Když se Cessaira probudila, slunce už pomalu vycházelo a vypadalo to že by mohl být pěkný den.
Ke svému překvapení nebyla tolik vyčerpaná, jako v prvních měsících těhotenství, ale v noci i tak byla často vzhůru, že si jen těžko plně odpočinula.

Viděla že Thena nedávno odešla, neboť její část postele ještě nebyla úplně studená.
Přála si, aby jí mohla vyprovodit, ale nedivila se, že ji nevzbudila a nechala spát což žalostně potřebovala.

Když si nakonec sedla na kraj postele, cítíla, jak se jí svírá žaludek.

Nebolelo tentokrát nějak moc, ale i tak ho značně cítila obzvláště potom co jí dítě zlomilo jedno z žeber, ale s tím si její tělo poradilo velmi rychle k překvapení léčitelky.

Nehybně seděla, dokud to nepřešlo, než zavolala pak zavolala služebnou, aby jí pomohla obléknout se.

Své běžné, pevné kalhoty musela před několika dny vyměnit za ty pružnější a i když by bylo jednodušší vzít si šaty - odmítala to.

,,Můžu dál?" Ozval se za dveřmi mužský hlas, který patřil Naxovi.

Mohla být unavená jak chtěla, ale jeho hlas pokaždé poznala.

,,Můžeš, a pokud jsi přinesl něco dobrého tak máš u mě jednu laskavost."

,,Počítá se jablečný koláč?"

,,Počítá, sem s ním."
Už jen při té vůni, se jí dělali sliny jak na něj měla chuť.
Naxos jí ho se smíchem podal, poté co se na něj vrhla se posadil vedle ní.

Nebylo to nic neobvyklého, že za ní chodil poslední dobou několikrát denně zatím co Thena pomáhala s některými jejími záležitostmi a do toho sama dohlížela na léčitelky.

,,Už víte jak dítě pojmenujete?"
Naxos seděl na okraji Cessaiřiny postele, zatím co ona spokojeně do sebe ládovala koláč.

Thena dnešního rána připravovala ještě nějaké drobnosti, do blížícího se porodu.

I když do termínu zbývalo ještě několik dní, nechtěli být zaskočení jako když porodila Enaliuse uprostřed válečného ležení.

,,Přemýšlíme o jméně Elowen pokud to bude dívka, pokud chlapec tak to bude Adiram."

,,Myslel jsem že jste si nechali říct, co to bude."

,,Nenechali jsme to ani u předchozích, tak to nechci vědět ani teď. Chci to brát jako překvapení, stejně jako Enaliuse."

,,Už si popravdě nevzpomínám, jak vzniklo jeho jméno. I když vím že bych si po pamatovat měl," viděla že ho to trápilo, že si nepamatoval pro někoho takovou nepostatnou maličkost.
Ale pro něj to bylo důležité, žádný z rodičů by neměl přežít své dítě a oni přišli hned o to první.

Natáhla se aby uchopila jeho ruku do své, zatím co se na něj konejšivě dívala.

,,Četl jsi jednu ze svých knih, kde bylo jméno Eralius, a svým způsobem se ti líbilo ale zároveň ne. Tak jsi dělal všemožné kombinace, až ti vyšlo Enalius."

,,A ty jsi řekla že jestli se mi tak líbí a pokud to bude chlapec, bude se tak jmenovat."

Usmal se na ní a políbil jí hřbet ruky.

,,Přesně."

Než však jeden z nich stačil něco říct, Cessaiře vypadl talířek na podlahu a rozstříštil se.

,,Cessairo, co ti je?" Když mu hned neodpověděla, neklidně si před ní klekl.

,,To nic, jenom nevolnost. Už několik dní jsem cítil bolest, ale Thena mi přinesla vždy nějaký čaj a přešlo to."

,,Dní?" zeptal se zděšeně.
,,Cess, proč jsi mi to také neřekla?"

Odmítavě mávne rukou.
,,Nechtěla jsem ti dělat další starosti, tohle není moje první těhotenství. I když tenkrát už ho prožívám nějak hůř. I když v poslední době..."

Po chvíli jí stiskne rameno, aby ji přivedl zpět k sobě protože dobrých pár minut byla úplně mimo.
Cessaira na něj vzhlédne a pokračovala dál.
,,Jen dnes se zdá, že se to truchu zhoršuje. Teď se musím přestat hýbat, když přijde bolest. Tohle co se teď stalo, bylo poprvé kdy jsem ze sebe nedokázala dostat žádná slova."

Naxos na ni chvíli nevěřícně zírá, než se sehne, aby ji zvedl a snadno jí položil na postel.

K jeho prekvanei se tomu nijak nebránila.

Do Kotlíku!

Bolest celé dny a teď tak hrozná, že nemůže zatraceně mluvit.

