Zbytek večera proběhl i přes Zetsuovy narážky poměrně v klidu. Jeho jen o pár vteřin mladší bratr se ještě několik minut mračil jako kakabus, avšak v momentě, kdy se Naruto jemně přitiskl na jeho rty na znamení, že je vše v pořádku, se zase uklidnil, o což blondýnkovi šlo. No, nebo alespoň zčásti... také se mu nějakým způsobem snažil vynahradit tu docela dlouhou odmlku v jejich rozhovoru a zčásti zakrýt to, jak na něj přítomnost druhého dvojčete zapůsobila.

Stačilo jen slyšet jeho hlas, aby se roztřásl až do morku kostí. Byl tolik podobný tomu jeho přítele, ale zároveň naprosto odlišný, podmanivý, hluboký a medový, hladící na duši, ale brnkající na nervy zároveň a Naruto absolutně nepobíral, jak je taková zvláštní kombinace vůbec možná. Avšak v momentě, kdy se na něj poté otočil, pohlédl do jeho nazelenalých hloubek, v nichž hrály ďábelské jiskřičky, skoro ho to dorazilo. A pak, když se na jeho rtech rozlil jemný, sotva znatelný šibalský úsměv, který stoprocentně patřil jemu, doprovázený hravým mrknutím, měl co dělat, aby se vážně viditelně neroztřásl.

Nechápal to. Neviděl toho chlápka několik týdnů, vlastně skoro dva měsíce a i tak na něj měl úplně stejný vliv jako tenkrát večer.

"Jednou mu za ty jeho kecy rozbiju hubu," zavrčel v tu chvíli Kaguya, rudý vzteky a ponížením z toho, že jeho naprosto nemožný bratr vyslechl jejich soukromý rozhovor.

Naruto se na něj neodvážil podívat, jen ho rovnou políbil a objal ho kolem celého jeho těla, doufaje, že si nevšimne jeho náhlé roztřesenosti a že se uklidní, co se mu nakonec i podařilo. Zelenovlásek o pár vteřin později už vypadal o mnoho víc vyrovnaněji, zato on sám v nitru prožíval výbuch atomové bomby, která mu v hlavě dělala naprostý guláš, který, jak doufal, se mu podařilo zakrýt zčásti falešným zazubením.

"Nenech si od něj zkazit náladu," zamrkal a políbil ho na špičku nosu, "nestojí za to ani jednomu z nás."

,Opravdu?' zasmálo se tiše blondýnovo svědomí, ale on ho okázale ignoroval.

Nakonec si jen odkašlal a jemně se usmál. "Tak co, dokoukáme ten film? Pak bysme se mohli jít třeba projít," navrhl a hlavou pokynul k meteostanici, která i přes pokročilý večer stále ukazovala nad dvacet stupňů. Jak to tak vypadalo, bude toho dne další tropická noc. "Vyvětráš se a přijdeš na jiný myšlenky, hm?"

Popravdě by docela rád uvítal, trochu se projít a srovnat si všechno v hlavě.

Druhý se konečně jemně usmál. "Možná někdy jindy, ten idiot mi úplně zkazil náladu. Jediný, co chci, je dokoukat to a pak se s tebou natáhnout, jen tak ležet a jen si užívat tvojí přítomnost. Nevadí?"

Narutovi se v krku objevil knedlík, který nebyl schopen spolknout a začínal se cítit poněkud stísněně. Chtěl odtud vypadnout, rozchodit erekci, která stále nechtěla polevit a nadýchat se čerstvého vzduchu.

"Jasně, bez problému," zalhal, falešně se na něj usmál, doufaje, že jeho starosti nevyjdou na povrch, natáhl se pro tričko, oblékl si ho a pak, poté, co se oblékl i Kaguya, si položil hlavu na jeho rameno a dlaň mu položil na zvedající se hrudník, aby mu dodal pocit jistoty. Sám se přitom cítil docela mizerně.

A to jen mohl doufat, že noc proběhne bez větších potíží.

No, doufat mohl.

***

Když o necelé dvě hodiny později, kolem desáté hodiny, konečně uléhali do postele, Naruto měl pocit, že snad vyletí z kůže. Nejen, že se na celý film kvůli Zetsuovi a tomu, jak ho rozhodil pouhou svou přítomnosti, nemohl soustředit, ale hlavou mu stále vrtaly další myšlenky, které se tentokrát týkaly Kaguyi a toho, jak chtěl jít na všechno pomalu. Hrozně rád by řekl, že mu to vlastně nevadí, ale pravdou bylo, že mu to vážně tak trochu vadilo. Byli oba dospělí, rozumní a už spolu chodili měsíc. Jasně, nemuseli spolu hned spát, ale něco málo si přece začít mohli! Blondýn nevěděl, co přesně staršímu muži vadí, ale nemusel být génius, aby si to nedokázal domyslet. Patrně nechtěl být spojován se svým bratrem a nechtěl vypadat, že tlačí na pilu jako on, který byl patrně schopný ojet ho venku před barem.

Škoda jen, že on by na tu pilu tak trochu zatlačit chtěl.

Na malou chvíli si představil, jak by to asi vypadalo, kdyby ho k nim domů pozval Zetsu a kdyby všechno bylo obráceně.

,Nejspíš by mě ohnul už během vaření na kuchyňským ostrůvku, nebo na lince,' napadlo ho mimoděk, když už ležel stočený v Kaguyově náruči, snaže se moc nehýbat, aby ho do zadku nešťouchla zelenovláskova erekce, kterou se přes své rozhodnutí, spát tu noc počestně, očividně rozhodl ignorovat, ,a ještě by přitom dodělal večeři.'

Ta myšlenka způsobila, že jeho vlastní penis bolestně zacukal, což ho donutilo pevně sevřít zuby.

,Musím je přestat už konečně srovnávat, nebo mi z toho vážně hrábne a nikdy nebudu mít s Kaguyou pořádně pevnej vztah,' vynadal si v duchu.

Nakonec se donutil, pevně sevřít víčka a pokusit se i přes otravné vibrace v rozkroku usnout, doufaje, že noc bude velice brzy za ním, nebo z té těsné blízkosti a nemožnosti cokoliv dělat, snad zešílí.

***

Ani všemožní bohové, ani nekonečný vesmír mu tu noc nebyli nakloněni, jelikož když se vzbudil, rychle oddechuje z nějakého opravdu žhavého snu, který se mu již začal vytrácet před očima, byla hluboká noc. Plavovlásek zmučeně zasténal, když ucítil to tolik známé pnutí, které neukolébalo ani spánek, a zvedl zápěstí, aby se podíval na chytré hodinky, kolik je vlastně hodin.

Půl třetí ráno. Paráda.

Naruto se kousl do rtu a pohledem vyhledal svůj vlastní napnutý rozkrok, který zvedal látku spacích trenek jako podpěrná tyč stan. Několikrát zamrkal, než sjel dlaní níž a několikrát se přes látku promnul v dlani, což mu z úst vyloudilo slastný sykot. Víc roztáhnul nohy, aby si udělal pohodlí, ale v další vteřině se zadíval na spokojeně oddechujícího, spícího Kaguyu vedle sebe a na moment se zastyděl. Asi by se propadl hanbou, kdyby si tu vedle něj drandil pelikána a on by se zrovna vzbudil a načapal by ho. Jak by přitom vypadal?

Nakonec si jen povzdechl, zavrtěl nad sebou hlavu, otočil se na bok a pokusil se znovu usnout, avšak po několika desítkách minut to vzdal a potichu se zvednul. Jeho erekce ještě stále nepovolila a on věděl, že pokud si ho pořádně nevyhoní, mohl by ráno vystříknout jen z jednoho nevinného doteku, který by mu druhý věnoval. Navíc mu i docela vyschlo v krku, a tak se rozhodl dojít si do kuchyně pro vodu a po cestě zpátky se stavit v koupelně v prvním patře. Koupelnu v druhém se mu užívat nechtělo, to kdyby se jeden z pánů domů omylem vzbudil a chtěl si jít ulevit.

Tiše jako myška vyklouzl z postele, dávaje si pozor, aby staršího nevzbudil a pak vyrazil z pokoje ven na chodbu a následně na to po cestě dolů. Telefon si nebral, ani si nerozsvítil, aby na sebe neupoutal pozornost, a doufal, že dolů trefí, aniž by se rozmázl na schodech. Teprve až v kuchyni si dovolil rozsvítit si lampičku a zatímco jedna ruka stále spočívala na jeho rozkroku a loudila z něj skrz látku kapky rozkoše vpíjející se do textilu, se natáhl pro skleničku do skříňky nad ním, prstem pravačky otevřel kohoutek, nasměroval ho na studenou a nechal ji chvíli odtéct, než si sklenici naplnil a vodu vypnul.

V další vteřině přiložil sklenku ke rtům, aby se napil, otočil se, aby se mohl zady opřít o linku a...

... a málem vyletěl z kůže, jak se lekl.

Prudce sebou cukl, levačku, jíž si zatím pohrával se svým nádobíčkem, svěsil podél těla a měl co dělat, aby neupustil sklenici na zem.

Přímo před ním stál Zetsu. Ne Kaguya, ale Zetsu, jehož úšklebek by dneska poznal už úplně všude. Díval se na něj svýma velkýma, žlutozelenýma očima a prohlížel si ho od hlavy až k patě. Naruto si nedělal plané naděje, že by stan v jeho rozkroku neviděl, avšak k jeho překvapení ho nijak nekomentoval. Místo toho se jen pobaveně ušklíbnul a nakrčil obočí.

