010100110
můj život jsou jen jedničky a nuly
až budu padat ke dnu
tak mě přivažte k židlím, které hrají ruskou ruletu
jedna mě z nich mě může vynést vzhůru
zvuky, dechy
uvězněn v holých místnostech pro odepsané
duše mi stéká po rukou
vypnul jsem si radio a nechal zrnět televizi
deviant společnosti
uvězněn v postelích
skupinová terapie
syndromy vyhoření
hořím a voda to jen zhoršuje
sedím uprostřed kruhu zapomenut
běží pro mé zohavené tělo
poruchami, strachy, chlastem
jsem jen chybějící člen nukleární rodiny
ve stínu
v nějaký den se ztratí listí
hvězdy odevzdají svůj lesk
a svět se opět uzavře
pro jednou, napořád
na dně nikdo nespí
až budu plakat na národní třídě
nechoďte pro mě
nevnímám
tíhu
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro