výčitky

šepot

větve seskládané do tvarů

tváří pokryté smůlou

kde zůstaly děti vylidněných měst

přehnal se stisk poraněných rukou

procházky skrz podzemí

falešného metra

falešné naděje

vysklít zrcadlo

z úlomků poskládat vzpomínku

vzali vše, co nebylo překryto stíny

pohasly lampy

noci spořádaných žárovek