,,Je to tu zas," povzdechla si Cessaira, zatím co stála kousek od trůnu společně s Thenou.
Předchozí píseň, která mnohé z přítomných přiměla k tanci včetně téměř všech jejích dětí již skončila a oni tak využili volné chvíle k občerstvení.

,,Co přesně?" Thena která se účastnila slavnostní velmi málo, a byla spíše přítomna na všech které vyžadovali přítomnost kněžek dnes udělala výjimku a přišla.

,,Tohle," sklenkou v ruce ukázala na přítomné, přesto že myslela jednu konkrétní osobu.
,,Zas tu stojím abych viděla tu krávu s tím jejím jedovatým úšklebkem jak se tu natřásá."
Čtvrtá sklenička v ní skončila stejně jako ty předchozí, ale kýžený pocit v který doufala se znovu nedostavil.

,,Od kdy ji vlastně tak nevidíš?"

,,Od doby kdy po mě tehdy mrskal plášť, jako kdyby si myslela že jsem služka. Vypadám snad jako služka?
Přitom si jí pamatuji jako mrně, které věčně padalo!" Vyštěkla, až se Thena zarazila a nechal pohár ležet na stolku.

,,Klid, zas ti naběhne žíla," dodala sladkým hláskem Thena, políbila svou ženu na čelo aby ji tím aspoň truchu uklidnila.

,,Já ti dám žílu, spíš budu zvracet."

,,Tak prosím ne na mě, zrovna jsem ráda že mám kila dole a zas obleču tyhle šaty," tmavě fialové šaty jí těsně obepínali postavu a dali vyniknout jejím křivkám, které jí po porodu stále zůstali.
Cessaira zas volila kalhoty s kazajkami a pláštěm, vždy vše v tmavých barvách aby ty svoje křivky zamaskovala.

,,Ale ty kila co jsi měla před tím, ti vážně slušeli," mrkla na ní s úsměvem od ucha k uchu, ale až po tom co to řekla, si uvědomila že to mělo úplně jiný tón než jakým vlastně chtěla aby to mělo.
To už ale Thena měla ruce v bok, a, nevěřila vlastním uším.

,,Chceš říct že jsem byla tlustá?"

,,To jsi řekla ty."
Cessaira udělala dva kroky vzad, když se k ní její drobná žena začala přibližovat s výrazem který sliboval odplatu.

,,Co jsi měla zase říct?" To už se k nim blížil Taeneran, na tváři měl blažený výraz když ukončil rozhovor s několika šlechtici.

,,Že byla Thena tlustá."

,,Vidíš, teď to řekla zase," probodla Cessairu pohledem a nechala se od svého bratra obejmout.

,,Neřekla." Bránila se dál, přičemž Taeneran, Thenu dál držel okolo ramen.

,,Řekla."

,,Neřekla."

,,Co že jsi neměla říct?" Naxos se k nim blížil rázným krokem poté, co se velmi dobře vyhnul Ileane.

,,Že je Thena...A víš co, neřeknu to."

,,Že jsem byla tlustá."

,,Mě nepřišlo že jsi byla tlustá, přeci jen těhotné nějaké ty kila nahoru naberu."
Tentokrát už to Cessaira nevydržela a propukla ve smích, až Taeneran vyprskl víno které skončilo na závěsu.
Naxos nahodil nechápavý výraz, když viděl ty dva jak se div smíchy neválí po podlaze.

,,Vidíš, Naxos řekl že jsi předtím přibrala," oba se chtěli přestat smát, ale nešlo to a oni tak vypadali zas jako děti.
I když jak Taeneran tak Naxos si stáli za tím, že Cessaira už na tenhle svět vyskočila jako dospělý člověk.

,,Do čeho jsem se to připletl?" Ruku si položil na čelo a z hluboka se nadechl, to už se smála ale i Thena která dobře prokoukla svojí ženu která se na ní culila.
Odlehčení situace alespoň na chvíli zabralo.

,,Vidíš? A mě se divit že se ho dalšího vážného vztahu neženu." I Taeneran se uklidnil, ale to ho už všichni tři sledovali se zvednutým obočím.
Svou tehdejší milenku opustil těhotnou, a když pak zaklepala na dveře Theny a Cessairi na Měsíčním Dvoře s tím že nedokáže vychovat svého syna, nepřišel se na něj tehdy ani podívat.
I když se situace po letech uklidnila, Taeneran si i tak honil za každou sukní a byl zázrak že další dítě neměl.
Nebo o, něm aspoň nevěděli.

,,No, já dnes konečně ano." Celý netrpělivý si mnul ruce o kalhoty, aby neklidné prty nějak zaměstnal.

,,Prosím, tentokrát ať to už není Ileane. Jinak jdu do penze, nebo na Kontinent."

,,Dobře víme že tu druhou věc neuděláš na sto procent, a tu první už vůbec ne.
Nebo tedy aspoň v blízké době, což v tvém případě může trvat i tisíce let."

,,Jsi si tím jistý Taenerane?"

,,Naprosto," nahodil svůj roštácký úsměv, který na ní nikdy nezabral aby mu odpustila.
Stále byl jako malý kluk, přesto že na bojišti byl o dost mírnější než ona sama.

,,Neměl by jsi jít za hosty? Přeci jen, za chvíli dorazí i zbytek včetně Nočního Dvora."

,,Chceš se mě zbavit že jo?" To už ho ale všichni tři dostrkali k trůnu, kde stála další skupinka hostů.

,,Ne, ale máš taky nějaké povinnosti." Ukázali na přítomné, kterých tentokrát bylo o dost více než minule.

,,Aspoň že vy dva si dnes můžete dát volno."

,,Spíš nedobrovolné vězení," pronesli šeptem, ale i přesto je Naxos slyšel.

,,Co že jsi říkala?"

,,Ale nic, jen běž," rukou mu naznačila aby šel pěkně za hosty, načež se s Taeneran vrátily na své předchozí místo než budou muset zaujmout to vedle trůnu.

,,Lhářko," sykl po ní při odchodu, ale ona se jenom pousmála a nachala ho napospas všem co s ním chtěli mluvit.

,,Už si kouka..."

,,Ne."

,,Takže si..."

,,Ne," utnula ho znovu, když se vyhnuli dalším hostem.

,,Co ne?"

,,Netahat práci sem."
Jedno z, malá pravidel, které se snažili alespoň zde a v jejich domově dodržovat. Práci probírali jen na několika místech, nebo když se jednalo o akutní záležitosti mluvili o nich přímo tam kde v danou chvíli stáli.

,,Pravda, proč si kazit večer."

,,Super, teď jsi to zakřiknul."

,,Sestřičko, není na to nějaká modlitba?"
Thena se na něj zaraženě podívala, než se poprvé za celý večer napila ze své skleničky.

,,Myslíš si, že je modlitba na vše?"

,,A není snad?"

,,Na blbost není."
Se zářivým úsměv na, svého bratra zamrkala dlouhými řasami.

,,Vtipné, vážně vtipné."

,,Do jaké rodiny jsem se to dostala. No nic, já si jdu taky s pár lidmi promluvit. Chceš jít se mnou?" Dopila skleničku a nechala jí ležet na stole, upravila si černou kazajku která se jí při sezení trochu vyhnula.

,,Nepůjdu, ještě chvíli si tu posedím než vypukne zlatý hřeb večera." Ukázala směrem k Naxovi, který si již všimnul příchozích.
Ale jejich počet jí zarazil když se Nisyros zastavil před Naxem. Kromě Andros, tu byly jen dvě jeho sestry.

Mávla nad tím rukou a nechala to jak to bylo, nejspíše o nic nešlo a tak zamířila k Nassarovi a Kaylin které chtěla pozdravit.

Ale když procházela kolem Thery, něco jí zarazilo.
Přísahala by že její oči změnili barvu, ale když se na ně podívala teď měli její běžnou barvu.

Buď tu něco nesedělo, nebo toho vypila víc než si tentokrát byla schopná přiznat.

Zavrtěla hlavou a pokračovala ve své cestě, při které se jí podařilo vyhnout Ileane jejíž pohled i přesto cítila jak jí propaguje.
Ale ignorovala to, chtěla si dnešní večer užít jak to aspoň trochu šlo.

Cestou jí však málem porazil Andros, který se někam hnal a než se stačila zeptat tak byl pryč.

Dnešní večer byl opravdu velmi zvláštní.

,,Cessairo," Kaylin se jí div nevrhla okolo krku když jí uviděla a Ivassar se na ní také smál jako hrdý, nastávající otec.

,,Gratuluji vám, když mi dnes ráno od vás přišla zpráva že jsi těhotná měla jsem upřímnou radost.
Thena dokonce zmizela poděkovat kotlíku i Matce, za tohlu báječnou zprávu."

Poplácala Ivassara po rameni, a ten před ní vděčně za její podporu sklonil hlavu.
Nebylo potřeba děkovat slovy, což moc dobře věděl.

,,Děkujeme, strašně moc. Nakonec jsi přeci jen měla pravdu v tom že se dočkáme," ruku si instinktivně položila na břicho, kde čekala dar který se nemohl nikdy vyčíslit žádnou částkou.
Cessaira trochu podlo u srdce, že další děti už nikdy neporodí a tak si užívala těch co měli včetně vnoučat které měla díky Enaliusovi.

