18.Schůze
Ahojte! Tak tady máte další kapitolu!💜
Snad se bude líbit.
Btw..co říkáte na mojí aktivitu?
Budu ráda za každý názor😁
Enjoy!
Lucc♡
Tomáš-
Vyndáme kufry z kufru..(ehm, to zní zajímavě😂)
A míříme k nádhernému dvoupatrovému domku.
Honza zaklepe na dveře a po chvilce je otevře nádherný blonďák.
,,Ahooj, Honzo!" Vykřiknu a obejme ho.
Poté se podívá na mě.
,,A ty musíš být Tomáš, viď? Těší mě, Pavel." Řekne a usměje se.
Zavede nás do obýváku, kde si odložíme věci a Honza vypadá, jako kdyby čekal ještě někoho.
Honza-
Vejdeme dovnitř a posadíme se. Nervózně se kolem rozhlížím a čekám, kdy se objeví Michal.
Nevim, jak se k němu mám chovat. Nevím nic.
Nervózně polknu a podívám se na Tomáše.
,,Stalo se něco?"Zeptá se a v jeho hlase je slyšet starost.
,, Myslím, že by jsi rád věděl, proč jsme tu."
Povím mu vše od poznání s Pavlem až po rozhovor a poté i noc s Michalem.
Chápavě se na mě podívá.
,,Hlavně buď sám sebou."
Usměje se.
Do místnosti mezitím vejde Pavel.
,,Michalovi není dobře."
Řekne pouze a já posmutním.
,,Jestli chceš, můžeš jít za ním." Usměje se na mě a já se rychlostí blesku zvednu a utíkám k jeho pokoji, zaklepu a pomalinku otevřu dveře.
,,Řekl jsem, ať mě necháš být." Ozve se naštvaně.
,,Promiň..Tak já teda jdu." Odpovim a zavírám dveře, dokud se neozve..
,,Počkej!" Zastavím se uprostřed pohybu.
,,Honzo? Jsi to vážně ty?"
Zeptá se překvapeně.
Ani nestihnu odpovědět a už mě drtí v objetí a já spokojeně nasávám tu jeho dokonalou vůni.
Zvednu hlavu a pomalu se přibližuju k jeho rtům.
,,Honzo! Ty kreténe! Ty jsi zap.." Uvidí nás a zrudne.
,,Emm..pardon, že vás ruším, ale tohle je důležité. Ty jsi jí nezavolal jak jsi slíbil ty hovado!"
Podá mi telefon a já se podívám na kontakt.
Kačka..a sakra.
Zvednu hovor a dám ho na reproduktor.
,,Ano?" Zeptám se.
,,Můžeš mi říct, kde jsi?"
,,Jsem na jedné..schůzi?" Zkusím.
,,A co to ticho kolem?" Zeptá se s výsměchem.
V tom se zničehonic Pavel zvedne, sebere nejbližší papíry se slovy ,,Tady mi to podepište prosím."
Nevěřícně vyvalím oči.
,,Jsi génius!" Naznačím potichu.
Promiň, počkej moment, cvaknu u reproduktoru propiskou a začnu přes celý papír čmárat svůj podpis.
,,A ještě tady prosím."
Po chvilce se přidá i Tomáš.
,,Honzo, není čas, musíš být za chvíli v hale C!" Vykřikne z předsíně.
,,Promiň, mám toho moc. Nevím kdy se vrátím, brzo ti napíšu, ahoj." Řeknu rychle a ukončím hovor.
Po ukončení se místností rozlilo trapné ticho.
,,Tak.."
,,Tohle."
,,Bylo"
,,Hustý!" Řeknou kluci a začnou se smát.
,,My jsme vážně měli jít na hereckou školu brácho." Řekne se smíchem Michal, mezitím, co si mě Tom bere stranou.
,,Nepřipomíná ti ten smích někoho?"
,,Gejmra." Odpovím prostě.
,,Tak nejsem jediný, koho to napadlo.." zamumlal si potichu a zamířil za Pavlem do kuchyně.
Na chodbě jsme tak zůstali jenom já a Michal.
,,Ehm.." Řeknu a cítím, jak moje tvář nabírá rudou barvu.
Pomalu se ke mě přiblíží.
,,Sluší ti to, když se červenáš." Zašeptá kousek ode mě a spojí naše rty v jemný polibek.
Budu ráda za každý názor💜
Luv ja.
Lucc♡
Bạn đang đọc truyện trên: Truyen247.Pro