!! Dnes jsem ještě doplnila do minulé kapitoly tento odstavec:

Dnes je sérum X nelegální v mnoha zemích včetně té naši. A sehnat jej je takřka nemožné.

Taehyung

Potkali jsme se spolu přímo před muzem. Evangeline tam byla dříve než já, takže na mě zamávala, pro případ, že bych ji neviděl. Došel jsem k ní a mohli jsme vstoupit dovnitř. Vstupenky na expozici jsme měli zlevněné díky studentské slevě. I tak mi přišli celkem drahé na to, že jsme šli samy bez průvodce.

Společně jsme vstoupili dovnitř. Dívka okamžitě přešla k vytrýně a začala si prohlížet předmět v ní.

„O čem máš vlastně ten referát,“ přerušil jsem ticho, jež mezi námi panovalo.

„Mám nějak stručně shrnout Velkou válku a vybrat si pár důležitých osobností, co v ní byly,“ odpověděla mi aniž by se na mě podívala a svůj zrak přesunula na nějakou dobovou fotografií.

„Vlastně hodně jsem toho už přečetla z internetu. Takže mám nějak stručně ten průběh. Jen potřebuju ty osobnosti,“ pokračovala.

„Věděla jsi, že vojáci z Velké války byli vlastně drogově závislí a umírali po nějaké době samy, protože je ta droga zabila?“ pokusil jsem se na ní zapůsobit nějakou vědomostí, abych vypadal inteligentně.

„Sérum X, že jo?“  tentokrát vzhlédla. „Zajímají tě dějiny? Zdálo se mi, že jak jsme byli na exkurzi, tak tě památky moc nebraly.“

„Dělal jsem jen takový osobní pruzkum.“

„Fakt? A co jsi zjistil?“ ptala se mě a už pokračovala v místnosti dál na druhý konec.

„Že bych to do sebe nikdy nepíchnul,“ odpověděl jsem jí na její otázku. Ona se zatvářila mírně pobaveně. Zvedla jedno obočí, jakoby se mě tím ptala opravdu? Seš si tím tak jistý?

Ale toho jsem si nevšiml, protože jsem se nedíval na ni, ale hleděl někam do expozice.

Prošli jsme všechny dobové snímky, prohlédli si všechny vytrýny a přečetli jsme všechny popisky (teda ona přečetla a já si přečetl jen ty, které by mi mohli pomoci) až jsme se dostali k poslední a taky té nejmenší a pro mě nejdůležitější místnosti.

Ona vešla dovnitř a já ji následoval. Hned mou pozornost zaujal Jungkook visící na stěně. Měl jsem z toho obrazu stejný pocit jako minule - zdálo se mi, jakobychom se znali. Akorát v tu dobu se mi ještě nezdály ony podivné sny.

Přeměřil jsem Jungkooka od hlavy až dolů. Vypadal úplně jako ten Jugkook ze snu akorát se přihloupě neusmíval a ani nešklebil, jak on to často dělával.

V popisku k obrazu jsem si v duchu přečetl:

Jeon Jungkook,
narození neznámé, smrt 1973.
Hodnost: Velící důstojník

Jeon Jungkook byl velmi klíčovou postavou ve Velké válce. Díky jeho sebeobětování bylo zachráněno několik životů a také ukončen válečný konflikt.

„Jungkook vypadá hodně cool, co? Takový štramák,“ prohodila Evangeline, když viděla, jak zaujatě chlapce z obrazu skenuju očima.

„Jo, musel si toho protrpět hodně,“ řekl jsem.

„Každopádně pojď sem, podívej, co jsem našla,“ usmála se, popadla mě za ruku a vedla mě k vytrýně naproti.

„Tady je něco o séru X. Myslím, že by tě to zajímalo. Vidíš oni si to sérum nepíchali injekčními stříkačkami, měli ho v hodinkach, které jim to dopichovalo a dávkovalo přímo do žíly na zápěstí. To je hustý, že?“ úplně se dívce rozzářily oči, když o tom mluvila.

Přešel jsem blíž k malé výstavní skříni. Měli vystaveny jedny hodinky, jež byly pouze replikou. Ty pravé byly uchovány někde jinde, byla to velká historická vzácnost, jež se jen tak neukazovala.

Hodinky vypadaly hodně prakticky a jednoduše. Moc zdobení na sobě neměli a byly vytvořeny z nějakého lepšího kovu. Měli na sobě několik postranních tlačítek, které sloužily k aktivaci vpichu séra X.

A zarazilo mě jediné. Hodinky měli na vnitřní straně logo a malým písmenem napsáno cestovatel stejně jako moje hodinky.

*

Helou, here I am again ʕ⁠·⁠ᴥ⁠·⁠ʔ

V kolik stáváte, když jdete do školy?:d

Podel se s postřehy a nazory a mizim, tak treba zas nekdy ᕙ⁠[⁠･⁠۝･⁠]⁠ᕗ

Tvoje vhk°^°