,,Doufám že půjde vše dobře, a za pár měsíců budu taky držet svoje děťátko."
Oči jí zářili štěstím, a Cessaira měla za tyhle dva neskutečnou radost.

,,O něco bychom tě chtěli požádat, a doufáme že to přijmeš."
Zatím co stála zády k tomu co se dělo uprostřed sálu, nevšimla si ani Theny která se k ní nakonec rozhodla přidat.

,,Aby jsi byla kmotra," řekli oba najednou, a čekali už jen na reakci které se dostavila v podobě Cessaiřiny překvapeného výrazu.

,,Cože?" To jediné ze sebe byla schopná dostat.

,,Aby jsi byla kmotra," zopakovala Kaylin, a celá netrpělivá si sedla až na samý okraj židle.

,,No, já. Totiž."
Nevěděla co říct, protože tohle rozhodně nečekala.

,,Copak Cess," Thena se přivítala s Kaylin obejmutím, stejně tak s Ivassarem.

,,Já jsem poctěna, ale myslím že jsou tu lepší volby než jsem já."

,,Žádná z nich ale není taková jako ty."

,,Setra, matka, teta, babička, tak, teď budeš ještě kmotra."
Mrkla na ní Thena, zatím co Kaylin udělala smutné psí oči.
To byla poslední kapka, kdy nebyla schopná odmítnout a tak konečně na žádost přikývla.

Paní Letního dvora vesele vykřikla, ale její hlas zanikl v rozhovoru který se konal uprostřed sálu.

Na jedné straně stál Naxos s Therou, zatím co kousek od nich stál Andros, Candia Aigina.
Na té druhé stál Nisyros, jehož tvář byla bledá jako kdyby zuřil.

,,Co se to tu kurva děje?"
Nikdo jí nebyl schopný odpovědět, všichni jen se zatajeným dechem sledovali co Naxos řekne.

Zvedl ruku, aby veškerý hluk utichl.

,,Vážení vladaři dámy a pánové.
Chtěl bych vám všem něco oznámit.
Dnes jsem si konečně zvolil nevěstu."

Sálem se i přesto nesl překvapený šepot.

,,Prosím, ať to není Ileane. Prosím, ať to, není Ileane. Prosím, ať to není ona."
Šeptala si Cessaira sama pro sebe, a doufala že se jí přání splní.

,,Na důkaz své lásky k ní, bych chtěl složit slib.
Před vámi všemi dnes a navždy.
Slibuji svou věcnou lásku k ženě svého srdce.
K dceři vladaře Nočního dvora, K Theře."

,,Jó!" Zakřičeli Thena s Cessairou, a obě se vášnivě políbil zatím co zbytek přítomných propukl v hlasitý jásot.
Tedy až na Jarní dvůr, který se tvářil jako kdyby byl na pohřbu.

,,Můj mladší bráška se konečně ožení," Cessaira si utřela neexistující slzu, ale za to Thena s Kaylin brečeli doopravdy.

Ivassar se na Cessairu podíval a oba jen zvedli ramena.
Někdo byl zkrátka citlivější.

Ileane celá rudá se chystala opustit sál, ale to už před ní stála samotná Cessaira.

,,Pamatuješ co jsem ti naposledy řekla?
Jednou přijde královna.
Mladší.
Krásnější.
Mocnější než ty.
Poklekla jsem jen před svým králem, ale pokud mě ona požádá, abych před ní klekla - možná udělám výjimku a pokleknu před ní. Né kvůli moci, ale kvůli tomu jaká bude tam uvnitř.
Já si kleknu dvakrát Ileane, ale ty budeš klečet celý život."

To už Ileane nevydržela a napřáhla se aby generálku uhodila, ta to čekala a, jen uhnula na stranu.
Její ruka tak narazila jen do zdi, a šlo jen slyšet jak její kost praskla.

,,To si jenom myslíš," zlost na ní šla už vidět na tolik, kdy jen Cessaira čekala až se na ní Ileane osobně vrhne.

,,Ne má drahá, já si to nemyslím.
Já to vím."
Dodala sladkým hláskem, a pomalu se přiblížila k jejímu krku, aby jí mohla říct větu která byla určená pouze pro děvku z Jarního dvora.

,,Stejně jako ty budeš klečet jednou předemnou."

S těmi slovy jí nechala jako sochu stát u schodů, a vydala se zpět do středu sálu aby mohla slavit něco v co doufala už dlouhou dobu.

Konečně i její bratr, mohl být šťastný.

Na další kapitolu se můžete těšit buď zítra, nebo pozítří 😁