Konečně jsme se dočkali. Necelé 4 roky jsme čekali na to, až povolí svatby mezi stejným pohlavím. A teď tu stojím pln nervozity a beru si toho nejlepšího může na této planetě.
,,Bráško..je čas." Pootevřou se dveře a dovnitř vstoupí Pavel s úsměvem na rtech.
Pomalu se k němu otočím a on se na mě zcela překvapen podívá.
Povzdechnu si, naposledy se upravím a otočím se na Pavla.
,,Tak..jak vypadám?"
,,No.. popravdě..nikdy bych nečekal, že bude můj brácha někdy tak krásný." Usměje se Pavel.
,, Díky.." vydechnu a obejmu ho.
,,Neboj se. To zvládneš." Zašeptá mi, odejde ještě za Honzou a dovnitř vstoupí Tom.
,,Wow. Já nemít Páju, tak neváhám a hned tě beru." Zasměje se Tomáš a též mě obejme.
,,Děkuju." Oplatím mu úsměv.
Je čas.
Tomáš míří k Honzovi a já pomalu kráčím uličkou, abych zpečetil zbytek svého života.
Abych strávil zbytek života s ním.
Konečně zvednu pohled od země a ve chvíli, co pohlédnu na Honzu, jako kdyby všechna nervozita, strach a obavy zmizeli pryč.
Jak moc mu to slušelo.
Myšlenkama jsem byl naprosto mimo.
,,A teď se táži vás. Berete si zde Honzu Macáka za svého manžela?" Zeptá se.
V hlavě se mi odehraje všechno.
Od prvního polibku, od toho dne, kdy jsem ho poprvé uviděl, po jeho úsměv, doteky..
,,Ano." Řeknu a pohlédnu do těch nejkrásnějších očí na této planetě.
,,Nasaďte si prsteny. Tímto vás prohlašuji manželi. Nyní se můžete políbit." Ozve se.
Pomalu se k němu přiblížím pohladím ho po tváři a zlehka se otřu svými rty o ty jeho a do prvního manželského polibku vložím všechny emoce, které v sobě mám.
,,Miluju tě." Zašeptám se slzama v očích.
,,Já tebe taky... Ani nevíš jak moc." Zašeptá nazpět.
Jsem ten nejšťastnější chlap na světě.
A to jenom díky němu.
Dámy a Pánové, tímto vám představuji nový manželský pár.

V dobrém i ve zlém. Ve zdraví i v nemoci. Ve štěstí i smutku. Navždy spolu lásko.

A tímto se loučíme s tímto příběhem. Já nějak nemám slov. Slzy mi tečou...
Chci vám všem moc moc poděkovat za tu neskutečnou podporu, co jste mi dávali, ať už těma nejdokonalejšíma komentářema, nebo hvězdičkama. Byl to pohon pro to, pokračovat dál.
Tuhle knihu jsem si zamilovala by Všechny kapitoly byly náhodně vymyšlené, takže jsem se sama těšila, jak to bude pokračovat dál.
A nebojte.. až překonáme určitý počet přečtení, tak vymýšlím speciál.
Tenhle příběh mi bude tak moc chybět!
Máme 11.5K přečtení a skoro 2K hvězdiček. Neskutečné. A nebylo by toho nebýt vás. Ještě jednou vám moc děkuju a doufám, že se uvidíme u dalšího příběhu.
S Láskou..
Lucc ❤