"C-co tu děláš?" vyjekl Naruto, jenž byl rád, že se nezadusil lokem vody, a jeho představivost se, bohužel pro něj, rozjela na plné obrázky.

Zetsu dvakrát mrknul. "Pokud si pamatuju správně, tak jsem tu ještě včera večer bydlel. Nepamatuju si, že bych se snad narychlo odstěhoval," poznamenal sarkasticky.

Naruto silně stiskl zuby, jak se snažil nerozplývat se nad jeho hlasem.

"Víš, co tím m-myslím," zamumlal a nejraději by si v tu chvíli nafackoval, že nedokáže vyřknout jedinou větu bez zakoktání. Zhluboka se nadechl a dodal: "Sleduješ mě?"

Zetsu se na chvíli zarazil, ale pak se uchechtl. "Zas tak moc mě nebereš, koťátko," řekl hlubokým hlasem podbarveným smíchem, než se rozešel a několika kroky došel až k němu, a jen mykl rameny. "Dělám tu to samý co ty. Jdu se napít, to snad ještě můžu. A teď, jestli dovolíš, blokuješ mi cestu."

Naruto krvavě zrudnul. "Neříkej mi koťátko," vyštěknul vztekle a silně stiskl volnou ruku v pěst, a zpříma se mu zadíval do očí. Co záleželo na tom, jak úchvatné byly a jak ho oslňovaly? Nezájem! Hodlal mu dát najevo, že on neustoupí ve svém vzteku, naštvání a dotčení kvůli tomu, co mu tenkrát provedl, ani o píď!

"Fajn," pokrčil znovu rameny Zetsu, přišel až k němu, zády ho natlačil na linku tak, až Naruto sykl, a natáhl se pro sklenici přímo přes něj.

Přímo v ten moment Naruto ucítil, jak se mu o ztopořený penis ukrytý pod látkou pyžamových trenek otřelo pevné, svalnaté stehno a zatmělo se mu před očima. Všechna ta frustrace z toho, že ještě stále nedošel požadovaného uvolnění, ho naprosto převálcovala a dřív, než se stačil ovládnout, vyšlo mu ze rtů tiché, ale táhlé zasténání, které Zetsu nemohl přeslechnout.

A taky nepřeslechl.

Zatímco Naruto v obličeji trapností červenal a měnil barvu rychlostí blesku, druhý muž strnul na místě, jako kdyby se snažil zpracovat, co se právě stalo. Na malý okamžik zůstali oba strnule stát, jako kdyby se snažili pobrat to, v jaké situaci se právě ocitli. Čím déle zůstávali zticha, tím víc se atmosféra kolem nich zhušťovala a nabíjela se něčím, co se dalo považovat jedině za výboje elektřiny.

A pak Zetsu nataženou ruku pomalu stáhnul, svěsil ji podél těla a v další sekundě Uzumakiho ucho ovál horký dech, z něhož se mu zježily chloupky vzadu na krku. Pak už trvalo jen vteřinu, než se mu o ucho otřely jeho rty, což z blondýnka vyloudilo další, vzrušený vzdech. Jeho nitro zalily pocity paniky a bohužel pro něj i očekávání.

"C-Co... co to d-děláš?" vykvikl zděšeně, klepaje se nyní již po celém těle, když znovu ucítil ty horké, jemné rty. Rty, které ho před dvěma měsíci téměř vyslaly do nebes. Pokusil se zhluboka nadechnout a zvedl hlavu, aby mu dal jasně najevo, že to, co dělá, je špatné, ale v momentě, kdy tak učinil a skoro se utopil ve žlutozelené barvě, zjistil, že to byla šílená chyba.

"Jen to, co očividně chceš a můj bratr není schopný ti to dát," zašeptal Zetsu a konečky prstů pravé ruky zavadil o jeho ukrytou, avšak tepající erekci.

Krásný čtvrtek!

Tentokrát se mi povedlo, dostat se ke kapitolce dřív, což mě samotnou neuvěřitelně překvapilo. Musím říct, že na tuhle část jsem se děsně těšila, a to hlavně proto, že tohle byla ÚPLNĚ PRVNÍ scéna, co mě k povídce napadla a kolem níž byl vystavěn zbytek příběhu.

Já se vás musím zeptat :D Kterému dvojčeti fandíte? :D

Jinak moc děkuji za krásné komentáře a hvězdičky, dělá mi moc velkou radost, že i takto netradiční pár dokáže zajmout :3

Upozornění: Je zde možnost, že příští týden vyhlásím každoroční vánoční týdenní volno, takže nemůžu slíbit, zda se s dílkem uvidíme za týden, nebo až za dva.

I tak děkuji! :3

Vaše Majo