Svět byl jiný; věci se změnily. V posledních deseti letech se jí však zdálo, že její život stojí v určitých věcech na místě a nikam se nechce hnout.

Stejně jako teď ona, když zaujala místo po boku svého přítele a oba poklekli před svým králem, aby mu jako první složili slib věrnosti než tak učiní i vladaři Dvorů kteří již stáli v řadě před dveřmi a čekali na své zavolání.

Naxos jim pokynul rukou aby začali, přičemž se neubránil ani tomu když mu při pohledu na ně dva zacukali koutky.

,,Já Cessaira Valdis, první generál ti přísahám naprostou věrnost a bezpodmínečnou poslušnost. Dokud si mě Matka nepovolá k sobě."

Poté tak učinil i Taenaran, který taktéž sklonil hlavu a opakoval to stejné co jeho švagrová před malou chvílí.

,,Já Taenaran Matchitehew, druhý General ti přísahám naprostou věrnost a bezpodmínečnou poslušnost. Dokud si mě Matka nepovolá k sobě."

Jejich sliby se od těch které budou skládat ostatní značně lišily, neboť oni je skládali každý rok v den Naxovi korunovace.

,,Můžete nyní vstát," oba tak vstali a každý se postavil na jednu stranu trůnu, jak se od nich očekávalo.
Přesto že měli všichni tři kamennou tvář, oči jim při tom pobaveně jiskřili jako malé ohňostroje.

,,Kdo skládá jako první?"

,,Vladař Jarního Dvora Ios, to si ráno nedávala pozor?"

,,Promiň, ale měla tak trochu jiné starosti tak jsem zapomněla že jako první je na řadě království květin."

,,Copak, květiny nerada? Já měl za to, že když se tvá matka narodila na Kontinentu, co připomíná území Jarního Dvora že budeš kytkomilka."
To sice byla pravda, ale ona samotná se narodila na území nynějšího území spadající pod Noční Dvůr než jí babička společně s matkou přivedla zpět domů.
Ale pro ní byl domov už od narození tady.

,,Všichni se známe víc jak třista let, a ty za tu dobu nevíš že Cessa nemá ráda kytky?" Naxos se na trůnu zavrtěl a koutky mu pobaveně zacukali, když uviděl jak Cessaiřiny tváře začínají rudnout.
Rád jí popichoval, ale jen do té míry kterou si nastavili. Dobře věděl že zajít za vytyčenku hranici, se rovnalo rozsudku smrti.

Obzvláště když byla dravec, v kůži připomínající vznešenou vílu.

,,Neříkej mi tak."

,,Ale notak, Cessi," připojil se i Taenaran. Ten si upravil vlasy a vyhnul se vražednému pohledu své švagrové, která si ho měřila pohledem u kterého bylo jasné že si to další den pořádně odskáče.

To už se k nim však řítili dvě postavy, které div neporazili stráže a celé udýchané se snažili popadnout dech když se zastavili před trůnem.

,,Omlouváme se mami za pozdní příchod, ale tady madam Sybella musela odříkat delší verzi modlitby že?" V hlouby duše nevěděla zda se má zlobit, nebo se dmout pýchou pokaždé když svého syna spatřila.

,,To říká ten co vyhlížel dcery vladaře Nočního Dvora, jen se přiznej že ti jedna z nich vlezla do hlavy." Vyplázla na něj jazyk, zatím co je od sebe svým způsobem odtrhla a každého postavila na jinou stranu.
Přesná kopie své matky, taková mladší verze její ženy.
Nešlo jí zkrátka nemilovat.

,,Kalone, pouze král může přijít pozdě.
Sybello, tvé povinnost v chrámu jsou důležité ale mám pocit že dnešní den je převyšuje, nemám pravdu?"

,,To sice ano, ale," to už doříct nestihla neboť jí Kalon zatáhla za matku aby mohla slavnost konečně začít, oba stihli schytat mírný pohlavek za svůj pozdní příchod který Naxos nechal bez většího komentáře.

,,Dobrá volba Kalone," spiklenecky na něj mrkl, než si nasadil vážnější tvář hodnou krále.
Sybella jen protočila oči a dál se věnovala pozorování příchozích, jakož to zástupkyně kněžek měla na, starosti aby přísahy byly odříkány bez jakékoliv chyby.

,,Vladař Jarního Dvora Ios a jeho sestra Ileane," oznámil jeden ze strážců a sál jako by ožil, když ještě před vkročením vladařů byl téměř plný hostů.

,,Co tu chce ta mrcha?" Měla sakra velký problém, aby udržela tvář naprosto strnulou když se přibližovala.

,,Musel jsem jí pozvat," odpověděl Naxos a vyslechl si slib věrnosti, poté Iosovi poděkoval a kývl na pokyn aby uvedli dalšího vladaře.

,,To že je sestra vladaře jí neuděluje právo bezdůvodně urážet kde koho. Myslím že by jí Ios měl dát lekci slušného chování."

Nikdo z nich neměl radost že tu byla, její chování bylo naprosto povrchní a chybělo jí jakékoli slušné chování.

,,Mám jí shodit ze schodů?"

,,Ani na to nemysli, je to nevhodné."
Prý nevhodné, určitě si představoval něco jiného když jí po očku sledoval jak se dala do řeči s jiným šlechticem.

,,Ale víš že stačí říct?"

,,Samozřejmě že vím," jednou jí určitě dá svolení, strčit jí z balkónu pěkně dolů na ostré výběžky skály.

,,Udělej mi radost a hlavně si jí neber, ano," protože jinak by byla schopná jí uškrtit hned, pěkně před všemi a ještě si to náležitě užít.

,,Kalone."

,,Ano mami?" Opatrně se k ní naklonil a přerušil tichou debatu se svou sestrou, která jak se zdálo nejevila o mladé muže téměř žádný zájem.

,,Najdi si koho chceš, je mi to jedno kdo to bude a odkud. Ale od ní si drž sakra velký odstup, ať tě ani nanapadne vlézt s ní do postele."
Její syn měl ve tváři lehký výraz zděšení, přesto jen přikývl.
Ten kdo by s touto blondýnkou klidně vlezl do postele byl jeho strýc, který se nanejvýš důležitě tvářil aby přitáhl pozornost zrzavé šlechtičny z Podzimního Dvora která po něm házela laškovný pohled.

Určitě ještě před půlnocí s ní někým zmizí, jak typické pro někoho kdo byl znám že se dohledné za každou sukní.
Jaký div že mu ještě někde neběhali Potomci.

,,No, nemám ani v, plánu, mami," a mrkl na Naxose, který mu gesto opětoval a sám už netrpělivě sledoval jak sálem kráčí poslední vladař.

,,Nechceš aby jí zkazil?"

,,Spíš aby ona nezkazila jeho, Kalon je slušně vychovaný a to bys jako jeho strýc měl moc dobře vědět." Opětovala pozdrav vladaři Letního Dvora, který s ní ráno řešil podrobnosti ohledně doprovodu na území smrtelníků za výměnným obchodem.

,,To má po svém otci."

,,Kuš," téma otec Cessaiřiných dětí bylo zakázané mnohem víc, než to kdo byl otcem Theňiných dětí.

,,Vladař Nočního Dvora Nisyros a jeho dcery Candia, Aigina a Thera."

Všichni sklonili hlavy, přičemž Nisyros vykročil vpřed a Naxose pozdravil.
Kývl i směrem k Cessaiře, která mu náležitě gesto oplatila.
Nikdo nezapomněla že jí zachránil život a tak mu nikdy nezapomněla, projevit úctu.

,,Přišel jsi mi přísahat?"

,,Ano můj králi. Přísahám ti svou nehynoucí věrnost, poslušnost a pomoc. Ať vládneš dlouho."

,,Děkuji."
Pár z nich neuniklo, jakým pohledem se král díval na Theru která svůj pohled ale směřovala do země jako by se očnímu kontaktu snažila vyhnout.
Zařadili se tak k ostatním šlechticů a dalším, Naxos tak poté dal pokyn, aby slavnost konečně začala a taneční sál zaplnila hudba a páry které se nemohli dočkat svých tanců.

,,Taky se bavte," pronesl k svým společníkům kteří se ze svých míst ještě nepohnuli, a sám se z trůnu zvedl a vytratil se směrem na čerstvý vzduch.

,,Mám se bát?"

,,Oba víme moc dobře kam zmizel, takže ne, není se čeho bát. A teď mě omluv, volá mě víno z Letního Dvora."

,,Víno? Kdybych nevěděl že jsi vdaná za mou sestru, řekl bych že to, volá něco jiného." Div ho neprobodla pohledem.

,,Víš o tom že jsi někdy naprostý idiot?"

,,Ale i tak mě máš ráda že?"
Provokovaní mu šlo zatraceně skvěle, a tak nad tím mávla jen rukou.

,,Bože, Matko ochraňuj nás pokud budeš mít jednou děti." Nad tím mávl rukou zas on, a už mířil ke své kořisti.

,,Užij si víno, já se jdu pokochat krásami Podzimního Dvora."

,,Jasně, krásami." Krásami jménem postel a sex, opravdu milovník přírody.

,,Lady Cessairo," zamával na ní vladař Letního Dvora Ivassar, po jehož boku stála jeho opravdu krásná družka Kaylin.

,,Děkuji za víno, ráno jsem vám to to nestihla poděkovat."

,,To nestojí za řeč, jsem rád že ho někdo dokáže ocenit v takové míře."
Usmál se a podal jí pohár, uvnitř kterého se nacházelo obzvláště silné červené víno z těch nejlepších vinic.

,,A jak se má vaše žena, když jsem jí neviděla po vašem boku tak sem doufala že jí někde zahlédnu."

,,Moje žena tu dnes není, ráno jí nebylo příliš dobře a tak se rozhodla že tuto událost vynechá. Ale má se dobře, obzvláště když jí nosím laskominy přímo z kuchyně."

,,V tomhle vám závidím, Matka vám požehnala tolika dětem a určitě se další ještě narodí."
Zklamání z toho že sama ještě neměla děti bylo patřičné už jen z toho, jak se dívala na děti ostatních jakým si láskyplným pohledem.

,,Jste ještě mladá lady Kaylin. Matka bude určitě milostivá a také vám nadělí spoustu dětí, proč by takto trestala ty kteří po nich touží."
Kaylin sklopila zrak a na rtech jí hrál usměvavý výraz, jako by jí tato slova potěšila snad ještě víc než cokoliv jiného během dnešního dne.

,,Snad máte pravdu."

,,Pokud mě omluvíte lorde Ivassare a lady Kaylin, musím pozdravit ještě několik hostů."

,,Ach, to je škoda. Doufal jsem že vás budu moc při další písni požádat o tanec."

,,Tahle možnost se určitě ještě objeví, přeci jen tohle není poslední velká událost."
Před oběma se mírně uklonila, načež se vydala směrem k jednomu z východu aby mohla nepozorovaně zmizet.

Už, už tam skoro byla když v polovině cesty narazila do Naxose který se vracel z terasy a ve tváři měl výraz který byl něco mezi zklamáním a pobavením.

,,Odbyla půlnoc a ty se snažíš zmizet dřív, než se proměníš v ropuchu?"

,,Ty si nedáš pokoj že?"

,,Škoda, a já doufal že svému králi věnuješ jeden tanec."

,,Pokud chceš mít pošlapané nohy, tak ti mile ráda jeden věnuji. I když si myslím že jsou tu dámy, které by tanec s tebou neodmítli."

Nastavil ruku aby do ní mohla položit tu svou, a zavedl jí do prostřed tanečního sálu.

,,A tou kterou jsem tančit chtěl, odešla dřív než jsem se stihl vyslovit."
Nemusel dodávat koho tím myslel, a tak mu zkrátka položila ruku na rameno a připravila se k tanci.

Než však stihli udělat první kroky, přerušila je služebná která byla bledší než samotný měsíc a kterou ráno viděla i tehdy na chodbě.

,,Omlouvám se lady Cessairo, ale vaše žena ona..."

Víc nepotřebovala slyšet aby se rozběhla pryč...

1665 slov, musím uznat že ty delší kapitoly mi před tím nikdy moc nešly a teď najednou jsou poměrně sami.
Snad to nezakřiknu 😅