Postava se stále blížila, běžela.
Měla na sobě kápi, z pod které vykukovaly tmavě hnědé vlasy.
Byla to dívka. Ne zcela nepodobná Taeris.
Beze slova nás vzala a odtáhla do srubu. Za námi zavřela, zamkla, a na všechna okna dala takovou tu věc, kterou se okno zajistí, aby se tam nikdo z venku nedostal. Myslím petlice.
Dívka si sundala kápi a teď už bylo jasné, že to je Taeris. Měla delší tmavší vlasy, než když jsem ji naposledy viděl.
Přiložila si ukazováček na pusu, abych byl ticho. Sara nevypadala, že by byla schopná mluvit.
"Kdo jste? Teda, jste z mý bývalý školy, ale jak se jmenujete?" zeptala se.
"Jsem Kelion Blackstone. Musíš si mě pamatovat. A tohle je Sara Hellyová" řekl jsem a ukázal na Saru.
"No jo vlastně. Už si pamatuju. Školní hezounek a barbie" zasmála se. "Dělám si srandu. Pamatuju si" dodala.
"Proč jsme tady? Je tam venku něco, před čím se musíme skrývat?" zeptal jsem se tiše.
"Nejdřív já. Co tu děláte? Vy jste mě přišli hledat?" zeptala se.
Krátce jsem přikývl.
"Dobře. Tam venku je někdo, kdo mě a mou kamarádku dlouho sleduje. Amelie - to je ta kamarádka - kvůli němu musela utéct. Nevím kde je. Ten muž.. Nevím co chce. Ale chci to zjistit. Je tam venku" řekla vyděšeně.
Postavil jsem se. Chtěl jsem tam jít.
"Kam jdeš?" zeptala se Sara a vyděšeně na mě koukla.
Kývnul jsem hlavou k lesu, že kterého se sem pomalu blížila postava v hnědém plášti...