Potom co mi Klaus dal ten kord odešel a nechal mě se ještě dívat na jeho obrazy. Večer jsem už byla unavená a tak jsem šla spát. Ráno mě probudila hrozná rána. Ukázalo se, že se jen Rebeca snažila něco najít. Chtěla jsem jít spát dál, když v tom do mého pokoje vrazil Klaus. " Blázníš. Co děláš co kdybych tady byla jen v ručníku?!" " To by mi sice nevadilo, ale dobře příště zaklepu. Jakto, že ještě spíš. Nechtěla jsi se bavit." V ten moment  mi mozek ještě moc dobře nefungoval. Aby taky jo, vždyť bylo 5 hodin ráno. Ale jakmile se mi mozek začal probírat nechápala jsem co řekl. " Cože bavit. To jako budu moct jít ven?" Právě teď mnou cloumala naděje. " No to možná až později, ale já myslel spíš jestli si nechceš zašermovat?" " Ale já neumím šermovat." V hlavě mi zněl smích. Říkala jsem si jestli to myslí vážně. My mluvíme o Klausovi. " Jestli neumíš šermovat tak to bude sranda. Teda aspoň pro mě." Znovu jsem spatřila ten úsměv nebyl škodolibý spíš  vypadal, že se i celkem baví. Oblékla jsem se do nějakého oblečení které můžu zničit a šla jsem do tělocvičny, kterou si nechali ve vile vybudovat. Prvně mě to překvapilo. Ukázalo se, že zatímco Klaus se uklidňoval malbou, Elijah zase boxem. Čekala jsem, že to bude spíš naopak. V tělocvičně naštěstí nikdo nebyl. Nesnesla bych ten Rebečin pohled jak mi to vůbec nejde. Klaus mi podal kord a aniž by něco řekl prostě na mě zaútočil. " Co to děláš. Nebyla jsem připravená." " Technika ti je k ničemu dokud se nenaučíš odrážet útoky." 

Tohle mě bavilo. Nebyla jsem tak naštvaná. Mohla jsem to ze sebe dostat. Krom šermu jsem i malovala. Opět pod Klausovým dozorem. Elijah se mě snažil naučit tančit což bylo úžasné. Mikaelsonovi umí vážně dobře tančit. Možná proto, že kdysi byly něco jako šlechta. 

Ahoj doufám, že se vám moje tvorba líbí. Prosím zanechte mi nějaký komentář abych věděla co zlepšit nebo o čem byste chtěli nějaký ten příběh. AknelD.