Do někoho jsem vrazila a tak jsem se otočila abych věděla komu se mám vlastně omluvit. Myslela jsem si, že mám halucinace. " Bonnie." Byla to Bonnie. Jedna z mých nejlepších kamarádek. " Co tady děláš?" " Klaus nás sem pozval." " Vás? Kdo všechno přijel?" Byla jsem tak šťastná, že jsem skoro nemohla mluvit. Šla jsem s Bonnie a uviděla jsem je všechny. Caroline, Damon, Stefan, Alaric, Matt a Jeremy. Vůbec nic jsem nechápala, ale najednou jsem je chtěla jenom obejmout a už nikdy nepustit. " Šťastná?" Za mnou stál Klaus s Elijahem. " To jste zařídili vy?" " Ptáš se jakoby jsme byli nějaká monstra bez citů." Odpověděl mi Elijah. Nemohla jsem si pomoct a musela jsem se na ně usmát kdyby tam nebylo tolik lidí a kdyby je mí přátelé nenáviděli asi bych je i objala. " Děkuji vám." To bylo vše co jsem mohla v tu chvíli říct. " Když mě omluvíte půjdu za přáteli. 

Se všema jsem šla do horního patra mimo to vše. Chtěla jsem s nimi být sama. Aby mi je nikdo nemohl vzít. " Jakto, že vás Klaus pozval. Nemohla jsem vám ani napsat." " Já ani nevím," začala Caroline, " jednoho dne jsem prostě měla ve schránce pozvánku."  

Potom jsme se už jen tak bavili. O tom co se v dobu kdy jsme se neviděli jsem jim neříkala. Nechtěla jsem aby začali vyšilovat. Nakonec jsme se rozhodli, že se vrátíme zpátky na ples, ale musela jsem je o něco požádat. " Jenom prosím nedělejte žádné hlouposti. Jednou mě vážně poslechněte. Nechci aby se tu něco stalo. Klaus už se celkem uklidnil a já ho nechci znovu naštvat. Mohl by vám ublížit a to nechci."  " Budeme se chovat slušně pokud oni taky." Odpověděl mi Stefan. Ples pokračoval v klidu. Až do té doby kdy se Kol rozhodl že se bude krmit z Bonnie. Když se nikdo nedíval prostě ji napadl. Damon ho odhodil čímž vypukl rozruch. Zatímco jsem se pokusila uklidnit Bonnie, Damon a Stefan se snažili zastavit Kola. Vzhledem k tomu, že je původní moc se jim to nedařilo. Přišel až ke mě s Bonnie. A snažil se k ní dostat znovu. Teď se mi hodilo cvičení boje měla jsem, sice titěrnou, ale přece jenom šanci ho trochu zdržet aby mohla Caroline pomoct Bonnie. " Kole co to sakra děláš?" " Měl jsem hlad."

" Nemůžeš jen tak napadat mé přátele." Nic na to neřekl jen se usmál a odešel.

Všichni už večer odjížděli a mí přátelé. Nemohla jsem to zadržet a při loučení jsem začala brečet. Odjeli. Ale já se pořád musela dívat tím směrem kterým odjeli. Šla jsem do své ložnice a převlékla se z šatů do pyžama. Chtěla jsem jít spát ale ještě jsem se šla najíst. v kuchyni jsem narazila na Klause s Elijahem. " Děkuju. Jsem vám moc vděčná." odmlčela jsem se a čekala jsem na odpověď. Dočkala jsem se když mě oba střídavě objali a řekli mi, že nemám zač. Překvapili mě. Chovali se jinak než normálně. Byli milí a dokonce mi splnili mé přání vidět mé přátele. Byla jsem jim opravdu vděčná. Nevěděla jsem co dál říct a tak jsem jim jen popřála dobrou noc a šla jsem spát. Dnešní den byl až na Kola dokonalý.

Ahoj doufám, že se vám moje tvorba líbí. Prosím zanechte mi nějaký komentář abych věděla co zlepšit nebo o čem byste chtěli nějaký ten příběh. AknelD.