35. Cože?
Oba dva vstali následující den s úsměvem na tváři.
Po popřání dobrého rána a něžném polibku ruku v ruce zamířili do kuchyně, aby se nasnídali.
,,Dobré ráno" řekl Michal a podíval se na pár sedící u stolu.
,,Ehm..dobré ráno i vám." Ozve se nervózně Tomáš.
,,Děje se něco?" Vyhrkne Honza, který na svém nejlepším kamarádovi pozná vše.
,,No..víš..chtěli jsme vám to oznámit později, a je nám jasné, že vám to bude připadat jako šílený nápad, ale.." Zvedl hlavu a jeho pohled zamířil k Honzovi.
,,Já se sem budu stěhovat."
,,Kdy?" Vydechne zděšený Honza.
,,Nejpozději příští týden." Zašeptá a sklopí pohled k zemi.
,,A..aha.."
Honza-
Vždycky, když jsem už konečně šťastný, tak to prostě nemůže vydržet.
Získal jsem Michalovo srdce a teď ztratím Toma.
Však..jak dlouho jsou spolu?
To..To je naprosto šílené!
A já zůstanu sám v Pardubicích.
Mám chuť začít křičet a vše ničit.
První slza si najde cestu ven.
,,Omluvte mě." Vyhrknu a beze slov uteču do ložnice.
,,Zlato..." Zašeptá Michal v moment, co vymaním ruku z jeho sevření.
Michal-
Achjo.
Ve chvíli co uteče se opět postavím ze židle.
,,Taky jste si nemohli vybrat lepší chvíli, co? On je teď po zranění hlavy a vy si tady myslíte jenom sami na sebe! Jste šťastní? Měli by jsme být rádi, že utekl jenom do ložnice a že zase nesedl za volant!.."
Ani jeden z nich nic neříká, pouze se na mě překvapeně dívají.
,,Oh.tohle jsem asi posral." Vydechne Tomáš.
Alohaa! Lucinka je opět tuuu! Oznamuji vám, že teď budu aktivní jako nikdy, takže o víkendu čekejte jeden spam za druhým 😁❤
Možná dneska vyjde ještě jedna, kdo ví? 😁
Snad se líbilo .
Lucc♡
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro