Klaus mě kousl. Nemohla jsem tomu uvěřit. Já za chvíli umřu. Říkala jsem si to pořád dokola. Ale nejvíc jsem myslela na Jeremyho. Proč Jeremy. Kdyby ho aspoň proměnil. Bože co to říkám. Kol má dýku z těla. Je na mě naštvaný ale mě je to jedno. Jediná moje starost teď je to kousnutí. Jsem naštvaná na Elijahe i na Klause. Pořád to bylo samé, že mě ochrání a že mým blízkým se nic nestane. Mohla bych jet do Mystic Falls stejně umřu tak co. Navíc už nejsem člověk a naše dohoda s Klausem už stejně neplatí. Sbalila jsem si jen nejnutnější věci. Vyrazila jsem k odchodu ale to bych to nebyla já kdyby mě někdo nezastavil. " Eleno kam jdeš?" Zeptal se Elijah. " Jedu domů. Nikdo z vás dohodu nedodržel proto už neplatí. Navíc už umírám tak bych se aspoň ráda rozloučila se svými přáteli. K tomu všemu už vám jsem stejně k ničemu tak proč bych tady trávila čas." " Jak jako že umíráš?" Elijah asi o tom kousnutí nevěděl. Ukázala jsem mu vlkodlačí kousnutí a hned mu to došlo."

" Je mi to líto Elijahi, ale neudělám tvým sourozencům tu radost sledovat mě jak umírám. Pozdravuj je a řekni jim, že my bylo ctí." Otočila jsem se na podpatku a odešla. Měla jsem ze sebe dobrý pocit. Nedala jsem mu příležitost mě opravit nebo zastavit. Jedna z výhod upírství bylo to ovlivnění. Ovlivnila jsem si nějaký taxík. Hrozně moc jsem se těšila až všechny znovu uvidím. Mystic Falls mi chybělo. 

Z Elijahova pohledu.

Otočila se a odešla. Chtěl jsem ji zastavit, ale nemohl jsem. Jediné co jsem mohl udělat bylo všem to říct. Chtěl jsem aby jí Klaus dal svou krev. Aby ji vyléčil. " Klausi!" Zavolal jsem. " Tady." Ozvalo se z ateliéru. Nechtěl jsem se dlouze vybavovat a tak jsem to na něj vybalil. " Elena odešla do Mystic Falls." Klaus položil štětec zpátky do stojanu. Otočil se na mě a na tváři měl nečekaný výraz. " Jak jako, že odjela? Jak jsi ji mohl nechat odjet?" " Ona by se nezastavila. Klidně by mi zlomila vaz jen aby se dostala ke svým blízkým. Prý je chce vidět před tím než umře a taky vám nechce udělat tu radost vidět ji umírat na důsledky tvého kousnutí." Ze začátku jsem byl klidný ale teď už jsem na něj řval. Nechtěl jsem ji ztratit. Miloval jsem ji. A vím že Klaus k ní taky něco cítí. " Dobře," začal Klaus " jedeme za ní. A i kdyby moji krev nechtěla její blízcí ji nenechají umřít." Sbalili jsme si věci a vyrazili jsme.

Z Elenina pohledu.

Už jsme byli v Mystic Falls. Bylo to tu pořád stejné. Jen pár věcí se změnilo. Nikde nevisely fotografie pohřešovaných a i náměstí bylo klidnější. Dorazila jsem k Boniiným dveřím a zazvonila jsem. Bonnie mi přišla otevřít v pyžamu. Jakmile mě uviděla objala mě takovou silou, že ani já to nemohla skoro vydržet. Byla tak nadšená, že jsem jí o kousnutí prostě říct nemohla. " Caroline!" Zavolala. Uviděla jsem ji. Vlnité blonďaté vlasy a růžové pyžamo. Zdá se že měli přespávací party. " Co tady děláš? Už jsme si mysleli, že tě dlouho neuvidíme." " Vracím se domů. Klausovi jsem k ničemu. Jsem upír." Všimla jsem si jeho udiveného výrazu. Všechno jsem jim řekla až na to jak mě Kol mučil a že mě Klaus kousl. O Jeremym jsem jim to řekla. 

S holkama jsme se rozhodli, že půjdeme představit kluky. Už jsme byli před jejich domem. Holky zazvonili a když otevřeli oba jsem je objala. Nemohla jsem se dočkat až to udělám. Oba mě objali. Nic nechápali ale já jim vše vysvětlila úplně stejně jako holkám. Nikdy jsem je neviděla raději. To kousnutí se už rozšiřovalo, ale zatím žádné halucinace. Jen jsem byla neskutečně unavená a všechno mě bolelo. 

Z Klausova pohledu.

Už jsme míjeli ceduli Vítejte v Mystic Falls. Zastavovali jsme u Salvatorovic domu, kde se většinou zdržují. Bál jsem se jít dovnitř. Eleně jsem slíbil, že se jí nic nestane a nedodržel jsem to. Bude na mě naštvaná. Ale i kdyby na mě měla být naštvaná po zbytek života umřít ji nenechám. Na to jsem si ji moc oblíbil. 

Z Elenina pohledu.

Někdo zazvonil. Doufala jsem, že to není ten koho jsem čekala. Damon šel otevřít. " Klausi, co ty tady děláš?" " Přišel jsem si promluvit s Elenou." Zněl vytočeně. " Já s ním nechci mluvit. Už mě nepotřebuje. Tak ať jde pryč." Nechtěla jsem ho vidět. Nedodržel nic co mi slíbil. Věděla jsem, že umřu, ale jestli zůstat naživu znamenalo o něco požádat Klause radši umřu. Všichni koukali překvapeně. Klaus opět promluvil. Tentokrát už zněl vážně rozzuřeně. " Damone upozorňuji tě jestli nechceš umřít pomalu a bolestivě, ustup." Damon ustoupil. Věděl, že prát se s Klausem nemá cenu. Nevěděla jsem co chce ale bylo mi to jedno. " Zdravím, Eleno. Jak se máš?" Byl zdvořilý takže něco chtěl. Nechtěla jsem být zdvořilá. " Do teď to šlo." Pochopil tím, že jsem myslela do chvíle než přišel. " Mohl bych si s tebou promluvit o samotě?" Podíval se na mé přátele pohledem "odejděte nebo se naštvu". " Ne nemůžeš. Ale jestli chceš můžeš odejít. Dveře jsou přímo támhle." Řekla jsem a ukázala jsem na dveře. Klaus se naštval. " Ví to tvoji přátelé?" 

Vrhla jsem na něj varovný pohled. Nechci aby to věděli, tím myslím to kousnutí. " Co bysme měli vědět?" Zeptala se Caroline. " Vůbec nic." " Vážně Eleno?" Klaus se ke mě rozeběhl a snažil se mě chytit. Byla jsem mrštnější a vyhla se mu. Ale po druhé už ne. Dovnitř vešel i Elijah a chytil mě ze zadu, Klaus ke mě přišel a sundal mi šátek který jsem měla. Všichni to viděli to kousnutí. Byli vyděšení. Vyrvala jsem se Elijahovi a vzala jsem si od Klause svůj šátek. Nevěděla jsem co říct. Kousnutí se už rozšířilo. Měla jsem větší hlad než obvykle ale vzhledem k tomu že halucinace ještě nazačali tolik jsem se nebála. " Nechtěla jsem vám to říct. Chtěla jsem strávit normální den se svými přáteli a ne se zaobírat tímhle." A ukázala jsem si na krk. 

Ahoj, doufám, že se vám moje fan fikce líbí a podpoříte mě nějakým komentářem abych věděla co zlepšit co nechat atd. AknelD.