Neuvěříte! Právě jedu do práce a najednou předemnou dvojčata. Úplný Pavel a Michal :D

Tak mě to nakoplo a rozhodla jsem se napsat další kapitolku. :D

Enjoy!

Lucc<3

Pavel:

V sedm zkontrolujeme poslední detaily a jdeme se chystat.

,,Páni...brácho, sluší ti to." Řeknu i když to ode mě slýchává denně.

On byl vždycky ten hezčí.

Moc dobře věděl, co mu sluší a ani teď to nebyla vyjímka.

Černé džíny, u kolen natrhlé, k tomu měl na hlavě černou čepici, z pod které mu vyčuhovalo pár neposedných blonďatých pramenů.

Košili si vybral červenočernou, kterou si nasadil na bílé triko.

Vždycky mu to slušelo a slušet bude za jakýchkoli podmínek.

Já si oblékl to samé, kromě čepice a místo červenočerné jsem si vzal modročernou.

Naposledy jsme se podívali do zrcadla a vyrazili uvítat první přicházející.

Domluvili jsme se na tom, že všechno obvolá Michal a každému dá jiný čas příchodu, aby sem nepřišli všichni najednou a nebyl zmatek.

....

Skoro všichni už zde byli až na posledních pár lidí, kteří mají přijít na osmou.

Byl jsem celý nedočkavý, jak zareaguje Michal, až ho uvidí.

Padla osmá a jako na zavolanou v ten moment zazvonil i zvonek a poslední osoby dorazili.

Ale mě zajímal jen jeden..

Honza.

,,Ahoooj, tak jsem tady!" Zasměje se a v rukách nese dvě flašky drahého pití.

,,Tady máte, ber to jako dárek pro vás k narozeninám." Usměje se.

,,Pojď dál, s někým tě seznámím." Řeknu a táhnu ho davem za Michalem.

Ano ano. Zítra, nebo pozítří vyjde nová kapitolka..no...ehm..omlouvám se.

To divný počasí mě udělalo hrozně línou...

Dneska vyjde ještě jedna kapitolka, kterou hned, co dopíšu vydám! 💚

Snad se líbilo💚

Lucc<3