Když všichni odešli a zbyly jsme s Calië samy.

,,Teď už ji chápu líp," řekla jsem.

,,Já taky," pokývala hlavou Calië. ,,Netušila jsem že by Meldon po ní chtěl něco takového. Neznám ho moc dobře ale..."

,,Rozumím ti," odmlčela jsem se. ,,Pojď, uklidíme to tu trochu. Já pak budu muset zase běžet a nechám tě tu samotnou."

Přikývla na souhlas a začala rovnat nádobky s mastičkami. Já jsem šla sklidit obvazy.

Jakmile jsme douklízely, rozloučily jsme se a já se vydala k našemu srubu. Chtěla jsem vyprat prádlo a trochu se přichystat na slavnost.

Slavnost se každoročně koná na rozloučení se s létem a přivítání podzimu.

První je menší hostina z posledních letních plodů, po hostině následují po zbytek večera tance a zábava. K této slavnosti náleží tradice lesních elfů. Ráno se mladíci vydávají do lesa nasbírat kytici jednoho druhu květin. Během každého tance musí jednu květinu zaplést dívce, se kterou tančí, do vlasů. Na konci oslav dívky odcházejí domů s korunou z květů. Princ má tradičně bílé kopretiny, které se v celém lese nejhůře shánějí.

Vrátila jsem se od řeky s vypraným prádlem a pověsila ho. Přešla jsem do svého pokoje a začala si vybírat šaty. Nemám jich moc ale než vyberete ty vhodné chvilku to potrvá. Navíc pak přijde moje nejlepší kamarádka Nal. Chce abychom si ještě s Lanieth navzájem upravily vlasy. Většinu času se chová jako malá ztřeštěná holka.

Někdo zaklepal na otevřené dveře a pak do pokoje nakoukla teta.

,,Můžu?" zeptala se a potutelně se usmívala.

,,Jasně," usmála jsem se nazpátek. ,,Zrovna vybírám šaty."

,,S tím ti možná trochu pomohu," nepřestávala se usmívat. Něco svírala za zády.

,,Přemýšlela jsem nad tím už minulý rok ale když jste se s Nal rozhodly se sladit, nechala jsem to na letošní slavnost."

Podala mi kus látky, už na dotek jemné a lehké. Opatrně jsem ji rozbalila a koukala na krásné šaty barvy právě vycházejícího slunce. Ohromeně jsem vydechla a s otevřenou pusou si je prohlížela. Jednoduché a elegantní. Ramena zakrývaly krátké volánky, véčkový výstřih sice nebyl nijak skandální ale nebyl ani malý a lehká krásně vzdušná sukně až na zem. Celé to bylo ušito ze stejné látky.

Radostně jsem tetu objala.

,,Ani nevím jak bych ti mohla poděkovat, jsou nádherné."

,,Děkovat mi nemusíš, já jsem ráda že vás tři mám," usmála se a pohladila mě po vlasech. Pak odešla abych si je mohla vyzkoušet. Byly až neuvěřitelně lehké. Zkusila jsem pár tanečních kroků, sukně se krásně točila a vlnila okolo nohou.

V tu chvíli mi do pokoje jako velká voda vpadla Nal.

,,No teda ty jsou parádní Elo," vyhrkla. Ona jako jediná mi říkala jinak než Elenno.

,,Díky, teď mi je přinesla teta," zasmála jsem se.

,,Dneska budeš na slavnosti nejhezčí ty," řekla jakoby smutně hned se ale zasmála a začala poskakovat po pokoji. Za krásku vždycky platila Nal, její krásné kaštanově hnědé vlasy jí v hustých vlnách padaly až k pasu a rámovaly obličej s jemnou a bledou pletí. Zpod hustých řas koukaly dvě pronikavě šedé oči s rozpustilou jiskrou.

Já měla obyčejné světle hnědé vlasy a šedé oči a, co mi Nal záviděla, pěkně tvarované plné rty.

,,Princ si tě bude muset večer pořádně hlídat," podívala se na mě. ,,Snad se o tebe nepoperou."

,,Prosímtě, nepřeháněj," zasmála jsem se. ,,Zavolám Lanieth, zatím se převleč," zavolala jsem na ni a už běžela dolů poohlédnout se po své sestřence.

,,Lanieth?" zavolala jsem. Kde ta holka vězí? Z kuchyně vykoukl strýc.

,,Pěkný šaty," kývl na mě. ,,Díky, neviděl jsi Lanieth?" zeptala jsem se.

,,Ne, bohužel ne, ale za chvíli se nejspíš objeví."

,,Dobře, když tak ji pošli k nám nahoru."

,,Udělám to," souhlasil. Já jsem se vrátila za Nal, doufám že nic neprovedla.

,,To je dost že jdete," vyčinila mi. ,,Kde máš Lanieth?" divila se když ji neviděla. Pokrčila jsem rameny.

,,Nenašla jsem ji, měla by ale za chvíli dorazit," prohlédla jsem si jí a zasmála se.

,,Ty mi tady vykládáš jak mám krásný šaty a jak budu hezčí než ty? Nal koukni se na sebe, tebe nikdo netrumfne." Její šaty měly hodně podobný střih ale byly tmavě zelené a výstřih byl možná trošku hlubší.

Vzala jsem hřeben a začala jí česat vlasy.

Ozvalo se dupání po schodech a nahoru vyběhla udýchaná Lanieth.

,,Uf, omlouvám se že jdu tak pozdě," omlouvala se ale celá při tom zářila.

,,Co se stalo?" reagovala na to Nal.

,,To uvidíš," zazubila se ,,Teď si ale půjdu obléci šaty."

Znovu jsem začala česat Nal vlasy.

,,Co chceš za účes?"

,,Nic velkolepého, klidně to můžeš nechat takhle," pokrčila rameny.

Zavrtěla jsem nad ní hlavou. Někdy vstává brzy ráno jsem aby si zapletla složitý cop a teď by si je nechala rozpuštěné.

Udělala jsem jí tedy dva malé copánky po stranách, otočila je okolo hlavy aby se klukům dobře zaplétaly květiny a spojila je vzadu na hlavě.

To už se ve dveřích znova objevila Lanieth v azurových šatech s balónovými tříčtvrtečními rukávy.

,,Moc ti to sluší Elenno," podotkla.

,,Díky, jsou od tvé matky."

Sedla si za námi na postel a Nal se hned pustila do splétání jejích vlasů. Měla je ještě světlejší než já. Takové špinavě blonďaté.

Z vršku hlavy jí udělala jeden velký cop do kterého postupně připlétala menší copy po stranách.

Mně omotaly dva velké copy jako korunku okolo hlavy, pak za každým uchem a ještě uprostřed zapletly další. Během česání jsme si povídaly o všem možném.

Když jsme byly hotovy, byl už čas vyrazit.

,,Zajímalo by mne s kým půjdeme každá jako první tančit. U tebe Elenno je to jasný ale my dvě si budeme muset počkat a nechat se překvapit."

Periferně jsem zahlédla jak Lanieth trošku zčervenala. Drkla jsem do ní.

,,Ty už víš kdo tě vyzve na první tanec?" zeptala jsem se a úsměvem.

Sestřenice zčervenala ještě víc, usmála se a kousla se do rtu.

,,No, ano, vím to."

,,Teda to není fér," postěžovala si Nal. ,,Já pořád nikoho nemám."

,,A přitom bys jich mohla mít na každým prstu pět. Tak už si někoho najdi, zrovna ty to budeš mít raz dva," usadila ji Lanieth.

Nal si povzdechla a zatvářila se sklíčeně.

,,Netvař se jako kakabus. Jestli se ti někdo líbí tak dneska budeš mít skvělou šanci to třeba někam posunout."

,,Když ty to nechápeš, nejde to."

,,Proč?" chtěla vědět Lanieth.

,,Protože už někoho má."

Lanieth se zarazila a přemýšlela co na to říct.

,,Ale já tím si nehodlám zkazit večer," oznámila nám Nal a poposkočila si.

,,Hlavně to zase nepřežeň s vínem jako minulý rok," upozornila jsem jí a ona na mě rozpustile vyplázla jazyk. Lanieth se uchechtla.

,,Jo, letos tě domů tahat nebudu."

,,No jo, slibuju že to víno nebudu pít. Tolik." Společně jsme se zasmály, s Nal se jeden nenudí.

Jsem zpět. Omlouvám se těm pár lidem co to tu čtou😂. Snad to už teď půjde rychleji.

Přidávám fotky šatů a účesů. Není to úplně jak jsem si to představovala ale lepší jsem nenašla.

Elenna:

Tohle je hodně mimo ale nic lepšího jsem nenašla, aspoň ta korunka vypadá podobně

Lanieth:

Nal:

Ta holka nemá být Nal ale přiznávám že je jí trochu podobná