Ropucha Voldemort prudce vyskočila a několik čápů tím vyděsila. Přece jen, byla stejně velká, jako oni.

„Pertrificus totalus!" vykřikl Harry a ropuchu tak znehybnil. Ta se s žuchnutím skácela na zem.

Několik čápů k ní obezřetně popošlo, ale stále se nějak k ničemu neměli. Snad za to mohl rudý záblesk v ropušiných bulvách.

Harry proto obmávl čápy hůlkou a pronesl jediné slovo:

„Oppugno!"

Vzápětí se na nebohou ropuchu snesla bouře zobáků.
Oba mladíci, sice již přivyklí násilí, odvrátili zraky.

„Pojď, zlato," pravil Harry, „je na čase ujmout se velení armády a ukončit tuhle válku.

Odešli ze salonku, lhostejní krvavému masakru.