Dívala jsem se mu do očí. Byly nádherné a dívaly se přímo na mě. Úplně jsem cítila jak se červenám. Hudba dohrála ale my jsme se sále drželi při sobě. Nevěděla jsem co říct, ale to za mě za chvíli vyřídil on. Políbil mě. Na chvíli se ode mě odtrhl, ale když jsem se na něj koukla nemohla jsem odolat a musela  jsem ho políbit taky. Jeho polibky bylo to nejsladší co sem kdy cítila. Najednou jsme byli u něj v ložnici. Nikdy jsem zde nebyla. Byla krásná. Úplně mi ho připomínala. Strhla jsem z něj sako košili a všimla jsem si jeho svalů. Byl naprosto dokonalý. Elijah ze mě strhnul tričko a začal mě líbat na krku. Líbal úžasně nejdřív něžně jako bych byla porcelánová panenka a pak vášnivě a hladově. Nemohla jsme jinak než mu to oplácet. Strhl ze mě džíny a zbytek už mám v mlze. Jediné co vím je, že to bylo to nejkrásnější co jsem kdy zažila.

Ráno když jsem se probudila, zjistila jsem, že jsme s Elijahem spali skoro v objetí jako bychom se nechtěli pustit. Elijah si všiml, že jsem vzhůru a tak mi popřál dobré ráno. Ale ani jeden z nás nechtěl vstávat a tak jsme tam jen tak leželi. Hlavu jsem měla položenou na jeho hrudi a on mě hladil ve vlasech. Jeho dech mě uklidňoval. Rukou jsem jezdila po jeho vyrýsovaných svalech. Asi po tom co jsme hodinu jenom leželi a povídali si jsem se rozhodla, že půjdu do sprchy. Vylezla jsem ven jen v ručníku, protože mi jaksi nedošlo, že mé oblečení je už tak nějak na kousky. Elijah Byl stále v ložnici, ale neměl na sobě oblek. Měl jen obyčejné tepláky a tričko ale na něm to vypadalo naprosto božsky. Všiml si mě a tak trochu těkal očima ze mě na ručník a zpátky. " Podal bys mi prosím z pokoje nějaké mé oblečení?" Zkusila jsem se zeptat. " Proč mě se takhle líbíš?!" " To je milé ale takhle přece nemůžu jít na snídani. A co ty jakto, že nemáš oblek. Snad si na něj nezanevřel, to by mě mrzelo." " Ne to ne ale jdu si zaboxovat. Nechceš jít se mnou?" Bylo to od něj milé. " Cože tobě asi Klaus nevykládal jak vypadám při šermu, ale když půjdu nebudeš se mi smát dobře?!" " Když nebudeš vypadat moc komicky tak ne." Těšila jsem se oblékla jsem si černé legíny, černé tílko a tenisky. Byli jsme v jiné části tělocvičny než kde šermujeme s Klausem. Byl tady boxovací pytel, ring a nějaké činky a tak. " Tak se ukaž." Řekl mi a postavil se k pytli. Napřáhla jsem se a udeřila tak silně až jsem skoro upadla. Elijah mě chytil těsně nad zemí. Postavil mě zpátky na zem, letmo mě políbil a řekl. " Zkus to znovu. Když to nevyjde znovu tě chytím." Bylo to od něj tak milé, že mi bylo úplně jedno jestli spadnu, nebo jestli si něco zlomím.

Elijah stál za mnou a pomáhal mi udeřit správným směrem. Nemohla jsem se soustředit, takže když chtěl abych to zopakovala udělala jsem něco úplně jiného. " Jak je možné, že si nepamatuješ co máš udělat?" " Já si to pamatuju, ale když to udělám správně nebudeš mi pomáhat." Řekla jsem a dala jsem si jeho ruku okolo pasu. Byla to pravda. Když stál za mnou nešlo se mi prostě soustředit se. Bylo příjemné jak za mnou stál. Cítila jsem jeho dech, ty svaly, teplo jeho těla. Připadala jsem si v bezpečí. Usmál se na mě. Měl nádherný úsměv. Řekli jsme si, že to stačí a šli jsme se navečeřet. Ostatní včetně Kola byli v jídelně a vypadalo to jako, že už dovečeřeli. Když jsme s Elijahem přišli za nimi dívali se na nás dost divně. 

" No tak já si půjdu pro něco do kuchyně." Nevěděla jsem co jiného říct a tak jsem nechala Elijahe na pospas jeho rodině. Teď mě mrzelo, že je neslyším. Zajímalo by mě co si říkají. Do kuchyně přišel Kol s pobaveným výrazem ve tváři. " Tak ty teď spíš s Eliajhem co?!" Byla jsem rozrušená a nevěděla jsem co na to. " Co, ne to ne." Vypadlo ze mě. Byla to částečně pravda. Vážně jsem neměla ponětí jak odpovědět. 

Do místnosti vrazil Klaus. " Dovolíš Kole, potřebuju mluvit tady s Elenou." Čekala jsem co příjde. " A další bratr jde na námluvy." " Prostě vypadni. Hned!" Bylo vidět, že odporovat mu není zrovna dobrý nápad. " Co potřebuješ?" Zeptala jsem se. " Jenom jsem se chtěl zeptat, co to sakra děláš?" Nechápala jsem otázku. " Jak co dělám? Nechápu na co se ptáš." 

" Ptám se na to jakto, že proboha spíš s mým bratrem." " Proč tě to zajímá?" 

" Nechápu jak jsi to mohla udělat. Vždyť je to Elijah. Je to můj bratr." Teď už jsem byla trochu naštvaná. " Nechápu proč ti to vadí. Co ti vadí na tom že je to Elijah. Vadí ti snad, že to nejseš ty?!" Klaus se zatvářil zlomeně a naštvaně. " Kole." Zavolal Klaus a do místnosti vešel jeho děsivý bratr. " Je už o Elijahe postaráno?" " Samozřejmě bratře." Odpověděl Kol. Slyšela jsem slova, ale nechápala jsem jejich význam. Co je s Elijahem je v pořádku? Ptala jsem se sama sebe. " Co jsi mu provedl?" Zeptala jsem se. " Nic moc jenom se trochu prospí. Odveď ji. Jak jsme se dohodli." Kol mě popadl za ruku a vlekl mě asi do nějakého sklepa. Byla tam tma a zima. Nic jsem neviděla. Cítila jsem jak mě Kol posadil na nějakou židli a ruce i nohy mi k ní připoutal. " Teď se trochu pobavíme." Řekl Kol a já dostala strach. 

Ahoj doufám, že se vám moje tvorba líbí. Prosím zanechte mi nějaký komentář abych věděla co zlepšit nebo o čem byste chtěli nějaký ten příběh. AknelD.