Proč musela být zas tak tvrdohlavá a nic mu neříct, vždyť by jí to nic neudělalo.

Chtěl jí podat vodu se stolku, ale ona byla rychlejší a chytila mu rukáv košile.

,,Zůstaň," zavrčela na něj, zatím co se jí tvář bolestně zkroutila a ona začala zadržovat křik který se jí dral mezi zuby.

,,Běž a najdi Thenu, ať řekne Sarnai že už je čas."

Znovu se pohnula, tentokrát to už bylo i kvůli tomu že jí praskla voda.

Někdo by řekl že vše šlo jak má, ale ona cítila že je něco špatně.

Jen neviděla přesně co to bylo.

Když Naxos spěchal ven, ještě jednou se k ní vrátil a podíval se na ní.

,,Myslíš, že se to děje? Nyní? Dnes?"

,,Ano, dě..." větu už nedokončila, křečovitě sevřela prostěradlo a vykřikla ještě víc než předtím.

Tenkrát už Naxos na nic nečekal, běžel najít Thenu a říct jí že její žena rodí.

_____

O několik hodin později přišlo dítě na svět, Naxos to za dveřmi poznal díky Thenině výkřiku že dítě je venku.

Thena celou dobu své ženě podpírala záda a držela jí za ruce, když obě se slzami v očích sledovali jak dítě vyšlo ven.

,,Má paní, máte dceru," oznámila Sarnai s úsměvem, když jí očistila a podala jí její matce.

Thena jemně položila Cessairu její polštáře, a něžně jí při tom odhrnula mokré prameny bílých vlasů z obličeje.

,,Dcera, Cess!" zachroptěla a políbil ji na čelo.

Teprve když vzduch protnul pronikavý výkřik, Cessaira se konečně uvolnila a na tváři se jí rozzáří úsměv, ten stejný který měla i Thena jenž svou ženu nepřestávala líbit na čelo a při tom nemohla spustit zrak ani z dcery.

Léčitelka se pak vydala ke dveřím, aby do místnosti pustila i Naxe který dveře div neporazil.

Jeho oči se hned upřely na malý uzlíček, který sebou lehce vrtěl Cessaiřině náruči.

Když dosáhnul postele, Cessaira kývla na Thenu aby dceru podala Naxosovi.

Naxos dítě opatrně vezmul a v očích ho lehce štípali slzy, celou její hlavičku by dokázal chovat v jedné velké ruce.

Dítě bylo droboučké s jasně červenými tvářemi od narození a jemnými, bílými pramínky vlasů které ostře kontrastovali s tmavými, malými křídly.

,,Je krásný, velmi krásná," hlas se mu v půli věty zlomil.
,,Gratuluju vám oběma."

Cessaira se na něj vyčerpaně usmála. Její hluboké modré oči byly plné lásky, když spokojeně opřela hlavu o Thenino rameno.

,,Naše malá Elowen," zašeptala a políbila Cessairu do vlasů, které jí znovu při tom odhrnula z tváře.

Když se na ní však podívala z zblízka, byla znepokojená.

Je bledá jako sníh a pod očima má tmavé kruhy, které tam před chvelkou byly sotva znatelné.

V tu chvíli si poprvé všimne nezaměnitelného pachu krve, ta by nebyla nic neobvyklého kdyby jí tam nebylo tolik.

,,Sarnai!" zavolala vyděšeně Thena, zatím co Naxos nevěděl co jiného dělat než držet malou

,,Sarnai!" zařvala znovu, ale žena už tam byla a odstrčila krále stranou.

,,Odstup, můj králi, a my se o ni postaráme."
To už vešli další dvě ženy, které začali přinášet různé věci ze stolku blíže k posteli.

,,Do prdele. Co je špatně?"
Zavrčel nahlas, zatím co Thena svou ženu nepřestávala držet za ruku.

,,Sarnai, co se děje?"

Žena se na ní podívala.
,,Vaše žena je velmi slabá, má paní."

Pak se podívala na Naxe, který se nepřestával mračit.

,,Porod byl těžký. Poté, co se dítě narodilo, lady Cessaira ztratila příliš mnoho krve. Děkuji matce, krvácení se na chvíli zastavilo."

,,To sakra dobře vidím!"
Dítě se díky tomu dalo znovu do pláče, snažil se ho utěšit jak nejlépe dokázal.

,,Prosím, můj pane," prosí hlavní léčitelka ,,musíme ji očistit a ošetřit."

Dlouhou chvíli ještě zíral na Cessaiřinu nehybnou tvář.

Ruce se mu začali třást a tak rychle, ale opatrně položil dítě do čekající kolébky kde se mu začala věnovat služebná.

Ustoupil, zatímco služebné přicházely, aby pomohly Theně a léčitelce, ohromeně sledoval, dokud ho jemné ruce náhodné služebné nevystrčily před dveře pokoje.