Netušila jsem, že se do toho tak rychle vžiju a že to dopíšu tak rychle...ale tady máte další část!

Enjoy!💚

Lucc<3

Ani nevíte, jak těžké pro mě je to psát v nacpaném metru 😂

Se furt usmívám jak blázen 😂

A lidi na mě divně koukají 😂

Achjoo 😁

Pavel-

Vezmu ho za ruku a táhnu ho davem.

V moment, co si uvědomím, co dělám ho ihned s omluvou pustím a oba zcela rozpačití jdeme dál.

Co jsem to zase udělal?

Nejradši bych si fláknul.

Bůhví, jak si to přebral.

.......

,,Michale?" Zaťukám mu na rameno.

Otočí se, podívá se na mě a v moment, co se jeho pohled přesune na Honzu, mu brada spadne minimálně o sto pater dolů.

,,Chci ti představit Honzu. Potkali jsme se na akci." Řeknu a pobaveně sleduju tuto situaci.

,, Ahoj, Michale. Já jsem Honza" Usměje se a potřesou si rukou.

,,Já vím.." Zašeptá tak, že to slyším pouze já.

Nechápavě se na něho podívám a on pouze zakroutí hlavou.

,,Za chvíli za váma zase přijdu. Bavte se." Usměju se a zmizím v davu.

Honza-

Mezi námi chvíli vládlo trapné ticho, kdy na mě Michal tak zvláštně zíral.

,,A..jak se vlastně máš?"

Řeknu nervózně, protože se na mě stále tak zvláštně díval.

Michal-

On je vážně tady. Stále tomu nemůžu uvěřit.

,,Ále dobrý, co ty?" Odpovím v moment, co se uklidním.

,,Taky dobrý. Jsem rád, že mě tvůj brácha pozval." Opět se usměje tom jeho nádherným úsměvem.

,,A jak jsi se vlastně poznal s bráchou?" Zeptám se zvědavě.

,,Takový trapas se mi stal." Řekne a jeho tváře se zbarví do červena.

,,Já za ním přišel na té poslední akci, protože jsem si myslel, že to je někdo koho znám a ono nic." Řekne a zasměje se.

,,Vlastně..tak oba jste mu hlasově podobní" Řekne, podívá se a mě najednou chytne chuť mu vše říci.

Že to já...JÁ JSEM GEJMR! Ale nemůžu.

Porušil bych tím svoje pravidla.

,,Aha" odpovím pouze a naleju si panáka.

,,Tak na co si připijeme?" Zeptá se Honza s úsměvem a zvedne skleničku.

,,Na spokojený život." Odpovím a ťukneme si.

Až na to, že v mém spokojeném životě chybíš ty. Probleskne mi hlavou.

,,Na spokojený život" zopakuje a dlouze se mi podívá do očí.

Kdybych si nebyl jist, že mě nezná, tak bych si i myslel že v jeho výrazu byl vidět záblesk důvěry.

Ale to je pouze pocit.

Honza-

Michal..na pohled sympatický kluk, ale stejně se mi na jeho pohledu něco nezdá.

,,A ty pracuješ s bráchou v té agentuře?" Zeptám se a nalévám nám dalšího panáka.

,,Neeee..emmm...já jsem architekt." Řekne a usměje se.

,,Tak to je práce snů. Tohle asi nikdy neomrzí, co?" Zasměju se.

,,To ne, no. Už je to pár let, co tohle dělám a stále mě to baví." Odpoví a kopneme do sebe panáka.

,,Hned jsem tady, jdu jenom na záchod." Řekne a zmizí mi z dohledu.

Zajímavá to osoba...Proběhne mi hlavou.