
·B·
Jako normálně jsem ve školní jídelně seděl vedle Sary.
"Dokážeš si to představit, Kelione?" zeptala se.
"Co? Co myslíš?" zeptal jsem se. Byl jsem mimo. Tak trochu.
"No jako to, že ani ne za půl měsíce končí škola! Mohli bychom 'jet na dovolenou'" naznačila ve vzduchu uvozovky.
Věděl jsem, co myslí. Už několikrát jsme říkali, že odsud vypadneme.
Hledat Taeris.
"No, mohli bysme jet" zauvažoval jsem.
A bylo jasné, že pojedeme.
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro