"Musíme si promluvit."

"O čem?"

"O tomhle."

Její otec vytáhl obálku s dopisy. Thera zbledla a podívala se k posteli, kde dopisy byly. Pak na něj již naštvaně pohlédla.

"Ty mi prohledáváš věci?"

"Víš, že ne. Ale služebná mi to donesla se strachem."

"To jsou moje dopisy!"

"Dopisy s králem, Thero! Milostné dopisy!"

Thera o krok ucouvla a hleděla na něj nevěřícně. Ten je hodil na zem a zavrčel.

"Dohodli jsme se, že mu zlomíš srdce."

"Vždyť je už skoro zasnoubený s Ileane."

"Slovo skoro je podstatné, má drahá dcero. A i kdyby ano, stále nejsou manželé. Takže si s ním přestaneš psát a..."

"Nebo co?! Nemůžeš mi už říkat, co mám dělat nejsem malá holka."

"To sice nejsi, ale přesto máš nejspíš myšlení malého dítěte. Víš, co by se stalo, kdyby tohle vyšlo na povrch?!"

"Vzal by si mne?"

"Jsi tak naivní. Ne, vysmál se ti. Poslal by tě do háje i s tvými city. Ty nevíš, čeho je tahle šlechta schopna! Nechci vidět svoje dítě zničené!"

"Ne! Ty nechceš vidět, jak se vdám! Už od smrti matky mě držíš zpátky! Ani nevím proč..."

Najednou jí něco došlo. Sklonila hlavu a opět o krok ucouvla. Chvíli jí trvalo, než jí vše došlo a vše si spojila. Jen k němu zvedla zrak.

"Ta podoba... Ty ve mně vidíš matku, že ano?"

Neodpovídal. Trefila se. Jako by jí právě vyrazil dech. Otočila se, došla k oknu a pomalu jí to začalo docházet. Opět se k němu otočila a zavrčela.

"Moje sestry necháš provdat se za koho budou chtít ony, že? A mne ženicha najdeš. Ještě mi řekni, že budeš hledat podle sebe!"

"Tvoje sestry nemají takovou moc!"

"A už jsme zase u moci. Jako vždy jsem ta mocnější! A co Andros? Bude vladař!"

"To sice ano, ale nikdy nezplodí dědice, když není schopen opustit lože jiného muže!"

Thera se zarazila v pohybu. Věděla, že si její bratr víc rozumí s muži. Chápala to. Ale netušila, že se mu ženy ani nelíbí. Její otec proto pokračoval.

"Candia, Aigina a ty mi dáte vnoučata, ale nehodlám sledovat, jak to dítě ničí tebe a někoho dalšího!"

"Takže ti jde o mé blaho? To ti mám věřit?! Něco ti povím otče. Miluji ho a nikdo mi nebude bránit, pokud on bude chtít být se mnou."

"Já ano!"

Kolem Thery se objevil tmavý kouř, který ji celou zahltil. Jakmile ustoupil, Thera necítila ani kapku magie a na ruce cítila kovový chlad. Sklonila zrak na ruku, kde se objevil obsidiánový náramek. Pochopila... Potlačil její magii.

"Co to děláš?!"

"Zabraňuji ti udělat chybu tvého života!"

"Otče!"

Jenže její otec opustil místnost a Theru zamknul. Ona se pokusila dveře otevřít, či zničit, ale ani jedno se jí nepovedlo. Vladař sešel ven a nastoupil do kočáru. Candia i Aigina se na otce podívaly. Čekaly, že přijde Thera, ale kočár se rozjel bez ní. Obě se na sebe podívaly, ale Candia se pohledem vrátila na otce a zeptala se.

"A Thera?"

"Udělalo se jí špatně. Přesto tam bude."

"Cože?"

"Candio, budeš ji hrát."

"Ale každá vypadáme jinak."

"Jste si podobné, jen rozpusť vlasy a usmívej se. Nikdo nepozná rozdíl."

Candia tomu nerozuměla, ale poslechla. Vlasy jí spadaly na ramena a ona si jen povzdechla. U paláce zastavili, vystoupili a podívali kolem. Otec vzal Aiginu a Andros Candiu a společně se rozešli dovnitř. Andros se neubránil otázce.

"Proč máš rozpuštěné vlasy?"

"Otec chce, abych hrála Theru."

"Proč?"

"To bych taky ráda věděla, ale radši jsem se nezeptala."

Jen přikývl a podíval se kolem. Král se o něčem bavil s vladaři, když si všiml, že dorazil i poslední vladař. Usmál se, když spatřil Candiu. Na dálku rozdíl nepoznal. Candia se podívala na bratra, který jen pokrčil rameny, pak na krále, který k nim zamířil.

"Nisyrosi, jsem rád, že jste dorazil."

"Já jsem poctěn, snad se už konečně seznámíme s naší královnou."

"To bych rád. Mohl bych vyzvat vaši dceru k tanci?"

"Jistě, a kterou?"

Candia se podívala na otce a povšimla si, jak k ní vyslal trochu své magie. Nejspíš jí pozměnil barvu očí, což znamenalo jediné. Myslel smrtelně vážně, že Candia bude celý večer vystupovat jako Thera. Král se na ni usmál a natáhl k ní ruku. Lehce se zděsila, ale jeho nabídku přijala a šla s ním tančit. Snažila se být ticho a vymyslet plán útěku, tohle nemohla zvládnout. Horší bylo, když se k ní král naklonil a zašeptal.

"Děje se něco? Jste bledší než obvykle."

"Ach, nejspíš nedostatek vzduchu, jak jsem zvědavá, zda požádáte Ileane o ruku."

Jako by mu vyrazila dech. Šokovaně odtáhl hlavu a prohlédl si ji. Něco mu nesedělo. Candia se mu zadívala do očí a opatrně se usmála, co nejlépe dokázala. Pak ale zašeptala.

"Omluvíte mne? Musím se jít nadechnout čerstvého vzduchu."

Odtáhl se, poklonil a ona s pukrletem následně odešla. Došla na balkón a vydechla. Chvíli byla sama, než se za ní ozvalo zavrčení.

"Proč netančíš s králem?"

"Potřebovala jsem se nadechnout. Navíc nechápu, proč mám hrát sestru."

"Jelikož mám podezření, že jeho Veličenstvo bude chtít požádat ji o ruku, nikoliv Ileane."

"Proto s námi Thera nejela?"

"Pokud požádá tebe, budeme mít vyhráno a Thera se s tím smíří. Teď z tebe musíme udělat královnu."

"Jenže jestli mne požádá o ruku, tak to bude patřit Theře, ne mně."

"Pleteš se. Jeho Veličenstvo požádá Candiu, nikoliv Theru. Tak neodmlouvej a za chvíli se tam vrať."

S tím jí její otec opustil a ona za ním nevěřícně hleděla. To nemyslí vážně... Vzhlédla k nebi a zaúpěla. Už se otáčela k zábradlí, když se ozval hlas jejího dvojčete.

"V něčem si jste s Therou opravdu podobné."

"Ty se nesměj a pomoz mi."

"Co se děje?"

Její bratr zvážněl a rychle k ní přistoupil. Vzal jí za ruce a prohlížel obličej. Musel uznat, že otec odvedl dobrou práci. Nepoznal by rozdíl mezi Therou a Candiou. Sice Candie měla delší vlasy a většinou svázané v drdolu a Thera je zase měla stále rozpuštěné, přesto byl největší rozdíl v očích, které otec bravurně zamaskoval.

"Musíš se vrátit domů, najít Theru a dostat ji sem, než mne král požádá o ruku."

"Thera není nemocná?"

"Thera? Divila jsem se už v kočáře, ale ne. Otec si myslí, že by ji král požádal o ruku."

"Proto místo ní dal tebe. Jsi nejstarší z jeho dcer."

"Přesně a oba víme, jak by Thera reagovala, kdyby zjistila, že si král vezme mne."

"Zuřila by."

"Zásah."

"Kde myslíš, že bude zavřená?"

"Nejspíš ve svých komnatách."

"Pokusím se, ale ty musíš zdržovat."

"Co asi dělám už teď?"

Andros se zasmál a ustoupil. Mrkl na ni a zmizel. Candie se zhluboka nadechla, pomodlila a zamířila zpět. Usmála se na otce a podívala kolem. Jenže to k ní přišel mladík s blonďatými vlasy uhlazenými a zelenýma očima se na ni usmál.

"Thero, s mým prosit?"

"Jistě, Iosi."

Chytila se ho a šla tančit. Byla šťastná, že nemusela ještě nic řešit. Mezitím se její bratr objevil v jejich sídle a zamířil ke komnatě jejich nejmladší sestry. Pokusil se otevřít, ale dveře byly zamčené. Hned zaslechl, jak se ke dveřím někdo rozběhl.

"Prosím, pusťte mě!"

"Thero?!"

"Androsi!"

Andros nenašel klíč, proto se rozhodl dveře vylomit. Chvíli to trvalo, ale pak se mu to povedlo. Thera ho hned objala a on ji pohladil.

"Proč ses nedostala ven sama?"

"Nejsem silná jako muž a otec mi zablokoval magii."

"Jak?!"

Thera mu ukázala zápěstí s náramkem. Zarazil se a vzal ji jemně za tu ruku. Chvíli to zkoumal, než se mu povedlo to sundat. Thera se naježila a zalapala po dechu.

"Děkuji."

"Za málo, ale teď musíme jít."

"Požádal král už..."

"O Candiinu ruku? Snad ne, ale nejsem si jistý. Jdeme."

Vzal sestru za ruku a spolu zmizeli. Objevil se na chodbě a podívá se dovnitř. Candia dotančila s Iosem, zrovna v ten moment k ní zamířil král. Naštěstí si všimla Androse a došlo jí to. Král ji vzal jemně za ruku a usmál se.

"Mohu Vás o něco poprosit?"

"Počká to chvilku? Bratr mi něco chce sdělit."

Král se lehce zamračil, ale všiml si Androse a jen si povzdechl. Pustil ji a už se otáčel k odchodu, jenže ona ho vzala za ruku a usmála se.

"Za pár chvilek budu vaše."

Opět se usmál a přikývl. Pustila ho a zamířila k Androsovi. Vyšli ven a zašli do prvních dveřích, kde stála Thera. Andros je tam zavřel a čekal venku. Thera si s Candiou vyměnily oblečení. Když vyšly, Thera oba vzala za ruku.

"Děkuji."

"Za nic sestřičko a teď už jdi, ať jeho Veličenstvo nečeká."

Thera kývla a rychle zamířila ke králi. Andros s Candií vešli dovnitř, ale ona se držela za bratrem, aby si jí otec nevšiml. Thera vzala krále za ruku a on se na ni mile usmál. Stiskl jí ruku a pomalu se s ní rozešel do středu sálu. Bardi přestali hrát a všichni se otočili na krále a Theru.

"Vážení vladaři, dámy a pánové. Chtěl bych Vám všem něco oznámit. Dnes jsem si konečně zvolil nevěstu. Na důkaz své lásky k ní, bych chtěl složit slib. Před vámi všemi dnes a navždy slibuji svou věčnou lásku k ženě svého srdce. K dceři vladaře Nočního dvora, k Theře."

Thera se usmála. Všichni začali jásat až na vladaře Jarního dvora, Iose, a jeho sestry a otce. V ten moment vylezla Candia a vladař Nočního dvora si jí všiml. Zbledl a projel z Thery na Candii a zpět. Hned pochopil. Král nasadil Theře zásnubní prsten a usmíval se. Pak se k ní naklonil a zašeptal.

"Už se tě nevzdám."

"Ani já tebe."

Usmívali se a víly jim chodili blahopřát. Candie s Androsem a Aiginou přišli mezi posledními. Král se zarazil, když spatřil Candii v šatech Thery a pohlédl na Theru. Obě se musely zasmát a Candie přiznala.

"To byl záměr. Byly jsme s Therou zvědavé, jestli na to bude někdo reagovat."

Král se zasmál. Stačilo mu to jako vysvětlení. Jenže pak k nim přišel jejich otec. Propaloval Theru pohledem. Na krále se ani nepodíval. Ten se opět lehce zamračil, objal Theru kolem pasu, aby dal jasně najevo, že ona je jeho a nevzdá se jí. Vladař zavrčel jedovatým hlasem, z kterého i Theře přejel mráz po zádech.

"Nečekal jsem, že se ti povede získat samotného krále."

"A já nečekal, že budete nepříjemný na svou budoucí královnu."

Thera se naježila ještě víc a pohlédla na muže vedle sebe. I vladař se podíval za hlasem, ale zbledl hned, když spatřil onoho muže. Král ho propaloval pohledem a víc k sobě Theru přitiskl. Vladař sklonil hlavu a ustoupil, přesto si neodpustil jedovatou poznámku.

"Ještě nemáte vyhráno."

Ahojky,
tak se nám Thera zasnoubila. Snad jí po téhle kapitole nebudete nesnášet. Tady máte i obrázek s šaty, které měla na sobě na začátku Candie, ve kterých se Thera zasnoubila:

Vaše Kvena