deště
šeptáš
na dně naší řeky
rostoucí za domem
kde jsme se minulý víkend koupali
někdy brzy ráno
běžíš loukou vykvetlou
skrz včerejší deště
a vlasy ti mizí
do slunečnic
spíš nad obsazeným sluncem
požírané tmou
rozevíráš své oči
nový svět ku prozkoumání
mizející v dešti
šeptáme
běžíme
spíme
v rosách bezmoci
mezi kameny studu
na suchých hrázích ožíváme
spolu
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro