Ahojte! Předem se omlouvám za to, jak je krátká.
Nechci do této kapitoly dávat to, co patří do další kapitoly.
Snad chápete.
Enjoy!
Lucc♡

Honza-
Dotočíme a dostříháme zbytek videí a já s Tomášem jedeme dřív, aby jsme si stihli sbalit.
Stále neví, kam jedeme.
Bojím se, že kdyby to zjistil, tak nikam nejede.
,,A co Kačka? Kdy té to řekneš?" Přeruší můj tok myšlenek Tom.
,,Napíšu jí hned, co dojedu domů." Odpovím.
,,Hlavně nezapomeň." Zasměje se.
,,Neboj." Uchechtnu se.
...
Samozřejmě že jsem zapomněl.

Ráno vstanu, vezmu menší kufr a zajedu pro Toma, který má opět zpoždění.
,,Brácho, tak kde jsi?" Zasměju se.
,,Už se řítím." Nedořekne a už slyším jen, jak nadává a do toho zvuk kufru padajícího ze schodů.
Po minutě už otevírá dveře od kufru a celý rudý pak nastoupí do auta.
,,Tak jedem?" Zasmějeme se.
Nastartuju a vyrážíme.
Ve chvíli, co dojedeme do centra Tomášovi podám telefon a on se na mě nechápavě podívá.
,,Najeď na kontakty a zavolej Pavlovi že tam za chvilku jsme."
Oznámím pouze a zatočím na křižovatce do prava. (Omlouvám se zda je to špatně, fakt jsem nevěděla zda doprava, nebo do prava😂)
....
,,Tak..a jsme tu." Oznámím a padne na mě nervozita.

Příště očekávejte pohled Toma♡