde jsi včera byla, a proč jsi nám nedala vědět, že někam vyrazíš?" Koukla jsem pohledem do země. ,,Chtěla jsem si jen zaběhat. Počítala jsem s tím že se do hodiny vrátím, ale když jsem si sedla na lavičku u toho ticha, jednoduše jsem usnula." Usmála jsem se. Máma to vzala. Trošku mě postrašila, ať se to už nestane. Další den jsem vstala jako včera a po snídani jsem vyrazila s mobilem v kapse a se sluchátky v uších do parku. Ve sluchátku mi začala hrát Nightcore any other way (viz média). Běžela jsem do parku. Když jsem doběhla, došla jsem k pramenu, který tam tekl a napila jsem se. Voda byla studená a krásně osvěžila. Sedla jsem si na sluníčko, dneska ve vylidněném parku a vyhřívala se. Ani jsem se nenadála a na nose mi přistál kapesník. Zadržela jsem dech a podklouzla mu. Vyšvihla jsem se do stoje a otočila se. Byly tady agenti, stejní, jako byly v S.H.I.E.L.Du, když mě postřelily. Začala jsem se bránit. Obklíčily mě. Bylo jich tady pět. Za chvíli mě dostaly na zem. Na nose mi přistál ten kapesník a já upadla do říše snů.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro